Množí se stížnosti na to, jakým způsobem vláda postupně uvolňuje otevírání provozoven a obchodů. Objevují se dohady, proč fitcentra otevírají o 14 dní dříve než například kosmetičky, a podobně. Jak plán vlády vnímáte vy?

Zdá se, že celé plánování je poněkud chaotické a nevyrovnané. V zásadě jde vždy jen o zodpovědné jednání občanů. Žádná nařízení nebo represivní opatření zodpovědnost nenahradí. Rizika jsou vcelku známá, důsledky si teprve prožijeme. Podle posledních zpráv se zdá, že nouzový režim v brzké době povolí.

„Protože je zcela jasné, že stát posledních třicet let ne že jen spal! On doslova chrápal. A to zcela v souladu s polistopadovými představami, že špatně už bylo a teď už vše bude jen dobré. Dle mého kriminální jednání z nedbalosti,“ řekl jste mi minule. Ministryně financí Alena Schillerová navrhla rozpočet se schodkem 300 miliard korun. Odborníci se obávají, že číslo bude ještě vyšší. Další schodek ve výši minimálně 200 miliard je odhadován pro rozpočet příští. Souvisí to s vaším vyjádřením? Je schodek tak vysoký kvůli nezodpovědnosti a nepřipravenosti předchozích vlád?

Jestli ty miliardy budou stačit, je opravdu otázka. Záleží na tom, kam půjdou. Ale raději bych se nejdříve podíval tam, kde je možno bezbolestně šetřit. Jsou to bezpochyby státní úřady, zrovna třeba ministerstvo financí, které se rozrostlo o pár desítek tisíc úředníků, stáhlo podnikatelské prostředí dalšími obručemi a agresivními opatřeními, a výsledek?

Podívejme se dále na hromadu neziskovek, které suplují práci policie a nezřídka i předčasných soudů, už jen tím, že vyvolávají mediální hysterie a nejistotu ve společnosti za peníze daňových poplatníků. A to nemluvím o tom, že zrovna tyto typy neziskovek jsou financovány také ze zahraničí, ze zdrojů, jejichž kořeny sahají k fondům tajných služeb. Posuzujme je podle skutečných, konkrétních výsledků pro společnost, ne podle názvů a jejich proklamací. Hlavně, jak se v současné krizi osvědčily. Viz Člověk v tísni.

Další příklad. Jsou tu nákupy zbraní, naposled americké vrtulníky, 15 miliard korun v nákupu, nepočítaje totální přeměnu materiálního a technického zabezpečení, tedy udržování dvou rozdílných platforem údržby a tak dále, což jsou v horizontu jejich životnosti náklady mnoha desítek miliard navíc. Proč vrtulníky s útočnou a další s výsadkovou kapacitou, primárně určené pro námořní pěchotu, když od roku 2003 máme nové ruské Mi-35 a Mi-159 s veškerým zázemím a životností? Stačila by takzvaná. westernizace ruských strojů za zlomek nákladů a s prací pro naše podniky. 

Nebo, kolik bude stát plánovaná výstavba výsadkového pluku? My budeme proti někomu útočit? Na cizí území? To jsou jen mé soukromé tipy. Ucelený plán obnovy s názvem Uzdravme stát představila na svých stránkách Trikolóra.

Miroslav Kalousek uvedl: „Na tom je nejhorší, že vláda nebude chtít ušetřit ani korunu na svém přebujelém provozu a hypertrofované státní administrativě. Všechny problémy s pandemií nechá zaplatit naše potomky. Ti toplatí i na nezodpovědnou politiku posledních šesti let.“ Nakolik je to důsledek politiky posledních šesti let, Tedy vlády hnutí ANO – a nakolik těch předchozích, jichž byl Kalousek součástí?

Miroslav Kalousek si pochopitelně ohřívá svojí politickou polívčičku. Být ve vládě on, bude se bít v prsa, jak to zvládli. Ale když jde o politického protivníka, ani vůz hnoje není dost. No, na druhou stranu: peníze, pokud se nenatisknou, vzít se někde musí. Od daňových poplatníků, a to jsou zaměstnanci podniků, podnikatelská sféra obecně. Daně z mezd státních zaměstnanců přínosem přeci nejsou. Na ně se musí vydělat. A kdo je vydělá? Kruh je uzavřený.

Zeštíhlit státní úřady, snížit mandatorní výdaje zefektivněním přerozdělování, podpořit domácí podnikatele a projekty, mít obchodní kontakty se všemi zeměmi, nebrat ohled na sankce. Tady se Babišova vláda příliš nevyznamenala. V tom má Kalousek nechtěnou pravdu. Jsme malá země, musíme se uživit. Současná krize ukázala, že pokud se o sebe nepostaráme sami, jiný to za nás rozhodně neudělá.

Když jsem se vás minule ptala, kdo zvládá pandemii nejlépe, odpověděl jste mi, že jednoznačně státy na východ za bývalou železnou oponou. Čím to je? Minulostí? Soudržností? Zkušenostmi?

V zásadě si nemyslím, že ostatní evropské národy jsou více či méně zodpovědné než my, i když jisté odlišnosti dané historií existují. Jsme více ochotni se podřídit omezením dané vládou, o tom asi není pochyb, ale nezobecňoval bych to. V případě koronaviru se jedná o každého z nás, to lidé chápou víc než obecné proklamace k davům. Míře zodpovědnosti dle mého soudu nahrává i kompaktnost společnosti. Nejde jen o národní celistvost, ale kolik občanů, členů společnosti je ke společnosti, ve které žije, loajální.

V krizi se zcela jasně ukáže, kde jsou slabá místa. Jsou to ve velké míře přistěhovalci, či jiné národnostní skupiny, které si většinou žijí podle svého, podle svých civilizačních vzorců, které jsou často nekompatibilní s civilizačními návyky a zkušenostmi většinové společnosti. Tento fakt se jednoznačně odrazil v počtu nakažených a zemřelých osob ve státech s vysokým počtem těchto obyvatel.

Zmínil jste také, že o možnostech biologických zbraní se píše desítky let, proč si tedy někdo myslel, že nás se nic takového netýká? Narážel jste tím v rozhovoru na hmotné rezervy, ale i zásobování armády věcmi medicínského charakteru a lidí v takzvané první linii. Domníváte se, že se to nyní změní? Poučila se česká vláda i vlády jiných států na světě, takže se všichni vybaví?

Saturujeme totiž minimálně 25 let nicnedělání, absenci materiální přípravy pro krizové situace. Pandemie je krize, kdy se uplatňuje takzvaný nouzový stav s opatřeními, které v závislosti na závažnosti simulují situaci obdobnou v určitých ohledech jako ve válečných časech. Nejde jen o stav branné moci, ale i o stav civilní obrany, která s tím nedělitelně souvisí.

Pro lepší představu dám příklad ze Švédska. Příklad dobrý i špatný. Dobrý v tom, že si udělají čtenáři představu, čeho a co je potřeba, aby stát, společnost, byly zásobeny pro případ jakékoliv krize. Špatný v tom, že jsou jako my téměř na nule.

Na počátku 90. let disponovalo Švédsko pro případ válečného stavu padesáti vojenskými nemocnicemi, mimo jiné s devíti stovkami míst JIP. Dnes je to 30 míst. Ve vybraných školách byly vytipované sály, kde mohlo být dalších 125 tisíc lůžek včetně potřebné výbavy přímo v místě. Po celé zemi se nacházely podzemní sklady materiálu, jídla a podobně. Budovaly se kryty. Do roku 2000 se kapacita armády a civilní obrany zredukovala o 90 procent. Kam asi ty peníze šly? Armádě přistěhovalců, nejspíše. U nás zase jiné armádě stejně lačných státních peněz. Jistě, uložený materiál má nějakou expiraci, ale snad se nejedná o vysoce náročné výrobní technologie, aby to české firmy nezvládly. Lepší dávat peníze zde, než je pálit v marných projektech s humanitárním klišé.