Pojďme rovnou k meritu věci.  Jak vidíte účast v letošních volbách a úspěch jednotlivých stran?

O volbách se zatím příliš nemluví a několik pořadů pana Moravce v České televizi to nevytrhne. V naší společnosti pozoruji jakousi otravu z Unie. Třiatřicetní procentově predikovaná podpora ve volbách ale není realistická, takže podle mého názoru účast bude hodně slabá. Záleží i na tom, jaké bude počasí a jaké se samozřejmě ještě objeví kauzy. Zatím je to takové jalové, ale je možné, že se objeví něco jako případ Kubice. To, že volby nejsou moc vidět, ukazuje i na fakt, že jednotlivé strany nemají moc peněz, a je sporné, zda letáčky, propisky a takové drobné věci zaberou.

Takže ani koblihy a párky myslíte, „nezaberou“?

Možná u pár lidí, ale nebude to žádná sláva. Vrátím se však k první otázce. Předpokládám, že nepochybně zvítězí ANO. Jejich úspěch v Evropském parlamentu se ale podle mne rozmělní. Předpokládám, že budou inklinovat k liberálům, a ti nyní ztrácejí, možná budou mít jen kolem 50 lidí. ANO takzvaně půjde po komisaři a bude prosazovat svého Teličku. Nu uvidíme, jak tyhle plány vyjdou. Každopádně ANO sebere hlasy i pár slušným voličům v ODS.

Druhé místo by mohli obsadit sociální demokraté, pokud neudělají nějakou chybu. Rizikové je nyní chování některých hejtmanů, týkající se souběhu jejich funkcí a poslaneckého mandátu. Na to lidé reagují dost citlivě, ČSSD by si toto měla, myslím, velmi uvědomit. Nu, bronz obsadíme my, komunisté, nebo topka. Ta staví na fenoménu Schwarzenberg, ale uvidíme, jestli jeho téma „nepřepálí“. Občanští demokraté, to je, lidově řečeno, konec filmu a sami sobě už nevěří. Dobré předpoklady má úspěšný primátor Hradce Králové a kvalitní bývalý šéf Svazu měst a obcí Vlasák, ten by mohl uspět. Co se týká dalších, jako třeba Úsvitu, „véček“ či jiných malých stran, šance moc nemají. Možná ještě tak křesťanští demokraté získají nějaký hlas.

Je to jen naše specialita, že se o Evropském parlamentu moc neinformuje?

Česká televize dříve měla pořad U nás v Bruselu. Ten stáhla. Má tam zpravodaje, který ale pendluje mezi Štrasburkem, Paříží a ještě si odskočí občas za kanál. To Slováci tam mají stálého zpravodaje. Celkově bych řekl, že většina evropských státních nebo veřejnoprávních televizí informuje o dění více než ta naše. Je to škoda, protože pak se sice dozvíte pár informací o návštěvách nebo skandálech, ale o práci našich europoslanců a jejich snahách toho víte minimum.

Takže – jací jsou naši zástupci v Bruselu a Štrasburku? Povedlo se jim něco výraznějšího a táhnou vůbec za jeden provaz?

V prvním období jsme vůbec nebyli schopni vytvořit partu. Pár lidí z ODS a Bobošíková to rozbíjeli takřka neustále. V druhém období to již bylo lepší. Europoslanci pochopili, že tady není moc místo pro politikaření a že je opravdu třeba prát se za české zájmy, tak jako to vidíte u jiných států – nemusím chodit daleko, Polsko je toho zářným příkladem, i když je samozřejmě větší a má více svých zástupců. A co se opravdu povedlo? Hlavně jsme ubránili náš jaderný program. Byly velké tlaky, abychom jej opustili.

Pak se nám povedlo prosadit program Galileo a své místo v tom má i skutečnost, že jsme měli vlastního kosmonauta, tedy Vladimíra Remka. To bylo pro nás velké plus. O něm se v médiích také moc nemluvilo, ale to už jsme si jako komunisté zvykli. Dobrá práce je vidět i v našich aktivitách v zemědělství, zvláště za ministra Tomana jsme byli v Bruselu dost slyšet. Ubránili jsme svobodu internetu – byly velké tlaky na jeho omezení, zvláště z Francie, kdy se na to šlo přes city a argumentovalo se až dětskou pornografií.

Povedlo se nám zpřísnit bezpečnost léků, hlavně pro děti. Zas tu byly určité tlaky na legalizaci padělků, což je pro nás pochopitelně nepřijatelné. Povedlo se srazit ceny roamingu – volání z a do zahraničí. A ještě jedna věc mě těší – do tabákové směrnice navrhovala Evropská komise spoustu unesení, například o sjednocení zdravotnických systémů. Podařilo se nám uhájit, že naše zdravotnictví a zdravotní politiku si můžeme dělat sami.

Velmi nezdařená věc a velké zklamání mám z Východního partnerství. Prosadilo se to jako směřování proti Rusku, nikoliv jako spolupráce, a to je velmi, velmi nešťastné.