Pane doktore, vinohradská nemocnice chystá otevření paliativní ambulance. Tedy místa pro ty, kdo umírají. Co vše chcete nabídnout lidem, kteří jsou nevyléčitelně nemocní?

Dovolím si upřesnit dvě věci: Podpůrný a paliativní tým působí ve FNKV od roku 2016, a od roku 2019 poskytuje kromě konziliární paliativní služby určené hospitalizovaným pacientům, i službu ambulantní, tedy ambulanci paliativní medicíny.  Náš multidisciplinární paliativní tým je složen z lékařů paliatrů, paliativních sester, zdravotně-sociální pracovnice, psycholožek a dalších profesí, které v rámci týmu poskytují specializovanou paliativní péči. Ta je určena všem lidem s nevyléčitelnou či život ohrožující nemocí a jejich blízkým v kterékoliv fázi této nemoci. Přesto, že si lidé často spojují paliativní péči s péčí v závěru života, nevyléčitelně nemocní pacienti z paliativní péče profitují už daleko dříve a právě časná indikace paliativní péče může významně změnit jejich kvalitu života, ale i míru s jakou se zapojí do důležitých rozhodování o zdravotní péči. Je to právě podpora v porozumění tomu, v jaké fázi nemoci se pacienti nacházejí a jaký je pravděpodobný další vývoj, důraz na kvalitu života a úlevu od symptomů nevyléčitelné nemoci i otevřenost k psychosociálním či spirituálním potřebám, co může paliativní péče v nemocnici nemocným a jejich rodinám nabídnout.

Zaujalo mne, že se chcete věnovat i příbuzným umírajících. Jak by měla taková podpora v praxi probíhat?

Jak jsem zmínil výše, nejedná se jen nemocné v závěru života, ale i v průběhu nevyléčitelné nemoci potřebují blízcí nemocného podporu. Kromě psychologické podpory při vyrovnávání se situací nevyléčitelně nemocného v rodině, příbuzní často potřebují informace o tom, jak se bude stav jejich blízkého dále vyvíjet a jakou péči bude v budoucnu potřebovat. Praktické rady a orientace v tom, jaké služby mohou v budoucnu využít může vést k významnému snížení obav z budoucí péče. Ve chvíli, kdy nemocný již v důsledku nemoci ztrácí soběstačnost nebo má výrazné obtíže, jsme příbuzným k dispozici k nastavení léčby symptomů a zajištění dalších služeb.

Co vlastně vedlo vinohradskou nemocnici k rozšíření péče také o ty, kdo nemají šanci na uzdravení? 

Specializovaná paliativní péče v nemocničním prostředí se v ČR rozvíjí posledních několik let a Podpůrný a paliativní tým byl jedním z prvních nemocničních týmů. Významně se tak náš tým podílí na definování této nové služby v nemocnicích po celé republice. Impulzem ke vzniku paliativního týmu v naší nemocnici byla zejména zahraniční zkušenost primáře Interní kliniky Martina Havrdy, který vznik týmu v roce 2016 inicioval a podpořil. V současné době je jasné, že specializovaná paliativní péče má své nezastupitelné místo v nemocniční péči. Ze zahraničí i z ČR máme data o tom, že pacienti, kteří tuto péči v nemocnici dostávají, mají lepší kvalitu života, jsou v posledních měsících života méně často neplánovaně hospitalizování pro akutní zhoršení a častěji prožijí závěr života v prostředí, které si sami zvolí, nejčastěji doma nebo v lůžkovém hospicu.

Téma umírání je v postmoderní společnosti skoro tabu. Neměli bychom změnit přístup a učit se od školy, že smrt je součástí života?

Nemohu hodnotit celou společnost, ale v každodenní praxi vídáme u našich pacientů a jejich rodin to, že odtabuizovaní či otevřený rozhovor o závěru života nevede k depresím či zoufalství, ale spíše umožňuje lidem soustředit se v této složité situaci na věci, které považují za důležité. Tabuizace vede na jedné straně k tomu, že se o umírání mále mluví, jako by nebylo součástí našeho života, a na druhé straně k tomu, že si lidé často představují závěr života jako čiré utrpení. Právě to pak často vede k depresím a úzkostem. Čím dříve se s nemocným a jeho blízkými začne o těchto věcech mluvit, tím dříve se mohou zbavit představ, které pravděpodobně nenastanou a mohou se připravit na reálné situace. Tím, že i naší společnosti se stává normální pečovat o své blízké v závěru života doma, věřím, že tato praktická zkušenost povede k odtabuizování tématu umírání v celé společnosti.

Téma hospiců a paliativní péče v poslední době rezonovalo, a to ne pozitivně. Médii proběhla alarmující zpráva, že zdravotní pojišťovny časově omezují proplácení takové péče. Jako člověk z praxe, co k tomu můžete říct?

Diskuze o hrazení paliativní péče je jistě potřeba. Jak hospicová zařízení, tak nemocniční týmu bojují s tím, jak zajistit potřebnou péči s omezenými finančními prostředky. Je ale třeba zopakovat, že článek, který vámi zmíněnou diskuzi vyvolal, nevycházel z férové analýzy situace a byl odbornou veřejností velmi kritizován. Tabuizace tématu umírání, o které jsme mluvili před chvíli, s sebou v mediálním obraze bohužel také nese touhu po senzaci a někdy až bulvarizaci této citlivé problematiky.