Někteří z nás si před pár dny připomínali nedožité 80. narozeniny Václava Havla. O prvním prezidentovi České republiky se tak opět hojně v hovořilo v médiích, televize vysílaly vzpomínkové dokumenty, piazzetta Národního divadla byla přejmenovaná na náměstí Václava Havla... Nebylo toho humbuku kolem Havla až přespříliš? Nevytváří se tady nějaký nový kult osobnosti? Publicista Petr Štěpánek k současné situaci před časem na Facebook napsal: „Kim-ir-senizace Václava Havla, fučíkizace Věry Čáslavské...“ Vypovídá tento výrok o něčem?

Vypovídá to o charakteru celého národa, který nejspíše ztratil svou hrdost v době, kdy byl připraven bojovat proti Hitlerovi, šel nadšeně do mobilizace a po zradě mocností a i našich tehdejších politiků se musel potupně sklonit a vzdát se bez boje. A od té doby se zřejmě datuje ta „neobyčejná“ schopnost – servilnost – se vždy „přitulit“ k těm, kteří momentálně vládnou. V případě Václava Havla to bylo ještě umocněno dlouhým obdobím komunistické totality, které bylo na chvilku přerušeno pražským jarem a pak se národ zase ohnul a přizpůsobil.

Málokdo už si nyní vzpomene, že lidé na Václavském náměstí skandovali „Dubček na Hrad“, protože Václava Havla prostý lid vůbec neznal. Ale Dubček byl reformní komunista a tady bylo potřeba postavit do čela někoho se zajímavým a ještě dramatickým životním příběhem a v tom případě byl ideálním představitelem Václav Havel, který se stal rázem „miláčkem“ národa a on „porazil“ komunisty, kterých byl plný národ…

Co pro vás osobně Václav Havel znamenal a jak na něj vzpomínáte? Doslechla jsem se, že jste se s ním osobně znal, dokonce vaše rodina měla prý k té jeho docela blízko...

Václav Havel se opravdu stal symbolem převratu, byl charismatický, neokoukaný, vyjadřoval se – v začátcích – naprosto srozumitelně, lidé rychle přehodili kabáty a vše mu věřili, včetně příchodu ekonomického zázraku, přestože o ekonomice neměl ponětí. Moje máma byla redaktorkou časopisu Divadlo, který vedl pozdější ministr kultury a vynikající překladatel Milan Lukeš. V tomto časopise se sešla řada vynikajících osobností – Leoš Suchařípa, jeho žena Míša, Zdeněk Hořínek, Jana Patočková a mnoho dalších externích přispěvatelů, včetně mého táty a na různé akce tam chodíval i Václav Havel. Já byl tenkrát malý kluk a často jsem za mámou do redakce jezdil a tam jsem se poprvé s Václavem Havlem setkal... Na druhou stranu musím říct, že moji rodiče byli asi jedni z mála lidí, kteří Václavu Havlovi napsali dopis, ve kterém mu rozmlouvali vstup do politiky a na prezidentský post…

Co cítíte při větě ,,pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“? A co říkáte těm lidem, kteří se pravdě a lásce velmi tvrdě vysmívají? Prý už jen z toho důvodu, že Havel si v reálné politice mnohdy počínal jako slon v porcelánu, mu museli prý mnohdy radit jeho následovníci Václav Klaus, ba dokonce i Miloš Zeman...

Je to naprosto idealistická a nerealizovatelná věta, i když by bylo krásné, kdyby to tak bylo. Pravda a láska jsou krásná slova, lež může být někdy přijatelná, milosrdná, ale nenávist je něco hrozného, bohužel v tomto světě je všudypřítomná… Havel nebyl politik, i když se samozřejmě spoustu „politického chování“ během funkce naučil, ale to mu právě lidé přestávali rozumět.

Mnozí v Česku si Václava Havla připomínat nechtějí, ba ho zatracují. Titulují ho kupříkladu jako ,,Chrchla“, ,,humanitární bombardér“ či ,,starej Veškrna“. Někteří jdou ještě dál a natvrdo říkají, že to byl děvkař a ochlasta. Je podle vás vůbec vhodné Havla takto nálepkovat? Anebo ještě jinak – myslíte, že bylo něco z toho pravda?

Ani jeden z uvedených „titulů“ jsem nikdy ve svém okolí neslyšel, ale společnost má, zvláště pod vlivem bulvárního tisku, sklon přejímat titulování jednotlivých osobností bez ohledu na to, zda to má nějaký, byť jen trošku pravdivý podklad. Tak to, bohužel, je a jedinou obranou je to nečíst…

Věcně uvažující kritici Václava Havla mu vyčítají třeba podporu bombardování Jugoslávie v roce 1999, podporu americké intervence do Iráku či podporu odboje ve veřejnoprávní televizi před patnácti lety. Je něco, čím vás osobně Václav Havel výrazně zklamal?

Vším, co jste uvedla! Termín „humanitární bombardování“ je zrůdnost, za podporu intervence do Iráku se omluvil bývalý britský premiér a podpora „televizní revoluce“ byl také hluboký omyl.

Jak se vyrovnáváte s občasnou kritikou druhé Havlovy manželky Dagmar? Mnozí jí i dnes zazlívají, že neuměla do role první dámy vplout s grácií.

Na mě byl ten sňatek, po smrti Olgy Havlové, příliš rychlý, ale to je jen můj pocit a byla to osobní věc Václava Havla a Dagmar Veškrnové. Vzhledem k tomu, že Dagmar Veškrnová byla vynikající herečka, tak já si naopak myslím, že roli první dámy zahrála výborně.

Michael Žantovský tvrdí, že by Václav Havel souhlasil s tím, že je třeba migranty přijímat. Kdyby Havel dnes žil, opravdu by propadl mluvě Angely Merkelové a byl by vedle ní dalším výrazným evropským „mluvčím“ imigrační krize? Ano vím, jde tady jen o spekulaci...

No tak toto už je přeci jen moc, to je budování kultu osobnosti, to jsou posmrtní „vykladači“ názorů odešlé osobnosti. To bychom na jakoukoli událost mohli užívat větu „kdyby tady byl Václav Havel, nelíbilo by se mu to a to nebo to a to by se mu líbilo atd.“. Ne, to je pro mě naprosto nepřijatelné!

Václav Havel – dramatik, Václav Havel – režisér... Jste fanouškem jeho umělecké tvorby?

Václav Havel – dramatik, neoddiskutovatelně, i když mnoho lidí řadě jeho děl nerozumí, ale Kafka také není autor pro davy. Václav Havel – filmový režisér, to rozhodně ne!