Jaký dojem na vás zatím udělal pařížský summit OSN o světovém klimatu? Domníváte se, že většina zemí bude respektovat dohodu o snížení emisí a nakonec se i podaří splnit základní cíl konference – tedy snížit globální oteplování o téměř dva stupně Celsia? Myslíte si, že potřebné limity přijmou i největší světoví znečišťovatelé – Čína, Indie a USA?

Musíme doufat, že se světoví státníci nakonec dohodnou a převezmou zodpovědnost za osud Země. Vyjednávání jsou skutečně složitá a právě největší světoví znečišťovatelé dohody vždy komplikují. Summit nakonec po mírném zpoždění dospěl k dohodě, což mě naplňuje mírným optimismem. Ovšem zůstávají velké otazníky. A to je třeba vymahatelnost všech ujednání. Mám tím na mysli, zda všechny státy dohodu opravdu ratifikují. Například americký Kongres ovládaný republikány už dal najevo, že se mu klimatické dohody vůbec nelíbí.

Je šance zabránit takovým změnám klimatu, aby nedošlo k ještě rozsáhlejším emigračním vlnám než doposud, zvláště pak z Afriky? Ze zkušeností je známé, že africkým zemím nelze jen posílat miliardové dotace, protože ty pak většinou zneužijí zkorumpovaní diktátoři. Jaké kroky by k tomu mohla učinit například Evropská unie?

Pokud neuděláme nic a teplota stoupne o minimálně čtyři stupně Celsia, pak budeme svědky celosvětových změn. Některé oblasti se stanou pro člověka neobyvatelnými a migrační vlny se budou valit po všech kontinentech. Jako vhodné považuji v Africe podporovat zcela konkrétní projekty a nevypisovat bianko šeky. Navíc se ukazuje, že kvůli korupci a nedostatečné státní správě africkým zemím unikají miliony až miliardy na daních.

Další pokračování utečenecké krize zřejmě nejde vyloučit. Pracuje se už skutečně v EU na konkrétních opatřeních, aby se konečně zabezpečila schengenská hranice? V médiích se objevily informace, že ty nejbohatší státy EU spíše uvažují o zřízení „minischengenu“. Jaký na to máte názor?    

„Minischengen“ je pro nás samozřejmě nepřijatelný. Zatím mám dojem, že se jedná o dalšího strašáka, ale rozhodně to odmítám brát na lehkou váhu. Znamenalo by to pro nás značné omezení, a přitom jsme uprchlickou krizi nevyvolali vojenskými zásahy a ani jsme všechny migranty na naše území neuváženě nezvali. Naopak, jsme země, která již dlouhodobě volá po efektivnějším zabezpečení vnějších hranic a taky tomu svými lidskými zdroji napomáháme. 

Česko má snížit emise CO₂ do roku 2030 asi o 40 procent. Je tento cíl reálný, když naše energetika stále nejvíce používá jako zdroj fosilní paliva? Co je k tomuto cíli potřeba udělat nejdříve?  

Je to cíl velmi ambiciózní. Domnívám se ale, že je to splnitelný úkol za předpokladu, když postavíme dva nové jaderné bloky a rozumně budeme rozvíjet obnovitelné zdroje (OZ).

I čeští odborníci na energetiku tvrdí (naposledy v minulém týdnu na Technické univerzitě v Ostravě), že útlum používání fosilních paliv a jejich nahrazení OZ je sice dobrá idea, ale v ČR i dalších zemích neuskutečnitelná, protože ještě nikdo nevymyslel, jak akumulovat v dostatečné míře získanou energii z větrných a fotovoltaických elektráren. Jakým směrem se tedy má naše energetika ubírat? Zaměřit se na jádro, tolik kritizované našimi západními sousedy? Nebo na břidlicový plyn jako v USA?

Řešení vidím v rozvoji jaderné energetiky. Její kritiku vnímám jako iracionální. Naši sousedé musí respektovat, že provozujeme jaderné bloky, a my musíme sousedy stále přesvědčovat, že provozujeme jaderné elektrárny bezpečně. Těžbu břidlicového plynu v České republice rozhodně nedoporučuji, v našich podmínkách je zcela nevhodná.

Česko a zejména pak Moravskoslezský kraj postihlo letos extrémní sucho, které se má údajně, podle klimatologů, opakovat i v příštích letech. Podniká v tomto ohledu už něco Ministerstvo životního prostředí nebo česká vláda?  

Podle mých informací česká vláda získala z evropských dotací na boj proti suchu a na zadržování vody více než osm miliard korun, které bude dostávat v průběhu pěti let. Navíc má dojít k obnovení zaniklých rybníků. Ovšem musíme se připravit na to, že problémy spojené s extrémním suchem se budou opakovat, a je tedy třeba vytvořit soubor opatření, která by napomáhala komplexnímu řešení situace. Myslet bychom měli primárně na naše občany a jejich schopnost obživy.

Česká ekonomika je letos ve skvělé formě a patří k evropským premiantům. Úroveň mezd je ale stále dost nízká, v koupěschopnosti obyvatel nás už dávno předběhli Poláci a nyní už i Slovensko. Proč tomu tak je? Nemá na to vliv česká holubičí povaha, které, na rozdíl od Francouzů, jsou razantnější protesty cizí? Mohla by s tím něco udělat i česká politická reprezentace?    

S trochou nadsázky můžeme říci, že jsme jedni z dříčů Evropy, a fakt, že se to neukazuje na naší koupěschopnosti, je trestuhodný. Teď se blíží vánoční svátky a reklamy nás nejdříve nalákají na produkty a následně nám budou nabízet „výhodné“ půjčky, čímž se pro mnoho lidí rozjede spirála, která může končit až osobním bankrotem. Vláda situaci sice pomáhá řešit zvyšováním minimální mzdy, ale největší problém vidím ve způsobu, jakým byl současný ekonomický systém vybudován. Stále vidíme, že lidé na vrcholu příjmové pyramidy dávají jen velmi neradi a solidaritu považují za levicovou úchylku, která je připravuje o prostředky. Myslím, že vláda s levicovým premiérem by měla dělat více pro spravedlivé odměňování zaměstnanců. Ovšem takhle to dopadá, když je ministr financí miliardář. Určitě je třeba vyzvat zaměstnance, aby byli hlasitější při vyjednávání o mzdách.

Asi už víte o velkém problému, který vyvstal v minulých dnech v Moravskoslezském kraji (MSK). Bakalova společnost NWR chce po české vládě 3 miliardy korun na různá sanační i sociální opatření, jinak míní zavřít Důl Paskov. To by znamenalo dalších 12 tisíc nezaměstnaných v MSK. Co si o této situaci myslíte? Jak by měl český stát postupovat?

Chování pana Bakaly je dlouhodobě nehorázné. Chová se v České republice jako zlatokop na Divokém západě. Ať už jde o doly, nebo byty OKD.
Nyní se stát musí soustředit na hašení požáru. Rozhodně nelze dávat nic firmě NWR. Je třeba připravovat státní a krajské sociální programy pro horníky. Zároveň je třeba hledat i trestně právní odpovědnost za současný stav, což od vlády v čele se současným premiérem Sobotkou, který nese spoluvinu za privatizaci OKD, nelze očekávat.