V nedávném rozhovoru s Jaroslavem Foldynou zaznělo, že za čtyři roky poslední vlády nevznikl zákon o sociálním podniku služeb, díky kterému bychom lidi bez vzdělání a bez kvalifikace zaměstnali. Foldyna řekl: „Nemůžu jim vzít dávku a říkat, že jsou flákači, když jim nejsem schopen nabídnout nějakou práci za odpovídající mzdu.“ Domníváte se, že je to řešení? 

Nemyslím si, že je správně budovat nějaké nové, umělé sociální podniky. Třeba naše Technické služby zaměstnávají Romy a dávají jim celkem slušné peníze. Problém je v tom, že sociální dávky nenutí lidi pracovat a nemluvím jen o Romech. Máme zde skupinu lidí, kterým se vyplatí zůstat doma. Rozdíl mezi tím, když pracujete a když nepracujete, je mnohdy minimální, ne-li žádný a dnes již není hanba žít na dávkách.

Takže spíše než vznik takového zákona byste přivítal úpravu systému přidělování dávek pro sociálně slabší? 

Rozhodně. Upravit většinu zákonů, které se týkají příspěvků na bydlení a různé dávky. Zároveň snížit zátěž zdanění práce tak, jak jsme navrhovali v rámci našeho programu. Problém se nevyřeší tím, že založíme jeden sociální podnik, celé je to o nastavení a motivaci k práci. Jednoduché řešení dnes neexistuje.

Foldyna v rozhovoru tvrdil, že jsme dosud „peníze nedávali do vzdělání romských dětí, které mohou dostat zdarma svačiny, mít zdarma kroužky, knížky. Zvýhodněme je uvnitř školy. My jsme posílali peníze do rodin a tyto peníze šly na aktivity rodiny.“ Souhlasíte s tím?

S tím se dá částečně souhlasit, že peníze do vzdělání mohou jít do škol. Nevím však o tom, že by problém tkvěl v chybějících financích na svačiny, tak to asi není. Jde spíše o nezájem o vzdělání, což je dáno jejich komunitou nebo komunitou sociálně nepřizpůsobivých rodin a dané výchovou. Děti vidí druhou, třetí generaci, která nepotřebuje a ani nechce pracovat. Znám spoustu Romů, kteří dokončili střední školu a začleňují se. Ale obecně ten zájem o vzdělávání je menší. 

I o tom Foldyna mluvil. Prý je potřeba zavést motivaci, aby rodiny posílaly děti do škol, například odměna za ukončení třídy, devítky či střední školy. Je tohle správná cesta, jak je motivovat?

Opět bychom preferovali někoho, protože je sociálně slabý, dostane odměnu a ostatní nikoliv? To se mi nezdá fér. Věci se dají podmínit spořádanějšími rodinnými poměry, byť to bude náročnější. Nemyslím si ale, že odměňovat skupinu lidí za to, že dítě dokončí devátou třídu, je dobré. Jak by k tomu přišli ti, kteří si o pomoc neřeknou? Proč bychom to dělali? Tomu nerozumím.

Jaké úpravy v zákonech k této problematice byste přivítal?

Úpravy v zákonech si netroufnu říci, nejsem odborník. Bude potřeba se na ně podívat. Jsem ve sněmovně nováček a zákony ještě nastudované nemám. Není to však o názoru jednotlivce, ale nalezení expertů, které máme, zpracování analýz a návrhů. Žádnou hurá akci, abychom změnili zákon a pak zjistili, že jsme vytvořili problém někde jinde, nepotřebujeme.

Podle Jaroslava Foldyny server Romea.cz spíše vyvolává napětí ve společnosti, protože pod texty nechává bez úprav komentáře, které jsou útočné právě ze strany Romů ke zbytku společnosti, ale i naopak. Vyvolává tím napětí?

ODS se dostala pod kritiku organizace Romea a oni z napětí žijí. Řekněme, že příliš nepřispívají k řešení problémů. Neziskovky by měly hlavně makat na tom, aby děti chodily do škol.

Jste mezi poslanci nováčkem. Na co se hodláte zaměřit?

Rád bych se věnoval tématu kolem bezpečnosti. Myslím si, že to mne začalo více zajímat, a uvidíme, zda se budu umět prosadit v rámci rozdělení kompetencí. Bezpečnost mě vždy zajímala a také ekonomické otázky.

Na co konkrétního v oblasti bezpečnosti se chcete zaměřit?

Bezpečnostní situace zajímá občany, zajímá je ochrana vnějšího Schengenu, jak se budeme stavět k situaci na našich hranicích, otázky migrace ve střední Evropě. To, že dnes nikoho nevidíme, neznamená, že stejná situace nenastane znovu.

Co říkáte na známý citát, že „národ, který se kvůli své bezpečnosti vzdá svobody, si nezaslouží ani bezpečí, ani svobodu“?

Víte to je v dnešní době komplikovaná záležitost. Dnes se vzdáváme svobody i bezpečí naprosto dobrovolně už jen v tom, že máme mobilní telefony, kterým dáme veškeré informace včetně otisků prstů. Svoboda jednotlivce a svoboda myšlení jsou základním motorem, aby se společnost mohla někam vyvíjet. Svoboda má vyšší hodnotu a tu bych upřednostňoval před vším ostatním. Ve chvíli, kdy jsme nesvobodní, a z dob komunismu si pamatujeme, jak to vypadalo, je nejdůležitější, aby lidé nebyli pasivní, jinak to s sebou nese nesvobodu a společnost kráčí do kopru. Pokud lidé upadnou do nesvobody a letargie, pak společnost nekráčí kupředu. Ve skutečnosti jsme za minulého režimu nebyli fyzicky ohrožení západním světem a stejně nic nešlo k lepšímu. Svoboda je podle mne nejdůležitější a je potřeba ji dát lidem, kterým ji bereme pod jakoukoliv záminkou.

Jaký je váš názor na výsledek voleb? 

Volby nás vždycky překvapí, kdyby nepřekvapovaly, tak se nemusejí konat. Samozřejmě skutečnost, že bude vítěz takový, jaký je, jsme čekali všichni. Osobně jsem se domníval, že bude mít o čtyři, pět procent méně, tipoval jsem tak pětadvacet. Ale je to tak. Mění se nám politické preference v celé Evropě, vidíme to v Rakousku, Polsku, Maďarsku, proč by to u nás mělo být jinak? Pravolevé spektrum dnes již téměř není a témata se pohybují někde jinde. Občané rozhodli, máme svobodné volby a musíme se s tím vyrovnat. Jsem rád, že jsme jako strana potvrdili z mrtvýchvstání. Netvrdím, že jde o kolosální úspěch, ale potvrdilo se, že se nám povedlo se definitivně stabilizovat, a co bude dál, neumí říci.

Kdyby to bylo pouze na vás, doporučil byste ODS spolupracovat ve vládě s hnutím ANO Andreje Babiše?

Jde o to, co Andrej Babiš symbolizuje. Největší problém je, že on není demokrat, i když se tvrdí, že má největší průnik volebních programů, a bodejť by ne, když ho opsal. Proto doporučuji nejít s ním do aktivní vlády. V některých případech, protože politici jsou od toho, aby se dohodli, jsem pro podporu některých bodů programu hnutí ANO.