Nejíst maso, nelétat letadly, snižovat emise? Všechno špatně. Víte, kdo to vymýšlí... Světově uznávaný vědec srazil Brusel i Gretu

Spustit čtení článku

Tato funkce je dostupná jen pro přihlášené uživatele s aktivním předplatným typu Lepší čtení a vyšší. Předplatné i Prémiové body PL můžete získat i zdarma, přečtěte sí více v tomto článku.

27.07.2021 19:20 | Rozhovor

Povodně, krupobití, tornáda – to všechno je příroda a bezpočtukrát to na naší planetě bylo a také bude. Lidé mají jak krátkou historii, tak ještě kratší paměť. Podle docenta Václava Zieglera, uznávaného přírodovědce, geologa, je jednoznačně vidět, že překročíme-li zákonitosti matky přírody, trpce si to odskáčeme. Elektroauta nebo vzdání se konzumace hovězího to nijak neovlivní, ba ani v nejmenším! Skuteční přírodovědci jsou ti, kteří pracují mnohdy nepoznáni a bez velkých dotací, ale intenzivně, bez řečí a mnohdy za cenu ústrků. Byty se staví pro spekulace, nikoliv pro to, aby v nich složily hlavu mladé rodiny. To se podle docenta Zieglera může vymstít, protože revoluce přicházely z mnohem nicotnějších důvodů.

Nejíst maso, nelétat letadly, snižovat emise? Všechno špatně. Víte, kdo to vymýšlí... Světově uznávaný vědec srazil Brusel i Gretu
Foto: Václav Fiala
Popisek: Václav Ziegler, světově uznávaný český geolog a paleontolog

Co říkáte současnému stavu klimatu, respektive tornádům u nás, záplavám po světě? Zlobí se na nás naše planeta?

Asi vás zklamu, pane redaktore. Ale klima mně připadá normální. To jen my lidé si pořád myslíme, že nám někdo ubližuje a snažíme se to přenést na naši planetu, která funguje tak, jak má a od lidí si nedá poroučet. Však vzpomínáte, že jsme chtěli poroučet větru, dešti a nějak nám to nešlo. Dosud jsou státy, kde se o to snaží, místo toho, aby pochopily přírodní zákonitosti a řídily se jimi. No, my to také děláme, ale už to nevytrubujeme do světa a ani se tím moc nechlubíme, i když stále vykřikujeme, kolik jsme postavili dálnic, kolik jsme kolem těch dálnic postavili plechových bud a kolik jsme zase zabrali zemědělské půdy a jaké máme výnosy řepky, místo toho, abychom si ve své vlastní hlavě přebrali, jaké jsou výnosy chlebového zrní, kolik jsme sklidili brambor, cukrové řepy, luštěnin a dalšího podobného sortimentu, aby naši lidé neměli hlad a nemuseli jsme potraviny těžce platit.

O tornádu už toho bylo v posledních týdnech napsáno mnoho. Tornádo je prudce rotující sloupec vzduchu, vyskytující se pod spodní základnou konvektivních bouří, který je v kontaktu jak s povrchem Země, tak s oblakem typu cumulonimbus nebo ve vzácných případech se základnou oblaku cumulus a je dostatečně silný, aby mohl na povrchu Země způsobit škody. Většina tornád má rychlost větru pod 180 km/h a šířku pod 80 m, přičemž délka trasy činí maximálně několik kilometrů. Nejsilnější tornáda však mohou dosahovat rychlosti větru kolem 500 km/h, šířky přes 3 km a putovat dále než 100 km. Kromě nejběžnějšího typu tornáda s jedním vírem je možno se setkat i s méně obvyklými typy: Například tornádo s více víry či vodní smršť. Mezi tornádu podobné přírodní jevy patří například rarášek neboli písečný vír či ohnivý vír.

Nejvíce tornád se vyskytuje v Severní Americe, velmi častou oblastí výskytu je americký středozápad a jih, takzvaná tornádová alej, respektive tornádový pás, která se rozkládá v povodí řeky Mississippi mezi Skalistými horami a Appalačským pohořím – státy Texas, Kansas, Oklahoma a Nebraska. Dalšími oblastmi výskytu jsou Evropa – především severozápadní, Bangladéš a východní Indie, jižní Afrika, západní a jihovýchodní Austrálie, Nový Zéland a jihovýchodní Jižní Amerika. Tornáda se občas vyskytovala, vyskytují a budou vyskytovat i v Česku. Většinou málo silná, ale někdy i velmi silná, jako to na Moravě. Stejně jako záplavy. Byly u nás v letech 1997 i v roce 2002, byly i v minulosti a budou i v budoucnosti. I krupobití u nás byla. V roce 1905, v roce 1986, i na počátku let padesátých minulého století. Není to úmyslem přírody, ani matičky Země, či trestající prst Boží, prostě to tady je a my s tím musíme žít a uvědomovat si neustále, že překročíme-li zákonitosti přírody, trpce to odskáčeme.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

COVID

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Další informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: Václav Fiala

Mgr. Richard Brabec byl položen dotaz

Proč jste proti vzniku NP Křivoklátsko?

V čem je problém? Podle mě, je dobře, že vznikají NP, přeci jen přírodu je třeba chránit, než si ji úplně zničíme - samozřejmě všeho s mírou. To zelené šílenství a ekoaktivisty (spíše ekoteroristy) neuznávám, ale proč bránit vzniku národního parku?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesor Žaloudík ujíždí z ČR, aby neviděl „dozadkuvlezectví“. Ale promluvil: Konec války, Rusko, USA a volby

16:03 Profesor Žaloudík ujíždí z ČR, aby neviděl „dozadkuvlezectví“. Ale promluvil: Konec války, Rusko, USA a volby

Profesor Jan Žaloudík pro ParlamentníListy.cz promluvil o mnoha různých tématech. Například jak se n…