Lidovci získali kulturu, zemědělství a jeden post bez portfeje. Vnímáte tenhle povolební zisk křesel jako úspěch?

Jde o dohodu, kterou respektuji. Měl jsem možná jinou představu o ministerstvech, ale vedení bylo odlišného názoru. Tři křesla jsou možná maximum, ale já jsem očekával tři plnohodnotná ministerstva.

Některým poslancům se ale naopak zdálo, že nakonec dohodnutý návrh je velkým ústupkem od Bohuslava Sobotky. Cítili jste ve sněmovně třeba nevraživost za to, že jste si ty tři křesla prosadili?

Ne, ničeho jsem si nevšiml. Myslím si, že se ve vyjednávání pokročilo a obecně bylo rozhodnutí přijímané.

S ohledem na to, že je pro Vás priorita zdravotnictví, uvítal byste i „vlastního“ lidoveckého ministra?

Bylo by určitě zajímavé, kdybychom tuhle pozici dostali. Určitě ale sehrálo roli to, že koaliční partneři prosazují zrušení regulačních poplatků a konkrétní zdroj, resp. konkrétní způsob náhrady peněz, které mají propad vykrýt, koaliční smlouva neobsahuje. Možná i to byl důvod, proč jsme o Ministerstvo zdravotnictví neusilovali. V koaliční smlouvě je závazek, který nemá konkrétní krytí. Osobně si myslím, že ČSSD ani nechtělo Ministerstvo zdravotnictví pustit ze sféry svého vlivu.

Pravice říká, že po zrušení poplatků ve zdravotnictví dojde ke kolapsu. Co Vy na to?

Ke kolapsu dojít nemusí, ale samozřejmě, že peníze citelně chybět budou. Podle mého názoru se nejdříve musí změnit úhradová vyhláška, která navýší hodnoty bodu a hodnoty ošetřovacích dnů, a teprve potom může dojít ke zrušení poplatků, které mají být zrušeny, s výjimkou pohotovosti, plošně. Jsou i další věci, které ze zdravotnictví odsávají peníze a jsou daleko zásadnější než poplatky, ale je pravda, že těch 4,5 nebo 5 miliard korun bude citelně chybět.

Které jsou ty zásadnější věci, které odsávají peníze?

Základem jsou netransparentní smluvní vztahy ve zdravotnictví. To znamená, že nemáme dnes přístup k tomu, abychom překontrolovali, jaké mají smlouvy nemocnice se zdravotními pojišťovnami a v úhradách existuje velká nerovnost. Každá nemocnice v podstatě dostává jiné úhrady a to je naprosto špatně. Odměňování by mělo být postaveno na principu, že za stejný výkon bude poskytována i stejná úhrada. To je základ k tomu, aby se napravila pokřivená pravidla. Druhá věc je důsledné oddělení pojišťoven a zdravotnických zařízení. Díky polodivoké privatizaci u nás bylo povoleno fúzování zdravotní pojišťovny Agel s Hutnickou zdravotní pojišťovnou, Českou národní pojišťovnou a zdravotní pojišťovnou Metal Aliance. Tím došlo k vytvoření pojišťovny, která je ovládaná stejnou ovládající osobou jako zdravotnický holding Agel. To nemůže být. Myslím si, že nikde na světě zdravotnictví takto nefunguje.

Budete se tedy i Vy zasazovat o změny, v souvislosti s problémy, o kterých jste hovořil?

Samozřejmě. Tyto věci by se měly narovnat. Částečně už situaci řeší i koaliční smlouva.