Aspoň něco. I když začnou vyvádět

„Kapka v moři? Aspoň něco!“ To je prvotní reakce šéfky ústecké sociálky na to, že Sněmovna před pár dny posvětila, že bude možné z dávek strhnout neuhrazené pokuty za vybrané přestupky včetně přestupku rodičů, kteří tolerují záškoláctví svých dětí.

V souvislosti se školským zákonem a přestupky proti povinné školní docházce se počítá s tím, že konečně lépe zafunguje ustanovení, které s daným přestupkem už více než deset let spojuje dočasné odnětí dávek pomoci v hmotné nouzi. „Co si budeme povídat, to už tu bylo, ale z nepochopitelných důvodů nefungovalo…“ podotkla Ivana Šťastná, vedoucí odboru sociálních věcí Magistrátu Ústí nad Labem. „Cílem návrhu je pouze umožnit aplikaci toho, co teoreticky platí již 11 let,“ poznamenali i předkladatelé z řad ODS v důvodové zprávě, že věc se prakticky nerealizovala.

„Nese to totiž s sebou úskalí: Když jim za zanedbání školní docházky vezmete dávky, tak co udělají? Začnou vyvádět ve škole a vystrašení učitelé radši potvrdí, že se nejedná o záškoláctví, ale omluvenou absenci. Takže – bude to chtít osobní statečnost učitelů. To je jedna věc…“ apeluje směrem k pedagogům žena, která v sociální oblasti s rodinami pracuje téměř tři desetiletí. Ani sociální úředníci nemají na růžích ustláno…

Že by měli mléko, máslo? Jako bych byla hlupák

Druhou věcí k řešení proto je, aby ředitelé škol přistoupili k opatření, že například třikrát v roce mohou nepřítomnost ve škole omluvit rodiče, následně už musejí předložit vyjádření lékaře. „Když se to nechá na rodičích, vím, co se bude dít, neboť jsem ve funkci 29 let. A nejsem královna, co sedí na velkém manažerském křesle, ale když je potřeba, vezmu gumáky a jdu s lidmi pracovat do terénu,“ zdůrazňuje a přibližuje běžnou realitu:

„Vím, jak to vypadá, když před osmou hodinou ráno přijdete do některých rodin: Pět dětí, ale že by se v lednici nacházely aspoň základní potraviny, jako mléko, máslo, jogurty, tak to leckdy vůbec nevidíte. Na dotaz, co budou děti jíst ke snídani, na vás rodiče koukají, jako byste byla hlupák, na co se to ptáte.“

Jsem diskriminovaná!

Někteří levicově smýšlející by opáčili, že se jejím dotazem dokonce mohou cítit diskriminováni. I tímto směrem přichází rychlá reakce od vedoucí sociálního odboru krajského severočeského města:

„Už dříve jsem se rozhodla, že pokud se mnou bude někdo připravovat článek, tak zcela natvrdo řeknu: Já se v této zemi cítím diskriminována. Protože na mě zákony platí. A vedle toho zde žijí dlouhodobě nezaměstnaní, i 27 let, kteří do práce chodit nebudou. Nebudou.“

A pro příklad zabrousí k pokutám za jiné přestupky, než které má řešit novela o pomoci v hmotné nouzi:

„Do práce jezdím většinou autem, ale když se chci projít a vyčistit si hlavu, tak jedu trolejbusem. Stalo se mi v zamyšlení, že jsem si zapomněla koupit jízdenku. Naštěstí mě revizor nechytil, ale ta hrůza – že by mě chytil a pokutu, kterou bych nezaplatila, by mi jako pracujícímu člověku prostě exekučně strhli z platu…“

Sama před lety navrhovala, aby se z dávek mohly strhávat i pokuty za černou jízdu v MHD, zejména u dětí je to v ČR obsáhlý problém. Psali jsme mimo jiné zde.

„Jenže lidé, kteří jsou i 27 let na dávkách, se chechtají, když jim revizoři pokutu vypíšou. Vystoupí z trolejbusu a leckdy jsem byla svědkem toho, že papír zmuchlají a vyhodí, nebo roztrhají na malé kousíčky a s velkým smíchem rozházejí po chodníku,“ popisuje s povzdechem: „Pro někoho zákony platí, a pro někoho ne?“

O víkendu makat, aby vám sebrali dětské přídavky?

Kdo říká, že „se lidem sáhne na peníze, chudáci“, tak ten se podle Ivany Šťastné měl přijít podívat do Ústí třeba minulý týden. „Máme kanceláře vedle úřadu práce a mohu vám říci, že když se vyplácejí sociální dávky, tak se tady netrhly taxíky. Když nebudu mít peníze, tak nebudu jezdit taxíkem. Když nebudu mít peníze, tak nebudu brát děti do McDonald’s na drahé hamburgery a coca-colu. Když nebudu mít peníze, tak nebudu kupovat kinder vajíčka… Když po nich přijdete do Globusu poté, co inkasovali dávky, tak ty plné koše, to možná nikdo z Pirátů neviděl,“ reaguje na skutečnost, že pro poslanecký návrh „třikrát a dost“ nezvedla ruku Česká pirátská strana.

„To si leckdy nedovolí koupit ani matka, která chodí do práce s nijak mimořádným velkým platem. A někdo mluví o chudácích? Chudáci jsou možná lidi, kteří chodí do zaměstnání, každé ráno musejí vstát, tolik si nevydělají, mají ošlapané boty, oblečení si koupit musejí… smějí se nám do obličeje.“

A vypráví, jak takový posměch cítila, když se bavila s prodavačkou v Penny Marketu. „Mě moje práce baví a pozoruji, jaké názory mají lidé. Ona mi říká: ‚Víte, já jsem si ještě v sobotu a v neděli přivydělávala, když jsem měla volno, chodila jsem roznášet noviny.‘ Představila jsem si, že ta ženská od rána do večera dělá ‚píp show‘ u pokladny, k tomu si chodí o víkendu přivydělat, a z toho titulu jí sáhli na dětské přídavky! To je normální?“ nadhazuje, že za takové odebrání dávky z důvodu pracovních zásluh nikdo nekřičí, že děti budou o hladu.

„Pracujícímu člověku ‚skočej‘ na plat, a nikdo se neptá, jestli ho to nebude bolet a jestli nebude muset něco oželet,“ shrnuje svůj pocit marnosti. I proto je ráda, že návrh Sněmovnou prošel: „Je to dobrá věc a jedna z věcí, kterou jsem prosazovala. Je to kapka v moři, ale zaplať pánbůh po tolika letech aspoň něco – zejména pokud projde navržené strhávání z dávek, když rodič neposílá dítě do školního zařízení. S tím naprosto souhlasím.“

Nesmí ale chybět už zmíněná odvaha učitelů. Podporuje utažení opasku i v případě omezení pomoci v hmotné nouzi při přestupcích proti občanskému soužití, proti veřejnému pořádku a proti majetku. Kdo vykřikuje cosi o chudých lidech, má se prý na zmíněné adepty přijít osobně podívat: „Ti nejsou chudí ani omylem.“

Protinázory

Veřejný ochránce práv se k novele vyjádřil negativně a doporučil Senátu ji neschvalovat. Obává se dopadů na chudé lidi a ohrožení ústavy. Poukazuje například na riziko prohlubování chudoby a sociálního vyloučení u rodin s nezaopatřenými dětmi v případě, že budou uzákoněny „odstrašující“ sankce, mezi něž patří i srážení pokut za přestupek související s povinnou školní docházkou dětí. „Jakkoliv chápu závažnost přestupku týkajícího se povinné školní docházky, zejména u rodičů samoživitelů, může při uplatnění navrhované právní úpravy fakticky dojít k tomu, že rodina bude po dobu několika měsíců žít pouze z částek životního minima nezaopatřených dětí. (...) dopady tedy mohou být v podstatě likvidační,“ upozornil již dříve (k původnímu návrhu) ombudsman Stanislav Křeček. 

Ze školství se ozývají různorodé hlasy. ParlamentníListy.cz například přinesly rozhovor s ředitelkou ZŠ Trmice z Ústecka Marií Gottfriedovou. Ta například vyzkoušela motivovat děti a rodiče k řádné docházce formou soutěže o ceny.