Nejíst maso, nelétat letadly, snižovat emise? Všechno špatně. Víte, kdo to vymýšlí... Světově uznávaný vědec srazil Brusel i Gretu

Spustit čtení článku

Tato funkce je dostupná jen pro přihlášené uživatele s aktivním předplatným typu Lepší čtení a vyšší. Předplatné i Prémiové body PL můžete získat i zdarma, přečtěte sí více v tomto článku.

27.07.2021 19:20 | Rozhovor

Povodně, krupobití, tornáda – to všechno je příroda a bezpočtukrát to na naší planetě bylo a také bude. Lidé mají jak krátkou historii, tak ještě kratší paměť. Podle docenta Václava Zieglera, uznávaného přírodovědce, geologa, je jednoznačně vidět, že překročíme-li zákonitosti matky přírody, trpce si to odskáčeme. Elektroauta nebo vzdání se konzumace hovězího to nijak neovlivní, ba ani v nejmenším! Skuteční přírodovědci jsou ti, kteří pracují mnohdy nepoznáni a bez velkých dotací, ale intenzivně, bez řečí a mnohdy za cenu ústrků. Byty se staví pro spekulace, nikoliv pro to, aby v nich složily hlavu mladé rodiny. To se podle docenta Zieglera může vymstít, protože revoluce přicházely z mnohem nicotnějších důvodů.

Nejíst maso, nelétat letadly, snižovat emise? Všechno špatně. Víte, kdo to vymýšlí... Světově uznávaný vědec srazil Brusel i Gretu
Foto: Václav Fiala
Popisek: Václav Ziegler, světově uznávaný český geolog a paleontolog

Co říkáte současnému stavu klimatu, respektive tornádům u nás, záplavám po světě? Zlobí se na nás naše planeta?

Asi vás zklamu, pane redaktore. Ale klima mně připadá normální. To jen my lidé si pořád myslíme, že nám někdo ubližuje a snažíme se to přenést na naši planetu, která funguje tak, jak má a od lidí si nedá poroučet. Však vzpomínáte, že jsme chtěli poroučet větru, dešti a nějak nám to nešlo. Dosud jsou státy, kde se o to snaží, místo toho, aby pochopily přírodní zákonitosti a řídily se jimi. No, my to také děláme, ale už to nevytrubujeme do světa a ani se tím moc nechlubíme, i když stále vykřikujeme, kolik jsme postavili dálnic, kolik jsme kolem těch dálnic postavili plechových bud a kolik jsme zase zabrali zemědělské půdy a jaké máme výnosy řepky, místo toho, abychom si ve své vlastní hlavě přebrali, jaké jsou výnosy chlebového zrní, kolik jsme sklidili brambor, cukrové řepy, luštěnin a dalšího podobného sortimentu, aby naši lidé neměli hlad a nemuseli jsme potraviny těžce platit.

O tornádu už toho bylo v posledních týdnech napsáno mnoho. Tornádo je prudce rotující sloupec vzduchu, vyskytující se pod spodní základnou konvektivních bouří, který je v kontaktu jak s povrchem Země, tak s oblakem typu cumulonimbus nebo ve vzácných případech se základnou oblaku cumulus a je dostatečně silný, aby mohl na povrchu Země způsobit škody. Většina tornád má rychlost větru pod 180 km/h a šířku pod 80 m, přičemž délka trasy činí maximálně několik kilometrů. Nejsilnější tornáda však mohou dosahovat rychlosti větru kolem 500 km/h, šířky přes 3 km a putovat dále než 100 km. Kromě nejběžnějšího typu tornáda s jedním vírem je možno se setkat i s méně obvyklými typy: Například tornádo s více víry či vodní smršť. Mezi tornádu podobné přírodní jevy patří například rarášek neboli písečný vír či ohnivý vír.

Nejvíce tornád se vyskytuje v Severní Americe, velmi častou oblastí výskytu je americký středozápad a jih, takzvaná tornádová alej, respektive tornádový pás, která se rozkládá v povodí řeky Mississippi mezi Skalistými horami a Appalačským pohořím – státy Texas, Kansas, Oklahoma a Nebraska. Dalšími oblastmi výskytu jsou Evropa – především severozápadní, Bangladéš a východní Indie, jižní Afrika, západní a jihovýchodní Austrálie, Nový Zéland a jihovýchodní Jižní Amerika. Tornáda se občas vyskytovala, vyskytují a budou vyskytovat i v Česku. Většinou málo silná, ale někdy i velmi silná, jako to na Moravě. Stejně jako záplavy. Byly u nás v letech 1997 i v roce 2002, byly i v minulosti a budou i v budoucnosti. I krupobití u nás byla. V roce 1905, v roce 1986, i na počátku let padesátých minulého století. Není to úmyslem přírody, ani matičky Země, či trestající prst Boží, prostě to tady je a my s tím musíme žít a uvědomovat si neustále, že překročíme-li zákonitosti přírody, trpce to odskáčeme.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

COVID

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: Václav Fiala

Robert Králíček byl položen dotaz

Lze migrační pakt jednoduše odmítnout?

Vy tvrdíte, že to ANO po volbách udělá, ale není to tak, že pak za odmítnutí každé migranta tvrdě zaplatíme?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Život ve lži? Jana Bobošíková nejen o cenzuře, školství a české suverenitě

20:17 Život ve lži? Jana Bobošíková nejen o cenzuře, školství a české suverenitě

Je svoboda v České republice skutečná, nebo žijeme jen v iluzi? Jana Bobošíková ve svém ostrém rozho…