Někteří označují rok 2015, který je téměř za námi, dokonce za nejsložitější rok od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?

Byl hlavně dramatický. Měli jsme tu dozvuky občanské války na Ukrajině, anexe Krymu v předcházejícím roce. V důsledku toho došlo k určité izolaci Ruska, které se dostalo do situace jakéhosi párii, vyděděnce z celého evropského systému. Pak však přišly změny, kvůli kterým se poněkud zapomnělo na to, co se stalo na Ukrajině a na Krymu a vše se dostalo do nových souvislostí. Přelomovost bych viděl také u těch teroristických útoků ve Francii. Možná otvírají možnost pro další teroristické útoky. Vůbec bych si je nepřál, vyloučit je ale nelze.

Pak tu máme migrační krizi, kdy se stovky tisíc lidí dostávají do Evropy. Což je tématem číslo jedna alespoň tedy v České republice...

To je hlavní téma nejen u nás. Stalo se to obrovským námětem ve Velké Británii, Francii, Německu, Itálii i v dalších evropských zemích. Toto byl ten přelom. Nikdy předtím v moderních dějinách nebyla ta invaze tak rozsáhlá. Není to přitom vojenská invaze, ale to, čemu se říká jemná hrozba. Dokáže přitom dokonale rozkymácet sociální systémy i těch nejbohatších západoevropských zemí. Je to věc, kterou v takovémto rozsahu nikdo předtím nepředvídal. Byla tady varování, že budou migrační toky. Jako první na ně upozornil Fukuyama před téměř 25 lety. Varoval, že tady dojde k určitým migračním tokům, právě proto, že historický svět – jak ho nazývá – má velmi nízkou životní úroveň a také nízký bezpečnostní statut. Z toho vyvozoval určitou hrozbu migračních vln. Ani on nepředpokládal, že to bude takto rozsáhlé. Bylo to překvapení a šok pro celou Evropu.

Jak okomentujete reakci Evropy na tuto migrační vlnu?