Senát nedávno zamítnul návrh vlády na zvýšení DPH. Jak se ke zvyšování stavíte Vy osobně a domníváte, že se zvýšení podaří prosadit? Přeci jen se objevují hlasy, že i v PS není podpora návrhu jistá a navíc vše může ještě vetovat prezident, který se vyjádřil proti zvyšování DPH.

Zvyšování DPH dle mého názoru v době krize nepřinese kýžený efekt pro ekonomiku, navíc se negativně projeví v ekonomické situaci domácností.  Osobně doufám, že zvýšení neprojde.

Téma, které asi nejvíce v současné době rozděluje nejen politickou scénu, ale i společnost jsou církevní restituce. Ač senátoři KDU-ČSL zákon podpořili, Senátem zákon neprošel. Jak se na návrh díváte Vy? A jak vnímáte v souvislosti s volbami kampaň ČSSD, jež je stavěna i na odsouzení současného návrhu církevního zákona?

Současný návrh je výsledkem kompromisů a mnohaletých jednání. V principu by se měl stát, který odebral majetek biskupstvím, klášterům, farnostem a dalším institucím, postarat o jejich nemovitosti. Předně k tomu totiž majetek církví sloužil. Nikdo by například nepostavil kostel bez toho, aby jej zajistil majetkem potřebným pro opravy v budoucnu. Stejně tak by neměly jít platy duchovních z veřejných rozpočtů, proč by měl nevěřící občan přispívat na faráře? A dále: co bylo ukradeno, mělo by se vrátit. Současný návrh má ambici křivdy z minula alespoň částečně napravit. Nicméně věc je zpolitizovaná, a to i díky kampani ČSSD proti církvi. Zodpovědný politik má mít ambici společnosti téma vysvětlit a nebát se eventuelních nepopulárních kroků. Nikoliv jej populisticky využít. Proplácení třicetikorunového poplatku, díky kterému ČSSD vyhrála před čtyřmi roky krajské volby, stálo krajské rozpočty desítky milionů. Kolik nás může stát téma církevních restitucí?

Co naopak Senát schválil, je vládní novela rozpočtového určení daní. Jaký je na novelu Váš názor a co od ní očekáváte jako starosta města?

Novela přinese alespoň částečně snížení znevýhodnění obcí a středních měst vůči velkým městům. Například na jednoho občana dnes získá hlavní město Praha 31700 korun, město Zábřeh pak 7800 korun. Město Zábřeh by po schválení novely mohlo ročně získat asi 20 milionů navíc. Zábřeh by konečně získal alespoň část prostředků, které se nám dlouhodobě nedostávají. Bylo by možné více investovat do generálních oprav infrastruktury, komunikací a chodníků, rekonstrukcí budov v majetku města a celkového rozvoje. Prostředky by byly použity předně na spolufinancování projektů podpořených evropskými dotacemi.

Zábřehu nedávno hrozila exekuce kvůli tomu, že městský právník neposlal včas dlužný milion. Jaká je situace dnes a jak se s odstupem času stavíte k této kauze?

Situace byla taková, že protistrana přistupovala laxně ke sdělení čísla účtu, na který mělo město prostředky poslat. Ty byly v rozpočtu města schváleny a připravené. Abychom co nejdříve hrozbu exekuce eliminovali, poslali jsme prostředky na účet advokáta protistrany. Tím byla věc vyřešena. S odstupem času je zřejmé, že laxní přístup protistrany byl záměrný, cílem bylo poškodit město, nešlo ani tak o reálnou hrozbu exekuce.

Zábřežsko se dlouhodobě potýká s nezaměstnaností. V minulých letech zde zkrachovala řada významných firem. Jaké konkrétní kroky je potřeba učinit k tomu, aby se situace v tomto směru v rámci regionu změnila k lepšímu? Snažíte se například komunikovat s investory? A jak byste hodnotil kroky vlády, které činí v rámci aktivní politiky zaměstnanosti?

Město Zábřeh se snaží vystupovat jako spolehlivý partner pro investory, průmyslová zóna je v rámci Olomouckého kraje jedna z největších. Tu samozřejmě inzerujeme, kde se dá, s investory jednáme i individuálně. Současně se zaměřujeme na podporu drobného a středního podnikání, například formami dotací přes Místní akční skupinu Horní Pomoraví. Obnovili jsme pravidelné schůzky s podnikateli, je to důležité pro zpětnou vazbu.

Jak jste uvedl pro naše stránky, cílem Vašich investic v letošním roce byla především doprava. Jaké projekty se Vám podařilo v této oblasti v letošním roce již realizovat a do čeho ještě naopak plánujete investovat?

V současnou dobu již probíhá realizace propoje Kosmonoutů-Havlíčkova v objemu téměř 10 milionů korun, který výrazně odlehčí centru města. Na příští rok chystá město ve spolupráci s krajem vybudování kruhového objezdu před Kulturním domem, financovaný by měl být prostřednictvím Olomouckého kraje z Regionálního operačního programu Střední Morava. To by zajistilo větší plynulost silničního provozu a opět ulehčilo centru města.

Preference strany dle průzkumů stále rostou. Zároveň ale posilují i komunisté. Jak podle Vás tedy dopadnou krajské volby? A dokážete si Vy osobně představit s komunisty spolupráci na komunální úrovni?

Reformy současná vládní koalice neuchopila za správný konec, toto nahrává také opoziční ČSSD, která bude v krajích favoritem. Vládní strany voliče totiž zklamaly, hlavně VV či TOP 09, které se jeví jako platformy na jedno použití. Tato situace nahrává tradičním stranám. Na KDU-ČSL, která měla vždy velký potenciál jako „strana druhého řádu“ či „alternativní volby“ tedy bude opět voliče oslovit a přesvědčit. Dle průzkumů preferencí se nám to daří. Spolupráce s komunisty u nás nepřipadá v úvahu ani na komunální úrovni.

V příštím roce nás také čeká prezidentská volba, v rámci které se objevují stále noví kandidáti. Jeden z novějších kandidátů, Vladimír Dlouhý zvolil nedávno poměrně netradiční způsob sběru podpisů. Co si o tom myslíte? Vláda také na začátku prázdnin přerušila diskusi nad analýzou k zavádění přímé volby starostů malých obcí. Co si o tom myslíte, domníváte se, že bude možné za dva roky přímou volbu využít? A jak se na návrh díváte, jste zastáncem přímé demokracie?

Metoda Vladimíra Dlouhého jde ruku v ruce s komercionalizací politiky obecně. Byla otázka času, kdo s tím přijde jako první, z tohoto pohledu mě to vůbec nepřekvapilo. Jsem ale rád, že KDU-ČSL jako strana s tradicí a pevnými hodnotovými kořeny stále staví na dobrovolnictví a zápalu svých členů a příznivců pro věc. Možná to bude znít příliš naivně, ale z politiky by se ideály neměly vytrácet, politická práce je předně práce s hodnotami, a to nejen hmotnými. S návrhem přímé volby starostů dopodrobna seznámen nejsem, nicméně obecně jsem jednoznačně pro. Riziko ale spatřuji v tom, aby přímo zvolený starosta dobře spolupracoval se svým nejužším týmem, tedy radou města (je-li v obci), a měl i podporu v zastupitelstvu. Pakliže se toto podaří, bude to efektivní krok vedoucí i k většímu zapojení voličů do dění na radnicích.