Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Andreje Borisoviče Zubova, Magdy Vášáryové, Pavla Svobody (ze 7.6.) + (19.5),  Adama Michnika, Marka Ženíška (z 2.6.) + (z 8.5.) + (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) ( , Jana Kasla, Tomáše Pojara (z 25.5) + (z 29.4.), Antona Litvina, Alexandra Tomského, Alexandra Vondry (ze 17.5.), Tomáše Klvani (z 18.5.) + (z 20.3.)+ (z 12.3.), Lenky Víchové (z 16.5.), rektora Libora Grubhoffera, Miroslava Kalouska (z 12.5.) + (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Džamily Stehlíkové, Michaela Kocába (z 13.5.) + (z 25.4.) + (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.),  Karla Schwarzenberga (z 5.5.) + (z 24.3.) +  (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Daniela Kroupy, senátora Zdeňka Papouška (z 8.5.) + (20.4.),  Marka Bendy, polské velvyslankyně Grazyny Bernatowicz, Jiřího Menzela, Daniela Korteho, Rudolfa Baránka, Libora Roučka, Michaela Romancova (z 20.4.) + (ze 7.1.) (+ z 20.8.),  Zdeny Mašínové (z 15.4.) + (z 27.3.) ,  Jiřího Zlatušky (z 18.4.) + (z 8.4.),  (+ z 21.2.) , Miroslavy Němcové (z 15.4.) + (z 26.3.), Jaroslava Hutky (z 18.4.) + (ze 31.3.),  Alexeje Kelina, Martina C. Putny, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.),  Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, gen. Jiřího Šedivého, Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.),  Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana Zahradila,  Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty,Tomáše Peszyńského,  Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského,  Stanislava Chernilevského,  Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj či Františka Janoucha

Expremiér Petr Nečas v rozhovoru pro PL v reakci na imigrační katastrofu, která sužuje Evropu, uvedl, že bychom měli se vší vážností nastolit otázku o udržitelnosti schengenského prostoru a možnosti znovuzavedení hraničních kontrol. Nebylo by to v rámci efektivního zajištění bezpečnosti evropských občanů na místě? Případně existuje jiné, podobně efektivní řešení?

Problematika běženců je problematikou konfliktu mezi starým a novým světem. Starý svět si ze zvyku myslí, že je středem světa, který určuje vývoj na celé planetě. Ve skutečnosti je situace docela odlišná. Stačí připomenout, že v zemích BRICS dnes žije více než polovina lidstva, a hned je jasné, že starý svět musí pohlédnout pravdě do očí a pochopit, jak žít v novém uspořádání. Takový komfort, jaký se stal nedílnou součástí života obyvatel např. Evropy a USA, zatím není dostupný miliardám lidí na planetě. Avšak oni chtějí také dosáhnout blaha. Tito obyvatelé nového světa jsou hladoví a zapomenutí. Budou pronikat do starého světa nezávisle na tom, zda jsou na jejich území války nebo ne. A když se objeví ve starém světě, budou se domáhat svých práv, která jim liberální společnost jednoduše musí poskytnout.

Výsledky tohoto průniku mohou být jakékoli. Kupříkladu v Rotterdamu starosta-muslim odsoudil vraždy v redakci Charlie Hebdo a striktně se vyjádřil pro to, aby se příchozí drželi evropských hodnot. V dánském městě Kokkedal magistrát, kde je již pět z devíti členů městské rady muslimů, odmítl vydat peníze na vánoční strom (7 tis. dánských korun), příčemž nedlouho před tím ten samý magistrát vyčlenil z rozpočtu města 80 tis. korun na oslavy muslimského svátku Kurban Bajram. Avšak nyní otázka již nestojí tak, jaké svátky slavit. Evropská kultura, evropská civilizace čelí problému své další existence.

Uzavření hranic neřeší otázku, poněvadž dilema leží v základní filosofické rovině. Pokud v euroústavě chybí zmínka o křesťanských kořenech evropské civilizace, pak Evropská unie nemůže zakázat představitelům jiných vyznání a civilizací přijet sem, získat zde azyl a domáhat se dodržování v té chvíli již svých vlastních práv, uchování svých tradic. Evropa musí zprvu sama pro sebe vyřešit otázku, zda chce být uchována jako civilizace. A následně vycházet z tohoto rozhodnutí.

Z druhé strany, kněz Tomáš Halík několikrát důrazně prohlásil, že uprchlíky přijímat musíme, protože je to naše morální povinnost. Vedle toho pak politický analytik Erik Best zopakoval slova maďarského premiéra Orbána a českého ministra vnitra Chovance, že přijímání a přerozdělování uprchlíků navždy změní Evropu podobně, jako to změnilo Spojené státy. Není to přece jen něco, s čím bychom se měli smířit a přizpůsobit se tomu?

Jejich slova odrážejí dva principiálně odlišné přístupy k situaci – liberální a konzervativní. Každý z nich je přesvědčen, že jeho přístup je ten jediný správný. Současně však existují fakta, kterým málokdo věnuje pozornost. Pojďme se podívat na to, jaké množství běženců odchází do evropských zemí. Z jedné strany jich je zatím nepatrné množství, pokud to srovnáme s celkovým počtem obyvatel, kteří zůstávají ve svých zemích. Na druhou stranu je to dostatečný počet na to, aby převrátili situaci v Evropě. Evropská společnost je i bez toho frustrovaná a spěje k sociální explozi. Tato potenciální sociální exploze ohrožuje bezpečnost Evropy daleko více než teroristi, kteří se mohou do Evropy dostat s vlnou běženců.