Na hlavu prezidenta Zemana se snesla obrovská kritika kvůli udělení milosti pro šéfa Lán Miloše Baláka. Jak vy si vysvětlujete toto prezidentovo rozhodnutí?

Tak mně o tom chybí nějaké detailnější informace. Nechce se mi přidat bezhlavě na stranu jeho kritiků. Protože, když tam vidím paní Pekarovou Adamovou, která má tunu másla na hlavě, se svými extrémistickými výroky, tak jsem velmi opatrný ve výrazivu. Prezident má právo udělit milost. Miloš Zeman využíval tohoto práva málo. Pokud bych byl na jeho místě, tak bych se snažil tento institut využívat větší měrou. Prezident má právo se takto rozhodnout, když třeba dojde k názoru, že došlo k nějakému soudnímu přehmatu.

Na sociálních sítích zazněla i úvaha, zda by prezident omilostnil i bývalého premiéra Babiše, kdyby byl v kauze Čapí hnízdo také odsouzen. Co myslíte?

To nevím, jak říkáte, to je jen úvaha. Prezidenti před Milošem Zemanem také udělovali milosti. Vzpomeňme si, že Václav Klaus poněkud hromadně a poněkud kontroverzně. A koneckonců i Václav Havel několikrát kontroverzně, takže v tom není Miloš Zeman zdaleka sám.

Vláda potvrdila prodloužení nouzového stavu do května. Stav nouze je podle vlády nadále nutný ke zvládání přílivu Ukrajinců, kteří utíkají kvůli ruské invazi. Souhlasíte? Je to opravdu nutné?

Bylo by asi korektní vzpomenout si na argumenty dnešní vlády ještě z doby, kdy byli tito politici v opozici, v situaci, kdy to bylo mnohem vážnější. Oni touto dobou, kdy vrcholila epidemie covidu, se s tehdejší vládou dohadovali téměř o každý den. Došlo i k tomu, že nouzový stav nepovolili a nakonec si ho museli v podstatě „vydyndat“ hejtmani.

Takže se domnívám, že nouzový stav do konce května je doba nepřiměřená. A že měli v rámci nějaké politické slušnosti, ne snad korektnosti, ale slušnosti, udělat období řekněme třicetidenní a pak znovu jít do Sněmovny zhodnotit, ukázat jaké to mělo výsledky a co je ještě potřeba udělat.

Vláda také tento týden rozhodla o zvýšení životního minima, a to od 1. dubna. Je to důležitá, výrazná pomoc pro lidi ve chvíli, kdy stoupají ceny de facto všeho?

Tak samozřejmě že to nějaká pomoc je. Ale má to daleko od pomoci, kterou uplatňují Němci nebo Poláci, kde ta pomoc je daleko plošnější. Vláda se drží svých ideologických paradigmat, že musí být „pokropena“ jenom ta část lidí, kteří jsou údajně ti nejpostiženější, nejchudší. To je nějakých dvacet procent společnosti. Ale ono se to přece netýká jenom těch, kteří o sobě říkají, že jsou chudí. Zcela oprávněně je tady obava z vývoje, kdy se to může týkat také významné části střední vrstvy. A vláda v podstatě nedělá nic, aby snížila inflaci. Nástroje k tomu přitom má.

Markéta Pekarová Adamová pro CNN Prima News mimo jiné řekla, že plošně pomáhat všem ekonomicky není možné. Je třeba pomáhat těm, kteří to potřebují: „Víte, podle mě se vlády nemají starat o lidi. Mají se starat o to, aby v zemi bylo bezpečno. To je první předpoklad, abychom se měli lépe. A za druhé si myslím, že stát má vytvořit podmínky, ve kterých si lidé zvládnou pomoci sami. Já jsem přesvědčena, že nikdo nepotřebuje vodit za ručičku, uvedla a dodala, že těm, kteří pomoc potřebují, stát pomáhá. Zmínila například „rozšíření“ příspěvku na bydlení. Má se podle vás stát starat o lidi?

Tak co by ten stát měl dělat? Paní Pekarová Adamová si asi myslí, že ten stát je něco jako takové reprezentativní molo, po kterém se prochází ve svých krásných outfitech, ve svých krásných šatech. Musím říct, že má skutečně vkus, nebo ti, kdo ji oblékají. Také ti kadeřníci drazí, kteří jí upravují hlavu.

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený Marke´ta Pekarova´ Adamova´ (@marketaadamova)

No ale ty její peníze přece naprostá většina občanů nemá. Někteří lidé žijí z ruky do úst, jiní mají rezervy na měsíc, další na dva měsíce, další na tři měsíce. Takto bychom se dostali pomalu k třetině společnosti, která nezažívá žádné slavné období a asi ho dlouho zažívat nebude. Paní Pekarová se tedy míjí se společenskou realitou.

A ten její argument, že oni vlastně pomohli s tím příspěvkem na bydlení… No pomohli tak, že udělali tak složité dotazníky, že když jsem se na to díval, tak jsem si říkal, že bych potřeboval ještě jednu vysokou školu, abych to zvládl. Takže ti dědečkové a babičky, kteří to budou vyplňovat, to vzdají. Rád bych slyšel číslo, kolik lidí to skutečně vyplnilo, kolik žádá o navýšení toho příspěvku. A jestli to bude tak složité, že to skutečně budou muset opakovat každý měsíc, tak to nakonec vzdají a půjdou se zřejmě napást na pastvu.

Ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela diskutoval u Jakuba Železného s bývalým ministrem Havlíčkem. V souvislosti s cenami benzínu, které se před pár týdny radikálně zvedly, mluvil mimo jiné o tom, že  lidé propadli panice, nakupovali do zásoby. A ceny tak rostly. „Kdybych udělal to, co radí pan Havlíček, tedy sáhl do cen pohonných hmot, tak jsme ten víkend měli fronty na pumpách a od pondělí ceny ještě větší. My jsme to ustabilizovali tak, že jsme zavedli kontroly marží, přijali jiná opatření, ceny se uklidnily a spotřeba klesla,“ vysvětloval. Je to přijatelné vysvětlení?

Podívejte, v tomto týdnu v ČT, kde je jinak spousta blbostí, ale tentokrát pozvali člověka, který této problematice rozumí. Ten tvrdil, že dnes ty pumpařské firmy pracují s marží 7 korun. Za normálních okolností, pokud si to dobře pamatuji, pracovali s marží korunu až dvě. Takže těch sedm korun, to je opravdu, řekl bych, monopolní zisk. Oni vytvořili kartel a pan Síkela, nebo jak se jmenuje tento zcela neschopný ministr, tak si jenom hledá alibi pro to, aby nemusel nic dělat. A taky zatím, pokud jsem viděl, tak ta inspekce nikoho neodlovila. Takže nepřišli vůbec na nic.

Cena ropy na světových trzích nejde teď nahoru, takže bych očekával, že se to projeví v poklesu cen i na pumpách. Ale ono je to tak, že vždycky když to jde trochu nahoru, tak se zvýší ceny a když to jde dolu, no tak se nechají ty ceny staré, to znamená s těmi abnormálními zisky firem, které provozují benzinové stanice.