Pandemie koronaviru ukázala, jak nebezpečná může být závislost na dovozu potravin. Naši zemědělci patří k nejlepším v Evropě, říká šéf Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek

11.05.2020 8:05 | Zprávy

POTRAVINOVÁ SOBĚSTAČNOST A SUVERÉNNÍ STÁT Veřejnost se o zemědělství začíná většinou zajímat až v momentě, když zjistí, jak rychle se zdražují potraviny v obchodě. Takový šok zažívají právě nyní. I koronavir je zapomenut, když například cena květáku se v obchodě pohybuje v rozmezí 80 až 100 korun! Vepřové zdražilo o více než 20 procent. Zdražování je i z důvodů naší malé potravinové soběstačnosti a stále větší závislosti na dovozu potravin z jiných států. Je o tom přesvědčen i prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, když říká, že soběstačnost naší země ve výrobě vepřového masa se pohybuje mezi 36 až 38 procenty, u drůbežího je to 55 procent, u vajíček 60 procent a u mléka kolem 90 procent.

Pandemie koronaviru ukázala, jak nebezpečná může být závislost na dovozu potravin. Naši zemědělci patří k nejlepším v Evropě, říká šéf Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek
Foto: akcr.cz
Popisek: Zdeněk Jandejsek, člen představenstva Agrární komory ČR

Podle některých odhadů jsme ve výrobě potravin soběstační asi z 65 procent, jestli vůbec. To je na tom české zemědělství opravdu tak špatně?

Není to tak dávno, co byl některými médii, zvláště ČT, dehonestován agrární stav. Často jsem poslouchal od spoluobčanů, kteří se s agrárním sektorem nikdy osobně nepotkali, co my zemědělci děláme špatně a jak se máme k přírodě chovat. Bylo mi velmi těžko poslouchat, když 90 procent rádoby moudrých mluvilo hlouposti, a uráželi nás, nás, kteří jsme studovali agronomické, zootechnické a další související vědy a poctivě pracujeme na polích, ve stájích, a podařilo se nám dosáhnout výsledků, které se v úspěšných zemích EU hodnotí jako špičkové.

Sledovali jsme chování našich spoluobčanů po vyhlášení opatření k omezení shromažďování apod. Viděl jsem zástupy v supermarketech, rychle vyprazdňující se regály a velmi obětavou práci ve zpracovatelských podnicích, kde práce místo 8 hodin se prodlužovala na 14 až 16 hodin, a pokud nebyl dostatek pracovníků, nastupovali technici včetně vedení.

Neviděl jsem ale zástupy spotřebitelů u hospodářů, kteří odmítají intenzívní prvovýrobu a mluví s despektem o soběstačnosti a bezpečnosti potravin. Vše si prý dovezeme, není nutné vyrábět doma. Pravda je ale úplně jiná. Byl jsem svědkem události, kdy během tří dnů nabízeli dodavatelé z Polska ceny o 100 procent vyšší za stejné zboží a domácí překupníci oslovovali naše zpracovatele, aby jim prodali zboží i za zvýšenou cenu. Zpracovatelé však mají smlouvy za pevné obchodní ceny a těmto tlakům nepodlehli.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Josef Richter

Co by podle vás jako přesně nastalo, kdyby přišel ten konec Evropy?

A je reálné si myslet, že bysme se ubránili sami, i když zvýšíte výdaje na obranu sebevíc? A k čemu se přikláníte? Je lepší spoléhat na Evropu nebo na USA? Ještě k té vaší poznámce, že musíme na bezpečnostní situaci, která teď ve světě panuje reagovat včas. Nemáte ale dojem, že už včera bylo pozdě?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kdo seje vítr, sklízí bouři. Filip Turek a nový rozměr odsouzení Le Penové

10:36 Kdo seje vítr, sklízí bouři. Filip Turek a nový rozměr odsouzení Le Penové

„Dle mého názoru by si bez tohoto ‚dvojího metru‘ šlo sednout možná i několik tisíc osob působících …