Pokud budete zvolena do Poslanecké sněmovny, budete chtít i nadále zastávat funkci místopředsedkyně Rady České televize?

Funkce člena rady je neslučitelná s funkcí v Poslanecké sněmovně, takže kdybych byla zvolena, tak okamžitě rezignuji.

V minulosti jste byla mimo jiné redaktorkou zpravodajství ČT na přelomu let 2000 až 2001 pod vedením Jany Bobošíkové, tedy v období tzv. televizní krize. Jak vzpomínáte na tuto dobu?

Musím říct, že to pro mě byla velká životní zkouška v tom, jak ustát ataky ostatních lidí, když máte jiný názor. Byla to nezapomenutelná zkušenost, protože já jsem stála v názorové menšině a ty útoky názorové většiny byly tak silné a v některých případech tak kruté, že se na to nedá zapomenout. Postupem času si víc a víc lidí uvědomuje, že to nebyl boj o svobodu slova, že to bylo všechno trochu jinak.

Můžete být konkrétnější?

Tenkrát Rada České televize zvolila Jiřího Hodače, který nedostal jedinou šanci dokázat, jestli je či není dobrým generálním ředitelem. Různé zájmové skupiny se bály o své penězovody, a tak hnaly lidi na barikády. Ve skutečnosti šlo o peníze a o moc. 

Kandidujete za ODS. V čem vidíte příčinu současných problémů strany? A jaký máte vlastně důvod ucházet se o hlasy voličů právě za stranu, o níž dnes mnozí hovoří jako o Titaniku?

Byla jsem vychovaná v pravicové rodině. Jsem členka ODS a nejsem člověk, který opouští Titanik. Kvůli vidině poslaneckého mandátu nepůjdu hájit zájmy jiné strany. Zůstávám v ODS proto, že ODS je nejstarší pravicová strana, má nějakou historii. Chci, aby dál působila v Poslanecké sněmovně. Zároveň by se ale měla změnit.

Příčina té krize je převážně v lidech. Teď mluvím za sebe jako voliče ODS, který dokonce v jedněch volbách nešel volit, protože jsem nedokázala ODS dát hlas. A jako volič a jako člověk, který si přečetl řadu analýz, vnímám to, že lidé jsou znechuceni politikou. Vnímají představitele ODS jako lidi, kterým jde v první řadě o vlastní prospěch a že jsou zkorumpovaní. Strana by se podle mého názoru měla změnit. ODS potřebuje nové tváře, nové lidi, dát jednoznačné najevo, že takhle dál už ne, že chce skutečně dělat pravicovou politiku. Zprofanovaní členové by měli odejít.

Kdo by měl konkrétně z ODS odejít?

Etický kodex, který ODS zavedla, je málo. ODS by měla nastavit jasná, uvěřitelná pravidla, aby se podobná situace neopakovala a aby se nemohlo stát, že lidé, kteří jsou pravomocně odsouzení, zůstávají nadále v ODS. Nechci konkretizovat jména. Nejen v ODS, ale i v jiných stranách jsou lidé, kterým víc než o blaho země jde o jejich vlastní obchodní zájmy. Sítě vzájemně se podporujících zájmových skupin je třeba rozbořit. Nejsem ale naivní, snadné to nebude.