Jak jste si připomněl 17. listopad?

Jako každoročně. Už léta zapalujeme svíčku za oběti i přeživší nacistických koncentráků, včetně mého táty a mámy, na památku studentů v čele s Janem Opletalem, což má pro nás i určitou symboliku, protože bydlíme v Opletalově ulici.

Co vás při letošních oslavách překvapilo pozitivně a co negativně?

Já už ve svém životě zažil oslav. Oslavoval se Vítězný únor, říjnová revoluce, 1. máj, Měsíc československého přátelství… Teď zase 17. listopad. Lidé už měli plné zuby bývalého režimu, tak ho vyměnili za nový. To je pozitivum. Negativní je to, kam jsme se po třiceti letech dostali. O tom oslavy nejsou, spíš se pořád někdo vrtá v minulosti a srovnává nesrovnatelné a poukazuje na to, jak to všechno dříve stálo za dvě věci. A pak je poprask, když výzkumy ukazují, že značná část populace míní, že za komunistů to bývalo lepší. A nejvíc komické je to, když o tom ví všechno lidé, kteří se narodili těsně před listopadem nebo po něm. Oslavy mají být důstojné, a ne v režii nenávistných křiklounů.

Už v minulých rozhovorech jste zapochyboval nad tím, kdo financuje spolek Milion chvilek pro demokracii: „Možná, že ten Minář je veden ušlechtilými zájmy, o čemž srdečně pochybuji. Možná, že se za něčí peníze snaží stylizovat do role mesiáše, což vždycky skončilo špatně. Výskyt některých známých prosáklých tváří z politické branže kolem něj jen potvrzují moji domněnku,“ řekl jste mi. Také jste prohlásil, že 250 tisíc lidí na pražské Letné pro vás nic neznamená. V sobotu 16. listopadu se tam však znovu sešel stejný počet demonstrujících. Co vy na to?

Nihil nove, sub sole, říká klasik. A když už se tak vrtá v minulosti, mohly by se párkrát promítnout záběry, jak Václavák praskající ve švech ochotně hajloval, jak byl narvaný Václavák i Staromák v únoru. Jak ochotně se podepisovala anticharta… Letná měla smysl v listopadu 1989. Proti čemu teď lidé demonstrují? Proti svobodným volbám a vládě, která z těch svobodných voleb vzešla? Nebo za mlaďase a jeho partu, která zjistila, jak výnosné je dělat politiku za něčí zajímavé peníze a vykřikovat chytlavá hesla? Za politiky, kteří tuto zemi dovedli tam, kde dnes jsme? Jestli někdo skanduje Mirka nebo Mirek na Hrad, pak pochybuji srdečně o jeho svéprávnosti, pakliže z toho nemá srandu.

Vnímáte výzvy organizátorů směrem k premiérovi Andreji Babišovi, opozici i obyvatelům za oprávněné? Jak je hodnotíte?

V mládí jsem tvrdě sportoval. A myslíte si, že v ringu, ve kterém jsem proti sobě měl těžké soupeře, jsem vyhrával plamennými výzvami a hesly? Asi těžko, musel jsem soka porazit ve férovém střetu. Jednou jsem prohrál s klukem, kterého jsem měl papírově bez problémů porazit. Měl jsem vztek, ale kamarád mně řekl: Jo, hochu, musíš víc trénovat! A tak je to i v politice. Na svého soupeře se musí každý připravit a ti nejlepší z nejlepších vyzvat v politické soutěži svého konkurenta a přesvědčit voliče, že on je lepší. Skandováním na náměstích se nevyhrává fair play. O premiérovi a jeho vládě si můžu myslet cokoliv, ale vzešli ze svobodných voleb a je třeba si počkat na příští, ve kterých se rozhodne, kdo další a jakou vládu povede. Ve volbách, ne řevem davu!