Stavební inženýr a šéf firmy Havel Engineering Zdeněk Havel je autorem jednoho z kritických posudků, jejichž vypracování si na projekt stavby nové krajské nemocnice ve Zlíně-Malenovicích zadali opoziční zastupitelé Zlínského kraje z řad Svobodných a Soukromníků. Své postoje a závěry ohledně stavby hejtmanem Čunkem zamýšlené nové nemocnice či rekonstrukce a modernizace stávajícího areálu Krajské nemocnice Tomáše Baťi, Havel vysvětluje v rozhovoru níže.  

Zlín plánuje navyšovat nemocniční kapacity. Ve hře jsou dvě varianty: 1. stavba nové nemocnice ve Zlíně-Malenovicích, nebo 2. rekonstrukce a modernizace stávajícího objektu Krajské nemocnice Tomáše Bati. Jak situaci vidíte vy jako stavební inženýr a autor jednoho z odborných posudků na tuto problematiku?

Při posuzování objektů ve stávající Baťově nemocnici se dospělo k zásadním informacím z hlediska kapacity. Přišlo se na to, že stávající nemocnice má necelých 200 lůžek navíc oproti požadované kapacitě pro tuto spádovou oblast.

Pro posouzení stávajících budov měla tato informace zásadní význam. Nemusel jsem se totiž zabývat nutností nadstavby dalších pater u stávajících pavilonů. Tyto objekty jsou vyhovující z hlediska statiky a určitě mohu prohlásit, že z hlediska stavebně-konstrukčního objekty vyhovují a mohou být bez problému modernizovány. Pokud je nový záměr zpracovaný na úrovni dosavadní kapacity, pak se nabízí otázka, zda je nutné pro případné moderní technologie stavět nové budovy, když stávající vyhovují.

Jak je na tom vlastně budova staré krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně ze stavebního a statického hlediska? Odpovídá objekt současným standardům, nebo budou nutné větší zásahy, které by modernizaci dále prodražily?

V rámci posouzení areálu jsem se zabýval hlavními budovami, to je 23, 24, 25, 26, protože tyto budovy tvoří páteř nového moderního řešení pavilónového polybloku propojeného komunikačním koridorem. Tyto objekty jsou po stránce statické naprosto v pořádku a nevykazují závady.

Pro další využití pro účel nemocnice statické parametry vyhovují mezinárodním předpisům pro navrhování, což jsou tzv. Eurocody, a to i z hlediska požární odolnosti. Lokální přitížení od technologie, která přesahuje limitní hodnoty se provádí tzv. rozbor zatížení, na jehož základě se stanovuje, kde může být konstrukce přetížena, a naopak, kde musí být „uvolněna“, aby výsledné účinky nepřekročily mezní stavy.

Jakým způsobem by se v případě, že by se přikročilo k variantě modernizace stávajícího zařízení, Krajská nemocnice Tomáše Bati rozšiřovala?

Zásadní pro modernizaci areálu „Baťovy nemocnice“ jsou následující kroky: výstavba pavilonu nové interny, výstavba parkovacího domu, rekonstrukce pavilonů na urgentní příjem, současně vybudování spojovacího koridoru. Následně by bylo přikročeno k rekonstrukci stávající interny a dalších pavilonů – tyto práce mohou již probíhat postupně, na etapy, z hlediska stavění i z hlediska financí. Po dobudování polybloku – gynekologie, LDN, nová interna a rekonstruovaná stávající interna, areál chirurgií a operačních sálů – by měly být napojeny objekty onkologie, nukleární medicíny aj. Tak je budována například Fakultní nemocnice v Olomouci a nikoho nenapadlo ji přemisťovat mimo území stávajícího areálu.

Existuje už nějaký odhad, kolik by rozšiřování a modernizace starého objektu asi stálo?

Výstavba nové interny se pohybovala kolem 2,5 miliardy korun, v dnešních podmínkách můžeme uvažovat o částce 3 miliard korun. Další rekonstrukce lze předpokládat na úrovni 3 miliard Kč

Ptám se proto, že v obecné rovině platí teze, že stavby nových nemocničních objektů vycházejí levněji než modernizace těch stávajících. Platí toto pravidlo i v tomto konkrétním případě, tedy modernizace starší nemocnice versus výstavba úplně nové?

Není možné paušálně tvrdit, že nová výstavba je vždy levnější než rekonstrukce stávajících objektů. Obecně platí, že při ceně rekonstrukce na úrovni 90 procent výše z ceny nové stavby je výhodnější budovat novou stavbu. V našich podmínkách platí zásada, že objekty jsou staticky vyhovující a udržované; pak i nadále potvrzuji, že úspora rekonstrukce proti novostavbě se stejnými parametry je 25 procent, minimálně. Navíc je zde pro novou nemocnici velký handicap: nové budovy mohou být jen čtyřpodlažní a tato skutečnost znamená provedení budov na větší ploše, a to je samozřejmě finančně nákladnější

Z čeho vycházíte?

Při posuzování financí se vychází z celostátních ukazatelů jednotkových cen pro obestavěný prostor. Pro objekt s větším půdorysným rozměrem je nutné zajistit větší pozemek, delší přípojky energetických sítí, delší rozvody potrubí uvnitř budovy a následně i daleko větší plochu celého areálu; pokud chce být nová nemocnice finančně konkurenční, musí se stavět do výšky.

Další nedostatek velkoplošné zástavby je řešení požárních předpisů a zajištění zásahu, zde může nastat podmínka instalace sprinklerů (rozprašovačů; pozn. redaktora).

V médiích kolovala informace, že nová nemocnice ve Zlíně-Malenovicích by měla stát asi 7 miliard korun. Je toto číslo relevantní?

Nová nemocnice má stát necelých 8 miliard korun, ale už se předpokládá navýšení o deset procent navíc. Z mé zkušenosti předpokládám konečnou cenu na úrovni mezi 11 až 12 miliardami korun.

Pro umístění nové nemocnice bylo vybráno místo ve Zlíně-Malenovicích vedle nákupní zóny. Stará krajská nemocnice zase leží v centru města. Jaká lokace je pro nemocnici vhodnější?

Stará krajská nemocnice je situována do východní části města Zlína. V žádném případě neleží v centru města. Tato mystifikace vytváří zbytečnou paniku. Její umístění je v souladu s územním plánem, který s výstavbou nemocnice v tomto prostoru počítá už z doby územního plánu zpracovaného v 50. letech minulého století architektem Gahurou. Stávající nemocnice je zajímavá především z hlediska přístupu: část obyvatel dochází pěšky, k nemocnici se sjíždí řada linek městské dopravy, příjezd k nemocnici je prakticky možný až po 7 komunikacích. Nová nemocnice bude obklopena silničními průtahy a určitě nelze uvažovat o pěší dostupnosti; také tam bude výrazně vyšší zvuková zátěž pacientů.

Jedním z argumentů, které zaznívají ve prospěch myšlenky stavby nové nemocnice, je, že by vybudování projektu na zelené louce, umožnilo nemocnici vybudovat v souladu s nejnovějšími trendy. Co na to říkáte?

Nejsem doktor a nemohu posuzovat, zda pro nové trendy musíme budovat novou nemocnici. Při náhledu z principu trvale udržitelné výstavby musím mít na zřeteli zahraniční zkušenosti, které se nás naplní do dvou desítek let. Prostě, volné pozemky jsou příliš drahé a příliš cenné na to, abychom opouštěli funkční areály a budovali si novostavby. Následující generace už musí počítat s výrazně větším nárůstem rekonstrukcí, které umožní vybudovat moderní provozy a provozovny. Posuzování staveb z hlediska udržitelného rozvoje se teprve učíme, možná v českých poměrech je to ještě ne tak známé, ale pokud se chceme podívat budoucím generacím přímo do očí, musíme se tomuto principu věnovat s plnou vážností.