Jak byste shrnul rok 2020?

Byl to velmi zvláštní rok, rok ohrožení, možná rok, ve kterém jsme si mohli uvědomit, že mnoho věcí prostě není samozřejmých. Mohli jsme si vyzkoušet, jak naše země funguje v době krize. Byl to rok, který nám vzal spoustu sociálních kontaktů a mnohé lidi doslova izoloval.

Je jasné, že koronavirus SARS-CoV2 byl a ještě chvíli bude jedním z hlavních témat. Co podle vás ukázal o české politice?

Ukázal, že máme vládu zmatkářů, která umí vládnout zemi zalité sluníčkem, ale krize moc nezvládá. Abychom si rozuměli: Koronakrizi nikdo nemohl předvídat a stěží jsme na ni mohli být dobře připraveni, ale zmatená nařízení, úpravy kritérií a podobně zapříčinily, že mnoho lidí ztratilo důvěru v to, že nařízení jsou smysluplná a mají význam. Tato ztráta důvěry je v časech krize nebezpečná.

Změnila se nebo změní se česká společnost po koronavirové krizi? Nastane nějaká změna myšlení, přehodnocení žebříčku hodnot, přístup k něčemu?

To bude velmi individuální. Určitě nám ukázala naši křehkost – ale z toho nesmíme vyvodit strach a paniku z budoucnosti. Co se týče správy země, ukázala, že digitalizace by v lecčems pomohla. Možná zmodernizuje české školství. Ale nic z toho není samospasitelné.

A nastala nějaká změna u vás? Jak koronavirus změnil váš život?

Vždy jsem říkal, že žijeme hlavně z krásných vztahů. Po této krizi si jich budu vážit zase o něco víc.

Co bychom si tedy po letošním roce měli uvědomit? Čeho bychom si měli více vážit?