Turecký premiér Ahmet Davutoglu s Donaldem Tuskem prohlásili, že se dohodli na společném akčním plánu. Jeho součástí má být i výjimka ze Schengenu, přijetí celní unie a zesílení vyjednávání k míru v Sýrii. Domníváte se, že míří správným směrem a v situaci migrační krize toto pomůže?

Základem řešení migrační krize je možnost zadržené migranty, které nikdo na daném místě nechce (a není je ochoten platit a odpovídat za ně), vrátit zpět. Definice uprchlíka a migranta se řešila už tolikrát, že na tohle mi snad nikdo neřekne, že jsem vrah dětí a chci, aby lidé umírali pod kazetovými bombami. Pokud Turecko dodrží dohodu, tak by to mohlo pomoci. Zadarmo to však pro Unii nebude.

Davutoglu také zdůraznil, že ani Turecko a ani Evropská unie nenese zodpovědnost za nastalou situaci, ale platí vysokou cenu. Kdo tedy nese podle vás zodpovědnost za příliš pomalou reakci v době, kdy bylo možné migraci zastavit účiněji? A kdo za konflikt v Sýrii?

Na migrační krizi a další krize si Evropská unie svým násilným a centralistickým socialistickým chováním zadělává už léta. V kombinaci s vojenskými intervencemi do Iráku a Libye nám to umíchalo pěknou rozbušku. Ale Evropská unie nemůže za všechno, nedělejme z ní zbytečně otloukánka. Skoro všechny západní vlády usilovně budovaly systém, kde se pracující lidé vysoce zdaní a pak se rozdají dávky těm, co „mají nárok“. Nu a tak se pomalu celý svět dozvěděl, že má na dávky nárok. Tak si pro ně jde. Bohužel, léta velké části voličů příliš nevadilo, že heslo „kdo nepracuje, ať nejí“ je vládám leda k smíchu. Do toho zamíchejme jakousi politiku multikulturalismu – co má co stát určovat lidem kulturu? – a máme to tu. Gratulace všem sociálním inženýrům, tak dlouho konali dobro, až si pro něj chce přijít natáhnout ruku celý svět.

Unie prý přislíbila tři miliardy euro pro syrské uprchlíky, kam by peníze měly putovat tak, aby pomoc byla skutečně účinná?

V Sýrii je zatím křehké příměří. Doufejme, že vydrží a už uprchlíky mít nebudeme, hlavně oni budou raději. Jediné řešení je vybudování jakýchsi bezpečných zón, kde by mezinárodní síly hlídaly bezpečí každého Syřana před násilím ze všech stran. Uprchlické tábory na území Turecka tomu téměř odpovídají, jen asi není dost financí na provoz. Pokud tam finance skončí, tak to bude asi nejméně špatně.

Evropa se podle tureckého premiéra má stát kontinentem, kde v míru žijí Evropané, muslimové i židé. Co si o tom myslíte? Je to vůbec reálné? A jaké kroky by tomu musely předcházet?

Je to reálné. Evropané tu už žijí. Od portugalského Porta po ruský Ural. Muslimové taky. Židé zatím ještě také. Čím dříve si Evropané uvědomí, že každý, kdo chce začít používat násilí na svých sousedech a omezovat jejich životy, by měl být rychle a tvrdě nakopnut, tím dříve bude Evropa v míru a bezpečná. Rasa, etnikum či víra nakopnutého nehraje roli. Vyznává-li někdo násilnou ideologii a všem vypráví, co zlého jim udělá, až bude moci, pak je správné ho nakopnout rovnou.

Řecký premiér Alexis Tsipras prohlásil, že Řecko nemůže tu zátěž nést samo a musí dojít na urychlené přerozdělení uprchlíků mezi všechny státy Evropské unie, a to i těch z Turecka. Je ještě možné, že by k tomu došlo?

Řekové, zdá se, jsou v přerozdělování mistři. Doufám, že k tomu nedojde. Česká republika nemá žádnou morální povinnost se starat o jakýkoli počet migrantů. Občané České republiky ať pomáhají, komu chtějí.

Množí se varování před příchodem další ekonomické krize. Exšéf Bank of England Lord Mervyn King uvedl, že světové hospodářství je na pokraji další havárie. Česká ekonomka Šichtařová prorokuje krizi s velkým K, běžně se používá termín „dokonalá bouře“. Ekonomická bouře prý začne na finančních trzích, které jsou údajně přehřáté. Co z toho může být pravda a v jakém horizontu?

Tisk nekrytých peněz, nulové úrokové míry centrálních bank, ucpání poslední finanční krize imaginárními penězi, regulační likvidace základního podhoubí volného trhu. Ano, to všechno znamená, že krize někdy přijde. Její největší nebezpečí nebude jen aktuální dopad. Hlavně však to, že dost pravděpodobně vytvoří nějaký Komunistický manifest 3.0 – „1000 euro pro všechny, máme na to nárok“ a současně Mein Kampf 2.0 – „gegen den Islam, totalitou ke svobodě“.

Lidem nebude stačit volit politiky, kteří kormidlem států hýbou o stupeň či i o dva. Budou chtít velkou změnu, než loď narazí do skály. Já stále věřím, že se nám podaří do té doby vytvořit alternativu a prosadit myšlenky štíhlého státu, který je garantem práva a ochráncem svých občanů. Tak jako Československá republika zůstala garantem demokracie mezi světovými válkami, tak bychom se mohli stát vzorovým pevným a štíhlým státem v krizi, která nás čeká. To by byl skvělý recept na úspěch.

Jaké je ideální místo České republiky na ekonomické mapě světa a co by mělo Česko změnit? Údajně končí doba levné práce a řada investorů odtud bude odcházet. Doporučení odborníků mluví o podpoře nejmenších českých podniků. Jak na to? Měli bychom více exportovat do zemí BRICS?

Mám malý moravský podnik. Vyvážíme své služby a práci do různých zemí světa. Prosím naši vládu o jediné. Nepodporujte nikoho. My si poradíme. Já nemám žádné právo na podporu z platů učitelů, hasičů, skladníků, prodavačů a žádných dalších lidí. Žádnou podporu nechci. Nechte nás být. Malá anekdota. Řešil jsem se svou účetní několik hodin kontrolní hlášení. Pak jsem po ní chtěl tak radikální věc, jako je stejná mzda každý měsíc pro mé zaměstnance – mimo odměn – a platit ji k poslednímu dni měsíce. Umyla si nade mnou ruce, že až mě za to zavřou, má chyba. Je to prý hrozná komplikace pro všechny úřady. Ten den mi ještě volali z Okresní správy sociálního zabezpečení, že mám přeplatek tři koruny a co s tím a jak to budu řešit. Na závěr mi krajský předseda Pirátů na mém facebookovém profilu napsal, že volný trh u nás zklamal a musíme mu pomoci. Volný trh u nás bude, až bude každý člověk mít právo obchodovat s jiným člověkem podle pravidel, které si oni dva navzájem smluví.

Hrozí, že budeme časem odkázáni jenom na malé podniky?

Úspory z rozsahu a kapitálová síla velké podniky nenechají padnout. Nebál bych se toho, navíc trend je u nás spíše opačný.

Jaký vliv bude mít tato krize na Evropskou unii? Už nyní se řeší vystoupení Velké Británie, země osmadvacítky mají rozdílné názory na řešení různých situací. Vydrží to Evropská unie?

Dříve nebo později padne, ale to nastane, až obyvatelé států Evropské une budou na tom viditelně hůře než obyvatelé zemí mimo Evropskou unii. Postupně to k tomu směřuje. Nebude to tak rychlé. Proč ne? Jednak díky píli našich předků a také šikovnosti produktivních lidí, kteří vytvořili v Evropě hodně bohatství. Jednak díky současné neschopnosti, či záměru našeho školství naučit děti  – tedy současné dospělé – důležitosti kriticky a zdravě selsky myslet. Tím pádem si zkušenost, že nás socialismus či jeho nové formy přivedou k morální a hospodářské stagnaci, budeme asi muset vytvořit opět a znovu. Pak teprve Evropská unie padne. A pak padne rychle.

Bylo by zrušení vnitřních hranic Schengenu katastrofou pro naše hospodářství, jak tvrdí někteří?

Katastrofou asi ne. Ale komplikací určitě. Stále máme možnost se tomu vyhnout. Štěstí však přeje připraveným, a tak doufám, že i naše vláda v tomto ohledu koná, než bude pozdě. Spousta občanů z našeho kraje ji k tomu v listopadu vyzvala.

Jakým způsobem se ve vás osobně vyvíjí úvaha ve smyslu podepsat, nepodepsat Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP)? Jak nahlížíte na současný stav procesu ratifikace TTIP?

Nepodepsat. Už jenom proces, jakým je smlouva TTIP tlačena na unijní a americké straně, je velmi podivný. TTIP má neuvěřitelné množství stran. Vidět ji mohou poslanci jen v jakési budce, nesmí si brát kopie s sebou domů. Smlouvu ovlivňovaly stovky lobbistů a zástupců korporátních gigantů. Věřit, že taková smlouva neobsahuje skulinky, místa k legálnímu loupení a že ji psali politici pro dobro občanů, snad nikdo ani nemůže. Samozřejmě, lidé jako pan Zahradil nebo pan Svoboda označí pochybovače za zlé ruské agenty a ten, kdo se smlouvou nesouhlasí, je podle nich zavilý levičák. To je ale prostě nesmysl. Nenechme se zahnat strašáky do kouta a podepsat podivnou smlouvu.

Jak hodnotíte výsledek slovenských voleb?

Velmi pozitivně. Držím palce panu Sulíkovi a dalším zástupcům liberálnějšího postoje státu k občanům. Mnozí komentátoři volby interpretují jako zhnědnutí Slovenska, to si ale nemyslím. Dívám se na to z té lepší stránky.