Co vám otec v dětství říkal o dědečkovi, generálmajorovi Josefu Mašínovi, který se narodil právě před sto dvaceti lety?

Vlastně všechno to, co je v knize mé sestry Barbary Odkaz – Pravdivý příběh bratří Mašínů. Sestra ji napsala hlavně proto, že zde koluje mnoho informací o naší rodině a ne všechny jsou pravdivé. Speciálně informace, které pocházejí z Česka, jsou hodně zavádějící. Takže se ponořila do archivů a hledala patřičné dokumenty.

Táta nám už odmalička vyprávěl příběh naší rodiny, jehož je součástí. Hlavně kvůli tomu, že chtěl, abychom pochopily, proč to dělal. Byl velmi zklamaný, že tomu spousta Čechů nerozumněla. Nechtěli, ale navíc o protikomunistickém odboji ani nic nevěděli, protože se o této kapitole své historie ve škole nic nedozvěděli. Také jim nikdo neřekl, jak komunisté přišli k moci a co dělali, že to vyvolalo antikomunistický odboj.

Není problém i v „nostalgii“ části Čechů, tedy ve stesku po bývalém režimu?

Určitě také. Na druhou stranu současná generace vyrostla v době míru a klidu. Nic moc tragického se kolem ní nedělo. A přijít tváří v tvář opravdovému ďáblovi, jako byly nacistický a komunistický režim, nebylo o vyjednávání. Cesta otce a strýce byla jedinou cestou, jak s tímto ďáblem zacházet.

Myslíte si, že v dosavadním, poměrně klidném vývoji západní civilizace, k níž se po roce 1989 přidala i většina zemí bývalého východního bloku, mohou růst podobní hrdinové, jako byl váš dědeček, člen odbojové skupiny Tři králové?

Určitě. Ti rostou v každé době. Podívejte se třeba na plukovníka Eduarda Stehlíka, který hovořil při odhalování pamětní desky mého dědečka. Je to velmi odvážný člověk. Narodil se ve stejných podmínkách, jako tady každý jiný. Nicméně má kuráž na to, aby si stoupl a řekl, co má být řečeno. Ostatně v Česku je podobných lidí více. Hodně politiků tu kuráž nemá. Obávají se o svou pozici, o úspěch ve volbách a tak dále.

Kuráž byste u řadových politiků ale hledala marně všude na světě. Musí stát v řadě, poslouchat stranické direktivy...

Tak, navíc v Evropě to nyní nevypadá moc dobře. Angela Merkelová sama pozvala migranty z celého světa, přitom se neptala ani vlastních lidí. A přichází čas, kdy za to budeme muset zaplatit. V Americe by to nazvali zdaněním bez zastoupení. Myslím si upřímně, že chtěla udělat dobrou věc, ale nedomyslela důsledky. Četla jsem článek od jednoho z jejích spolupracovníků. Napsal, že její hlavní motivací je křesťanská pomoc bližnímu svému, protože její otec byl kněz. Takže ona věří, že dělá dobře.

Myslíte si, že tahle politika může rozvrátit Evropskou unii?

Západní Evropa se potýká s důsledky globální recese. Němci a Francouzi velmi investovali do italských bank a teď z toho nejsou moc nadšeni. Vše se zhoršuje. Ostatně se nedivím, že Velká Británie z EU vystupuje. V té zemi je mnoho migrantů, má své vlastní problémy, no–go zóny a tak dále.

V USA je také nespočet nelegálních přistěhovalců, nebezpečná ghetta a tak dále...

To je pravda. Máme spostu podobných problémů. Afroamerické komunity mají spousty sociálních problémů, třeba gangy. A to nejsou, na rozdíl od některých latinskoamerických komunit, žádní emigranti. Nicméně si myslím, že to není tak zlé jako v Evropě. Když si představíte, že na tak malý kontinent přichází miliony lidí a nejde jen o uprchlíky z islámských zemí, ale i z Afriky, tak to je na pováženou. Navíc se v těchto směrech odehrává obrovská populační exploze, kterou tamní země nejsou schopny vstřebat.

Jak by se tato situce měla řešit?

Kontrolou porodnosti. Zmíněné země by měly zavést kontrolu porodnosti. Velkou propagátorkou některých metod kontroly porodnosti, například antikoncepce, je Melinda Gatesová. Kontroly porodnosti jsou podle mě dobrým dlouhodobějším řešením. Proboha, neříkám, že by se měly provádět nějaké drastické akce. Nicméně třeba rodiny v zemích třetího světa, které těžko vyjdou, by si měly uvědomit, že více dětí neuživí a zařídit se podle toho.

Ploty, co se staví ve Španělsku a v dalších hraničních zemích EU, naznačují, že by vlny migrantů měly být zastaveny, ale neukazují se jako dobré řešení. Mnohem nápomocnější by bylo, kdyby Německo a další uprchlíky oblíbené země vydaly prohlášení, že migranti přijíždějící ilegálně nebudou přijati. Ani projekty, kdy se do Evropy lákají vzdělaní lidé, jako doktoři, programátoři, inženýři a tak dále, nejsou šťastným krokem, protože ti budou chybět v Africe a na Středním východě. Právě oni by měli svou záslužnou činností pomáhat svým zemím.

Na druhou stranu třeba čínská politika jednoho dítětě se začala uvolňovat...

Ano, ale změnila přístup Číňanů k porodům a dětem. Proto tamní rodiny už tolik dětí nemají. Rodiče si uvědomují, jakým bohatstvím dítě je. Objevili fakt, že máte-li méně dětí, můžete jim dát mnohem více.