Pane ministře, cítíte nějakou nervozitu pár dnů před volbami, nebo jste klidný?

Osobně nervozitu necítím. Můj život není přímo závislý na tom, jestli ve volbách uspěji nebo ne. Buď uspěju a budu ve sněmovně a budu schopen tam něco užitečného udělat, nebo půjdu zpátky pracovat do průmyslu. Jsem trošku nervózní z toho, jak vycházejí průzkumy v krajích – jak se strana SPOZ nedostává ani do předvolebních diskuzí. Myslím si, že je to špatně a nejsem si jist, že to je spravedlivé – deváté místo ve třech krajích neodpovídá realitě.

Kde je podle Vás chyba?

V tom, co na České televizi nyní vymysleli. V preferencích jsme často sedmí, najednou ve volebním potenciálu jsme devátí, lidé zřejmě říkají, že volí raději někoho protestního – Babiše, Okamuru, zelené... Ani v jednom případě to nejsme my. Ten systém mi připadá nespravedlivý, je škoda, že už ve třech televizních diskuzích jsme se do studia nedostali.

A jak vidíte SPOZ? Drží pohromadě, je v dobré kondici?

Já jsem stále nestraníkem, na žádná grémia nechodím, na žádné stranické orgány. Jsem lídrem strany v Moravskoslezském kraji a cítím se být významným sympatizantem strany. Přímo toho stranického dění však nejsem účasten, stoprocentně tedy nemohu odpovědět, ale věřím, že se strana zkonsolidovala. Kandidátky se upravily, stanovily a nyní se nemohou měnit, věřím, že bude klid. 

Proč prezident republiky Miloš Zeman více straně nepomáhá?

Prezident republiky se snaží být nadstranickým prezidentem. Občané si toho mohou všimnout a věřím, že to i ocení, že nedělá straně kampaň. Jak všichni říkali a všichni Kalouskové a Schwarzenbergové si to dávali na billboardy, že jde o boj s diktátorem, kampaň jasně ukazuje, že se prezident chová nadstranicky a nám nějak nepomáhá. 

Do jaké míry Vás naštvalo chování Miroslava Šloufa? Nebo jde jen o bouři ve sklenici vody?

Jde o bouři ve sklenici vody. Příjemné to není, ale v zásadě nevím, co se mezi straníky stalo. Vím, že není v pořádku, když člověk, který byl dlouhou dobu tváří strany a stranu zakládal, se najednou od SPOZ odvrací – to samozřejmě škodí, i ve volbách. Ale věřím, že se situace uklidní. Je samozřejmě špatně, co se uvnitř té strany stalo s Ditou Portovou, Mirkem Šloufem, není dobré, když se jde proti sobě. Věřím, že dámy a pánové to dají rychle dohromady. 

Kdo by byl lepším premiérem? Bohuslav Sobotka, nebo Michal Hašek?

Já doufám, že Bohuslav Sobotka se nikdy premiérem nestane. To je nesouměřitelné srovnání. Když byste se zeptal, zda Nečas, nebo Sobotka, tak bych chvíli přemýšlel, neboť ti dva pánové si jsou velmi podobní. Pan Sobotka není žádným lídrem a myslím, že to všichni vidí. Kdokoliv jiný v té straně než pan Sobotka bude lepší. 

Kdyby vyhrála ČSSD volby, prezident by musel pověřit Bohuslava Sobotku předsednictvím vlády, SPOZ by byla koaličním partnerem, odmítl byste ministerské křeslo?

Nebudu vydávat před volbami žádné silácké prohlášení. Všichni vědí, že jsem kvůli panu Sobotkovi odešel z Parlamentu. Říkal jsem už tehdy, že ta jeho opoziční politika bude k ničemu. Pochopil jsem, že veškeré snažení je marné, s panem Sobotkou se nedá spolupracovat – a tak, když se na sjezdu oslavovalo jeho vítězství, v březnu 2011, řekl jsem, že odejdu a do měsíce na prvním zasedání Parlamentu jsem se vzdal mandátu. Byl jsem nespokojený s poměry, s vládou koalice, opozice s tím mohla něco dělat, ale ne s panem Sobotkou. Pokud se pan Sobotka stane premiérem, bude mít vláda jepičí život, stejně jako vláda Stanislava Grosse – za půl roku se bude situace muset znovu řešit. 

Cítíte, že některé vážné problémy v Moravskoslezském kraji souvisí s Bohuslavem Sobotkou?

Je pravda, že Bohuslav Sobotka tenkrát připravoval privatizační smlouvu a na straně toho vlastníka stál údajně Radek Pokorný, jeho blízký přítel a poradce – na straně pana Bakaly, nikoliv pana Koláčka. To, že smlouvu připravoval Bohuslav Sobotka, je bezpochyby pravda. Nikdy jsem ji neviděl, nespadalo to do mé kompetence, abych se tím zabýval. Ale Bohuslav Sobotka byl jeden z organizátorů doprivatizace OKD – stát měl však již v té době ve společnosti minoritu. OKD byly zprivatizovány za vlád Václava Klause – stát tenkrát 45 procent zprivatizoval kuponovou privatizací, 10 procent dal zdarma městům a obcím a 45 procent zůstalo státu. Firma, která skupovala pro pana Koláčka zbývající, objela tenkrát města a obce. Místo, aby si obce akciové podíly podržely, prodaly to Prosperu, tenkrát si za to mohly samy. Doprivatizaci bytů však upekl Bohuslav Sobotka asi s Radkem Pokorným.

Obáváte se, že ten problém může mít daleko horší důsledky nebo následky než je propouštění lidí? Něco mimořádného?

Já věřím, že ne. Ta nejhorší etapa vývoje našeho státu je snad za námi. Nějaké známky oživení jsou již patrné. Nějaká ta konjunktura se dá očekávat v řádu několika měsíců, velké firmy, jestli začnou investovat, zase budou moci vyrábět ocel. Když se stát začne chovat racionálně, situace se zlepší, ale musí dobře dopadnout volby. Pesimista nejsem. Když se tam dostane vláda rozpočtové zodpovědnosti, jak si bude říkat, která to zase srazí na zem, bude velká nezaměstnanost, velké problémy, sociální výbuchy. 

Jak čtete politickou mapu? Může se stát, že se k moci dostane pravice?

Já si myslím, že ne. Ale to jsem si myslel před čtyřmi lety také. Když jsem byl ve volbách v roce 2010, po Topolánkovi, Kalouskovi, Dalíkovi, Řebíčkovi – tak jsem si říkal, že není možné, že si lidé zvolí stejnou reprezentaci. Stalo se to, že ta pravice vyšla z voleb úžasně posílená, někteří lidé z Fischerovy vlády jí výrazně pomohli. Nyní si to snad již český národ pamatuje – každá pravicová vláda skončila katastrofou, hrozným průšvihem, vede to k rozkladu státu. Šest let je zde nepřetržitý ekonomický pokles, situace je katastrofální, horšila se a horšila. Není žádnou náhodou, že ekonomika se teď lepší, je pozitivní očekávání. Je tu totiž vláda, která se snaží pracovat a ne jen politikařit – ti stakeholdeři mají pozitivní očekávání, myslí si, že se v tom státě něco stane.

Podle aktuálních průzkumů věří občané nejvíce Policii ČR. Je to pro ministra vnitra lichotka, důvod k oslavě?

Policie dostala v minulých letech hrozné rány. Počet policistů od roku 2005 klesl ze 47 tisíc na 38 200, což je o více než 20 procent. To je věc, která tu organizaci poškodila, odešla spousta starých zkušených policistů. Za ministrů Langera a Kubiceho odešly vždy tři, čtyři tisíce zkušených mužů, bez toho, aby se noví nabírali. Přes to, jaké dostala policie rány, jak jim byly sníženy platy, provozní prostředky, policie si plní své povinnosti – zaplať pánbůh za to. Je to až s podivem. Není však schopná tak zabezpečovat bezpečnost v ulicích – není divu, když například na obvodním oddělení Ostrava – Přívoz, kde jsou všechny ty problematické lokality, klesl počet policistů ze 65 na 45, tak se nemůžete divit. O to méně vidíte policisty v ulicích. Na těch obvodních odděleních se nejlépe ubírá, došlo k 30procentnímu poklesu. Na tu šichtu jich už patnáct nedáte. 

A co změní Martin Pecina?

Narovnají se stavy, na ulici se dostane více policistů. Nesnížil se počet úředníků, ale těch kluků, co chodí v ulicích – pak jsou problémy s extremismem, kriminalitou, policistů je málo. Zajistil jsem, aby bylo víc peněz, přijme se tisíc policistů, přidají se alespoň částečně peníze, napraví se křivdy. Změní se to od nového roku. Teď do konce roku se naplní stavy na 39 tisíc, nyní je 38 200, na příští rok máme povolený stav 40 tisíc. Ale už teď je myslím to poznat.

Dalším vážným tématem je důchodová reforma. Ne se vším souhlasíte. Co byste změnil, co druhý důchodový pilíř? 

Druhý důchodový pilíř bych se pokusil zrušit zákonným opatřením ještě v Senátu, což podle právníků není možné, neboť nelze prokázat naléhavost. Já naléhavost shledávám. Každý člověk, který se přihlásí do toho systému, tak každý měsíc, kterým ten systém pokračuje, bude stát nebohé střadatele, bude něco stát náš stát. Ty peníze budeme muset vyndat z těch privátních fondů, dají se očekávat arbitráže, bude lepší, když ten systém co nejdříve zrušíme. To, že systém je lumpárna od samého počátku, to dokazuje to, kolik poslanců se do druhého pilíře přihlásilo. Nevím, jaké by někdo chtěl jasnější měřítko. Když dělala strana lidová ve sněmovně anketu, kdo se přihlásil, odpovědělo kladně pět poslanců. Když odečtu poslance opoziční, pořád je to pět procent z těch, co to odhlasovali! To je ten nejpřesvědčivější argument. Systém byl postavený nesmyslně, je to jen o vyvedení peněz z důchodového systému, tak, aby byly argumenty, proč nezvyšovat důchody, nevalorizovat. Firmy, které se do toho přihlásily, si na tom udělaly byznys. Jsem pro co nejrychlejší zrušení – ve stavu legislativní nouze, či v prvním čtení. Tento systém spoření se neosvědčil v žádné zemi. Je to nesmyslné a absurdní.

Církevní restituce Vás netrápí?

Církevní restituce jsou problémem daleko složitějším než důchodová reforma. Nejen, že byly přijaty zákonem, ale byla i podepsána smlouva mezi státem a církvemi. Tu jsem sice neviděl, není věcí mého resortu, ale očekávám, že Kalousek, Schwarzenberg či Nečas udělaly ty smlouvy tak, že jsou co nejhůře vypověditelné. Chci jen sdělit občanům, že kdyby si mysleli, že to je zadarmo, tak už na příští rok dáme místo 1,5 miliardy na platy funkcionářů 4 miliardy. Jak se říká, že není pro mrzáky sto milionů, aby dostávali důchody, či pro policisty 300 milionů na platy, či aby se jich mohl další tisíc přijmout – tak čtyři miliardy jsou pro církve lusknutím prstů bez problémů. Tu odluku státu od církve již nějak doděláme, ale že si církve budou žádat vše, co se jich jakkoliv týkalo, to je zjevné. To nebude o miliardách, to bude o bilionech. Ty majetky, na které si církve dělají nárok, budou gigantické, pokud se s církvemi nedohodneme, tak naše děti nás proklejí. Proč si myslíte, že ten zákon je udělán vágně? Církve budou ukazovat na jakýkoliv majetek, který je napadne. Nebudeme se bavit o klášterech a kostelech, budeme se bavit o nemocnicích, o lesních prostorech – říká se, že církev se snad stane největším správcem lesního majetku. Respektive ne církev, ale společnost, které to církev svěří a tu už mají zprivatizovanou někteří pánové... Nebyl zpracován seznam majetku, než byla smlouva podepsána. Zákon je vágní a čekají nás soudy na generace.

Teď někdy má jít do kin film Příběh kmotra o panu Mrázkovi, který se týká Vašeho rezortu, byť z jiné doby. Půjdete se na ten film podívat? 

Byl jsem zván na premiéru, ale vím, že mi to nějak časově špatně vychází. Film mě ale samozřejmě zajímá. S panem Mrázkem jsem se osobně neznal, nikdy jsem se s ním nepotkal, i když jsem již v té době byl na Úřadě pro ochranu hospodářské soutěže. Jenom jsem se o něm v zásadě dočetl v knize Chobotnice. Určitě to bude zajímavé, budou tam padat zajímavá jména.