Prezident republiky Miloš Zeman vystoupil na sjezdu KSČM v Nymburku a hovořil tam mimo jiné o nutnosti, aby KSČM učinila pokání za minulost, vyzval je k sebereflexi a tvrdil, že politické procesy padesátých let byly ne přehmaty, ale zločiny. Co myslíte, vezmou si komunisté z toho příklad?

Komunisté jsou nezměnitelní ve své přirozenosti. Počet členstva KSČM klesl v posledních letech o dvě třetiny, průměrný věk člena je 75 let, o mladých členech není nic slyšet. Sebereflexi nahrazují přírodní zákony. Dnes nastupuje doba charakterů, silných, charismatických osobností, ideologie už občany neoslovují. Komunisté nikdy rozumné lidi ničím nedokázali oslovit. Stále jsou zajatci vlastní minulosti. Pokud z jejich řad se kdokoliv pokusí něco změnit, je instinktivně odstaven a umlčen. Dnešní mladí lidé jsou už ve velké většině natolik vyspělí a názorově samostaní, že je komunistická ideologie nemůže už ničím oslovit. V nejlepším případě je pobaví, pokud je vůbec zajímá.  

Je třeba se proti komunistům nějak veřejně vymezovat? V den konání jejich sjezdu v Nymburku se před tamním Obecním domem sešlo několik jejich odpůrců. Drželi transparenty s nápisy proti KSČM, ale také proti Zemanovi a premiérovi Andreji Babišovi a skandovali i obdobná hesla jako při mnoha dřívějších demonstracích. Netřeba připomínat, že v minulých týdnech lidé protestovali nejen proti Babišovi, ale i proti zvolení komunisty Zdeňka Ondráčka do jedné ze sněmovních komisí. Nakolik pokládáte takové projevy lidí za pozitivní?

Netřeba se vůči komunistům vymezovat. Kdo tak činí, jedná kontraproduktivně, respektive naivně či hloupě. Komunisté dnes už nejsou nebezpeční. Nebezpečné je pouze jejich dědictví, které zanechalo stopy v myšlení a v jednání většiny lidí. Lidé, kteří protestují proti prezidentu Zemanovi a stejní proti premiéru Babišovi a poslanci Ondráčkovi, kdy k nim promlouvá na demonstracích Kalousek, jen ukazují absenci kritického názoru a zdravého myšlení. Snadno přebírají „mediální pravdy“ a jsou o to snadněji manipulovatelní, aniž tuší. Věcné diskusi nejsou přístupní. Kdo má jiný názor než oni, je pro ně nenormální, blázen, hlupák apod. Věcná diskuse je základem demokracie.

Je podle vás myšlenka komunismu, socialismu zcela scestná, patří do minulosti, anebo tzv. „na ní něco je“? Mohou témata, jež razí např. čeští komunisté a která se opírají o učení Karla Marxe, oslovit budoucí generace?

Myšlenka komunismu neznalé teoreticky oslovuje. Proč se jí nedaří ani za sto let nikde realizovat a zanechala za sebou více zločinů a obětí než nacismus? Předpokládá takového člověka, který nikdy nebyl a nemůže být. Popřelo by to jeho přirozenost a individualitu, která je jedinečná. Komunisté to dokázali sami tím, jak se chovali, když se dostali k moci – žádná proklamovaná služba zemi a obyvatelstvu, ale především sami sobě. Vedoucí představitelé KSČ i KSČM ukazovali a ukazují její nerealizovatelnost a nefunkčnost sami svými činy a životy.

I prezident Miloš Zeman je pod drobnohledem veřejnosti. Nejen v souvislosti s nedávným inauguračním projevem, ale nejnověji je konfrontován i se zmiňovaným vystoupením na sjezdu KSČM. Podle opozičních politiků porušil nepsané pravidlo polistopadové historie, neboť od roku 1989 žádný prezident na vrcholné setkání komunistů nepřijel a žádná vláda nebyla odkázaná na jejich hlasy. A co Zemanova neúčast při bohoslužbě ve Svatovítské katedrále u příležitosti návratu ostatků kardinála Josefa Berana do vlasti?

Prezident Zeman je pragmatik a mistr politických intrik a vládnutí. Svým osobním zájmům a cílům podřizuje vše. Ví dobře, co oslovuje jeho voliče. Proto jeho neúčast v Katedrále sv. Víta nepřekvapuje, stejně jako účast na sjezdu KSČM. Ostatně věnec od prezidenta Zemana byl u rakve s ostatky kardinála Josefa Berana. Nepřekvapí mne, pokud vyznamená ke dni 28. října i paní Zdenu Mašínovou. Jeho politika nespojuje společnost, jak slíbil, ale rozděluje. To mu umožňuje uchovat si svůj vliv na ni a prosazovat své osobní cíle. Vyznamenáními tuto rozdělenost společnosti podporuje, i když se snaží budit opak. Zeman plní svoji roli, pragmaticky. Upřednostňuje svoji povahu a charakter na úkor země. Zatím se mu daří zásadně ovlivňovat českou politickou scénu, kde jsou s premiérem Babišem jejími hlavními aktéry.

Co říkáte na to, že Andrej Babiš není stále schopen dát dohromady kabinet, jejž by podpořila většina Poslanecké sněmovny? Je to snad jeho neschopnost, neumí dělat ústupky, anebo má snad „za lubem“ něco jiného?

Premiéra Babiše považuji za velmi schopného člověka, kterého naše země v její současné situaci nutně potřebuje. Není jeho chybou, že nemá vláda důvěru. Je to vina opozice, která odmítá přes neuvěřitelnou vstřícnost vítěze voleb spolupráci a klade si stále nové, nesplnitelné požadavky na hranici vydírání. Ta neustálá mantra „trestně stíhaný premiér v demisi“ je jádrem problému, kterého se opozice drží jako „tonoucí v nouzi“. Jinak by žádné protiargumenty proti Babišovi neměla. Proč není Babiš v zájmu země rychle souzen, aby se hlavní problém vyřešil? Neexistují snad důkazy, když se psalo, kolik jich Policie ČR a státní zastupitelství má a věc je jasná? Nebo nejsou a cílem je tento neudržitelný stav udržovat, protože neschopným, zkorumpovaným stranám a strukturám v jejich pozadí vyhovuje? Žádný soud nepotvrdil, že byl spolupracovníkem StB, jen se zachoval jako většina, aby mohl dělat svoji práci, na kterou měl předpoklady. Komu a jak uškodil? Nikdo se nehlásí a žádné důkazy nejsou. Jen „estébáctví“ nahradilo trestní stíhání. Přiznal, že morálně selhal a že „už si to snad odpracoval“. Kolik znáte miliardářů, kteří vstoupili do politiky, místo aby si užívali svého bohatství? Kde mají sídla svých firem? Kde platí daně? Kolik mají nadací? Doporučuji každému navštívit sídlo Agrofertu na Chodově. Spousty děkovných dopisů a diplomů na stěnách, všude vstřícnost, ochota jako kdysi u firmy Baťa. Lidé vidí jen „miliardy“, ale už ne tu práci, která za tím stojí.

Naopak vědomým, prokazatelným spolupracovníkem a udavačem StB byl předseda KSČM Vojtěch Filip, který i pobíral odměny od StB, jak v Senátu na jednom semináři kdysi jasně prokázali senátoři Mejstřík a Štětina. O tom se mlčí a nikomu to viditelně nevadí – ani pravicovým stranám a jejím politikům. Mimochodem i francouzský prezident Jacques Chirac byl obviněn. Vyšetřován byl až po skončení mandátu a osvobozen. Požadavek potenciálních koaličních partnerů o okamžitém odstoupení premiéra v případě odsouzení v první instanci je také účelový. Kolik občanů po mnoha letech vyhrálo své soudní spory nemusím snad připomínat.

Babiš systém dobře zná, nedá se koupit. Ti, co proti němu protestují a struktury, které za nimi stojí, jsou skutečným ohrožením země. Je to člověk práce, pro kterého nejsou peníze cílem, ale následkem jeho pracovitosti. Každý soudný, nezaujatý člověk to vidí i dnes. Věřím, že to stále více lidí i tak chápe. Paradoxně i díky neutuchajícímu mediálnímu „honu na Babiše“. Nyní se pokouší změnit zemi, kdy může být následkem jeho práce potřebná náprava věcí veřejných ve všech oblastech. Čapí hnízdo je skvělý projekt, který slouží veřejnosti na rozdíl od mnoha jiných, o kterých se nemluví. Vypadá to, že bude pozván i k návštěvě Bílého domu. Kolik z našich politiků jste viděli za posledních třicet let tak reprezentativně a aktivně jednat i v zahraničí? Kolik z nich dokázalo jednat v angličtině, francouzštině či němčině – bez tlumočníků? Kolik z nich vystupuje aktivně v zahraničí a jsou citováni?

ČSSD by ráda odstranila z postu místopředsedy Sněmovny lídra SPD Tomia Okamuru. Hovořilo se o tom jako o jedné z podmínek účasti ve vládě. Sociálním demokratům totiž vadí, že ANO by mohlo hlasovat společně s „okamurovci“ za zády sociální demokracie. Kladou si sociální demokraté nepřekonatelnou podmínku? Demokracie je přece založená na volné soutěži politických stran a SPD ve volbách byla úspěšnější nežli ČSSD...

ČSSD by měla hnutí ANO poděkovat za nabídnutou šanci po všech těch jejích skandálech v minulosti a alarmující volební prohře. To, že její přední politici, odpovědní za katastrofální volební propad, se nestyděli znovu kandidovat a nepřevzít odpovědnost, to o „kvalitě“ ČSSD vypovídá dostatečně. Tak to chodí, když se volí kandidátky, které zvolení mají pod kontrolou a hlas občana-voliče v této nepřímé volbě je zneužit. Pokud tato strana má najednou „starost“ o demokracii, tak to ukazuje její pokrytectví. Nezapomínejme na kauzu JUDr. Zdeňka Altnera a jak ČSSD dokázala ovládat pro své potřeby policii i justici, včetně její partnerky na Slovensku (vystavení účelového mezinárodního zatykače na dr. Altnera). Vím o tom dost. Pana Altnera jsem podporoval mediálně v posledních letech jeho života často jako jediný...

Tomio Okamura je klasický populista, který umí využívat a zneužívat strachu a nálad ve společnosti jako málokdo. To, že je místopředsedou Sněmovny je stejně skandální, jako že jím je i Vojtěch Filip. Bohužel politika není a nemůže být černobílá a slušné nutí spolupracovat i s těmi, kterým by ruku nikdy nepodali. Nepochybuji, že Zeman si s Okamurou dobře rozumějí. Pro Zemana je Okamura pouze potřebný „nástroj“, který používá, či používal podle potřeby pro své cíle.

Ano, demokracie je volná soutěž politických stran, ale pokud je soutěž neférová, tak to s demokracií nemá nic společného. Uvítal bych změnu volebního zákona, aby se do politiky dostalo více takových lidí, kteří svým životem dokázali, že jsou práce pro zemi a hlasu voličů hodni. Voliči stále více upřednostňují osobnosti, ne strany. Potom by Okamurové, Kalouskové a jim podobní neměli šanci být opakovaně zvoleni, stejně jako většina polistopadových politiků, která žádnou práci pro zemi neodvedla, zato nemravně zbohatla. Zemi by to jen prospělo. Politici by začali skutečně pracovat pro prosperitu země, a ne jako je tomu dnes u většiny jen pro svůj osobní profit, který zakrývají v moři slov, ale skutečná práce za nimi vidět není. Potřebujeme důvěryhodné politiky jako nositele pozitivních vzorů.

Toto vše si Babiš nepochybně uvědomuje a má promyšleno několik kroků dopředu. Vůbec bych se neobával, kdyby měl více moci, aby mohl prosadit „zdravý rozum“. Samozřejmě riziko jejího zneužití hrozí vždy. Je jen na občanech, aby si toto riziko pohlídali. Na čekající výzvy budoucnosti si nemůžeme dovolit dosavadní politikaření, jinak na to doplatíme všichni. „Lid nemá mozek“, jak trefně řekl Otakar Motejl. Jen schopní jednotlivci, schopní pracovat v týmu, vzájemně se podporovat, mohou zemi posunovat dopředu. Stačí si vzít příklad z bratří Baťů. Není třeba vymýšlet už dávno vymyšlené a osvědčené. I proto o Baťovi často hovoří premiér Babiš a dává ho za příklad. Jako bývalý podnikatel ví moc dobře, o čem mluví a proč. Politika je především o charakterech, ty určují její kvalitu, ne strany.

Doporučuji knihu Josefa Kalvody Genese Československa (první vydání New York 1986). Vyvede vás z iluzí, že za první republiky byla politika, respektive politikaření, jiné. Nechceme-li si připustit jací jsme byli a jací jsme, budeme se dopouštět stále stejných chyb, na které nutně budeme stále doplácet. To zůstává trvalou výzvou každému slušnému občanovi a výzvou angažovat se ve veřejném životě.  

Politikaření vždy přestalo, když přišla krize, která si vynutila silné osobnosti. Byly negativní, či pozitivní. Ale pouze silné, charismatické osobnosti dokázaly „pohnout světem“ – např. Churchill, Reagan a další. Je jen na kvalitě té které země a její společnosti, její vyspělosti, koho si do čela své země zvolí, tedy jaká bude i její budoucnost. Je to o naději, ne o jistotě. Jen podpora naděje může zvyšovat tolik všemi požadovanou „jistotu“.

Tomáš Baťa st. věděl co říká: „Nejprve vybuduj sebe a potom buduj firmu.“ Ano, vybudujme nejprve sebe a potom budujme své okolí, svoji zemi. Funguje to, pokud nemyslíme pouze na sebe, jinak na to doplatíme všichni. Každý přidejme co nejvíce z toho, co nám bylo dáno. Kdo poctivě pracuje, nemá čas na kritiku druhých. Mluví za něho odvedená práce.