Před pár týdny se Česká pirátská strana vyhřívala na výsluní popularity, průzkumy jí v koalici se STAN přisuzovaly volební vítězství a jejich podpora se blížila 30 procentům. Co myslíte, že veřejnost na Pirátech tolik přitahovalo a proč se od nich naopak v poslední době začíná odklánět?
Budu mluvit trochu technicky, možná řeknu něco, co je mimo aktuální politický diskurz, ale otázka si vyžaduje odbornou odpověď, jelikož otázka, jak se formuje veřejné mínění, je právě otázkou odbornou.
Být v nějaké politické straně znamená být součástí enormního brainstormingu. Piráti měli náskok vůči ostatním politickým stranám, protože u nich brainstorming probíhal celostátně a ve velmi rychlém provedení. Byli první, kteří v České republice používali digitální platformu pro celostranickou interní komunikaci, a to byla ta jejich magická zbraň, která jim umožnila udělat neuvěřitelné kroky dopředu. Během pandemie se ale i ostatní politické strany naučily používat digitální platformy. Ostatní strany ale používaly a používají spíše audiovizuální platformy. Piráti sice také dnes používají audiovizuální platformy, ale písemná diskuse uvnitř strany je stále dominantní. Takže to, co byla původně výhoda, se dnes pro ně stalo zátěží. Písemná komunikace je totiž méně upřímná než ta ústní a navíc za klávesnicemi se schovává jiný druh lidí, řekněme spíše introvertní, který ovšem v konfrontaci s realitou volební kampaně a v přímé konfrontaci se soupeři má menší šanci na úspěch. To volič vnímá, a proto má teď celá strana potíže. Je to samozřejmě jen jeden z důvodů, ale dle mého pohledu základní.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník