Pane inženýre, hodně se mluví o tom, že hrozí nedostatek pšenice, ale třeba také vepřového masa. Jak to ale vidíte s masem drůbežím?

Obchod poptává kuřata a domácí zpracovatelé nestačí. Tak by se dala v jedné větě charakterizovat současná situace na trhu s drůbežím masem. Logicky je třeba položit otázku, proč tomu tak je? Odpověď je velmi jednoduchá – ani u drůbežího masa nejsme soběstační a dovoz ze zahraničí vázne. Například Polsko bralo z Ukrajiny, doma přebalili a posílali k nám, což skončilo. Naopak dvě nizozemské zpracovatelské firmy, které operují na území Polska, exportují domů a do Afriky a v České republice je naráz nedostatek zboží, výrazně narůstají ceny na pultech a obchodní řetězce poptávají téměř dvojnásobek, než co mohou domácí zpracovatelé týdně nabídnout! Ono holt i u drůbeže, která má nejrychlejší reprodukční cyklus, kdy jatečnou hmotnost dosáhne kuřecí brojler za 35 dnů, to není pečení housek na krám.

Takže i tady můžeme do budoucna očekávat problémy?

Když shrnu, tak klesají dovozy, naši chovatelé a zpracovatelé nemají možnost výpadek okamžitě nahradit a výsledkem je prudké zdražování a nedostatek sortimentu na pultech. Pro konkrétní představu uvedu nejzákladnější čísla charakterizující pád produkce drůbežího masa od roku 2005 vztažená k uzavřené statistice roku 2020:

Ø Stavy nosnic včetně samozásobitelů – 15,4 milionu kusů v r. 2005 / 5,7 mil. ks v r .2020

Ø Produkce drůbežího masa – 322 tis. tun v r. 2005 / 295 tis. t v r. 2020

Tak tedy stavy slepic (nosnic) jsme dokázali za 15 let snížit na 37 % a výrobu zdravého drůbežího masa snížit o 20 %. To všechno přesto, že spotřeba tohoto masa a poptávka po něm trvale rostla. Dnešní jeho spotřeba je výtečných 29 kg na obyvatele za rok, na počátku privatizace (1990) byla pouze 12,5 kg na obyvatele a rok. Měli jsme tedy výbornou šanci obor drůbeže, který naši zemědělci umí, rozvíjet. My jsme ovšem s perspektivním oborem naložili tak, že místo rozvoje našich chovů jsme vše založili na dovozech. Právě nyní přišla doba, kdy naši spotřebitelé začínají za takovou politiku platit. Například od začátku dubna zaplatí za kilogram řízků z prsního svalu namísto 100 Kč dnes už 150 až 165 Kč!

Jan Veleba

A jak to v tomto směru vypadá celkově na trhu EU?

Pojďme tedy z našeho malého trhu k Evropě, respektive trhu EU. V roce 2021 se produkce drůbeže snížila o téměř 3 %, přesně o 2,7 %. Z toho ve vzpomínaném Holandsku o plných 12,8 % a Polsku o 5,8 %! Hlavním důvodem je ptačí chřipka a následná likvidace chovů.