Pondělní demonstraci před Poslaneckou sněmovnou vyvolala nominace bývalého člena ODS Petra Štěpánka hnutím ANO do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, protože Štěpánek se netajil názory, že je třeba Českou televizi „vyhodit do povětří“. Vy jste původním povoláním novinář, řadu let jste pracoval i v Českém rozhlase, proto by mne zajímal váš názor na to, jak to dopadlo nakonec s kandidaturou pana Štěpánka a zda sdílíte jeho názor, že se obejdeme bez veřejnoprávních médií?

Já s názorem Petra Štěpánka na fungování veřejnoprávních médií nesouhlasím. Samozřejmě nejsem nekritický, ale jeho pohled opravdu nesdílím. Je zjevné, že v dnešní době je potřeba nezávislých veřejnoprávních médií jednoznačná. Celý veletoč hnutí ANO je příznačná záležitost. Nejprve jsme slyšeli vyjádření poslanců hnutí ANO, jak je to správná volba, že od ní neustoupí, a najednou jsme se dozvěděli, že je to nesmysl. Pan premiér zavelel a všechno je jinak. To je spíš úsměvná záležitost, ke které došlo už poněkolikáté. A ukazuje, jaké poměry fakticky vládnou v hnutí ANO.

Ale minulý týden se v médiích objevily informace, že ODS je připravena volbu Petra Štěpánka podpořit. Je to pravda?

To není pravda. Já jsem bohužel nemohl být na jednání poslaneckého klubu před zahájením jednání Poslanecké sněmovny, ale mám za to, že názor klubu byl jednoznačně takový, že bychom Petra Štěpánka nepodporovali.

Říkal jste, že tento případ není první, kdy ANO, když se proti nějaké osobě postavila veřejnost, vzpomenu například volbu komunistického poslance Zdeňka Ondráčka, na výzvu svého předsedy hodila zpátečku. Ale tyto zvláštní metody „stranické demokracie“ nejsou jediným problémem hnutí ANO a jejího předsedy. Šetří se kauza Čapí hnízdo, nyní se objevila zpráva, že korunové dluhopisy Agrofertu kupoval Andrej Babiš už jako ministr financí. Jak si vysvětlujete, že přes všechny tyto problémy má hnutí ANO stále nejvyšší – třicetiprocentní – podporu voličů?

Takových případů bylo víc. Krátce potom, co byl tehdejší středočeský hejtman David Rath zatčen, sociální demokraté vyhráli i ve středních Čechách krajské volby. V tomto případě je možné říci, že voliči Andreje Babiše jsou k některým problémům hluší a nevnímají je tak významně, jak by si situace zasluhovala. Sledujeme další pokles podpory u sociální demokracie a KSČM a naopak setrvalý stav u ANO. Je jasné, že dochází k jasným přesunům voličů ČSSD a KSČM směrem k Andreji Babišovi. A tam tolerance k problémům, jako jsou Čapí hnízdo nebo dluhopisy, opakované rozpory ve vyjádřeních Andreje Babiše a skutečností, ovlivňování nebo neovlivňování vlastních médií, je velká, je vidět, že na to jeho voliči zjevně citliví nejsou.

Nereagují voliči na problémy politických stran obvykle s určitým zpožděním? Ukázalo se to i v případě sociální demokracie, ostatně i v případě ODS. Dlouho měla spolu s ČSSD nejvyšší preference a pak přišla poslední kapka, najednou se jí všechny „hříchy“ sečetly a propadla se k jednocifernému výsledku. Nemůže se to stát i hnutí ANO?

Jednak si troufnu tvrdit, že je to naopak, že pravicoví voliči jsou velmi kritičtí a citliví k některým problémům a reagují okamžitě odklonem a přechodem k jiné politické straně. To občanští demokraté v minulosti zažili. A velmi obtížně se získává důvěra veřejnosti zpět, my tím teď procházíme a troufnu si tvrdit, že rostoucí preference ukazují, že se nám to daří. A daří se nám to zejména proto, že jsme i v opozici schopni přinášet konkrétní návrhy pro nejvážnější problémy lidí. To vnímám jako hlavní důvod, proč se veřejnost vrací k důvěře v ODS. Myslím, že to je tak správně.