Slovensko má obměněnou vládu. Z kabinetu odešli čtyři ministři za stranu Svoboda a Solidarita (SaS) a vláda premiéra Eduarda Hegera (OLaNO) je nově menšinová. Novým ministrem zahraničí Slovenské republiky se stal dosavadní slovenský velvyslanec v Praze Rastislav Káčer. Jak vnímáte tyto změny?
Je evidentní, že SaS a OlaNO v čele s Igorem Matovičem zkrátka nemohou vládnout společně, v jedné koalici. Tato transformace kabinetu je tedy jedinou cestou, jak dát Slovensku a slovenským voličům stabilní vládu.
SaS exministra hospodářství Richarda Sulíka v červenci odstoupila od koaliční smlouvy a své setrvání ve vládě podmínila tím, že z kabinetu odejde ministr financí Igor Matovič, který je rovněž šéfem nejsilnějšího vládního hnutí OLaNO. Matovič i jeho hnutí ultimátum ale odmítlo. Jak v kontextu posledních 2,5 roku pohlížíte na osobu Igora Matoviče? Je dlouhodobě on tou brzdou, která brání Slovensku v rozletu?
To je otázka samotného fungování demokracie, protože Matovičova strana získala ve volbách velmi přesvědčivou většinu, zvítězila v nich, takže bylo logické, že se Igor Matovič stane premiérem.
Bohužel se ukázalo, že nebyl schopen vést vládu kvalifikovaně a bez různých excesů. Na druhé straně vezměte si, že Matovič musel rezignovat kvůli dovozu vakcíny Sputnik na Slovensko, což jenom potvrzuje protiruskou náladu, která se šíří patrně po celé Evropě. Je to samozřejmě zčásti logické, ale často až zbytečně exaltované.
Situace na Slovensku byla v poslední době velmi napjatá, hovořilo se o předčasných volbách. Bylo by to podle vás lepší řešení, než transformace vlády?
Domnívám se, že ano, protože je třeba nejprve využít všechny dostupné alternativy, které se nabízejí – a teprve pokud by ani toto řešení nebylo životaschopné a tato vláda by opět selhala, tak bych byl pro vyhlášení předčasných voleb.
Psali jsme:
Pane Čarnogurský, obáváte se, že Evropa opět bude muset řešit problém migrace? Co například konflikt na Ukrajině?
Tak tady musím říct, že migrace zůstává i nadále velkým tématem, nicméně pokud jde konkrétně o Ukrajince, tak v tuto chvíli to vychází tak, že ten počet těch, kteří na Slovensko přicházejí se zhruba rovná počtu lidí, kteří se vracejí zpět na Ukrajinu. Takže tam problém nevidím. Ani situace v Polsku není tak katastrofální, jak se někdy v médiích tvrdí.
Odkud podle vás migrace hrozí? Z Běloruska, Ruska, Ukrajiny nebo z Afriky, která se vlivem globálního oteplování a nedostatku vody stává postupně neobyvatelnou?
Víte, já bych do toho příliš nemíchal globální oteplování. Přece jasně vidíme, že migraci z Afriky a z Blízkého východu, zejména z Libye, Iráku či Sýrie zavinily Spojené státy a Západní Evropa, která se tak střelila do vlastní nohy, protože pod vlivem USA a s podporou Británie i Francie byl sesazen libyjský vůdce Muammar Kaddáfí, který – ať už byl jakýkoliv autoritativní vládce – minimálně migraci držel pod kontrolou. A tímto zásahem zvenčí se tato brzda či chcete-li pojistka úplně zhroutila a uprchlíků zásadním způsobem přibylo.
Dále si vezměte Irák, kam Američané vtrhli po událostech z 11.září 2001, aby odhalili neexistující zbraně hromadného ničení. Byla to zkrátka jen záminka. Ale ten americký pobyt v Iráku opět přinesl vlnu migrace.
A když se podíváte na mapu, tak vidíte, že právě země jako Rusko či Bělorusko působily jako určitá ochranná zóna pro Evropu, ale to už teď neplatí, protože Rusko nemá důvod, aby Evropě v jakémkoliv směru momentálně pomáhalo. Takže uprchlíků může opět přibývat.
Psali jsme:
„Na konfliktu na Ukrajině nejvíc prodělá samotná Evropa.“ To jsou vaše slova a potvrzují se. Co říkáte na současný vývoj a postup Ukrajinců?
Ano, vypadá to, že Ukrajina vede momentálně ofenzivu. Rozhodně bych to ale neviděl jako nějaký zásadní moment směřující k porážce Ruska. Je třeba říct, že NATO, které má být oficiálně pouze obrannou aliancí, dodává na Ukrajinu nejenom zbraně, ale i své vlastní vycvičené vojáky, kteří se zařízeními jako jsou rakety HIMARS umí zacházet, protože v tak krátké době zatím nebylo možné zaučit dostatečný počet Ukrajinců. Takže takto se NATO aktivně zapojilo do toho konfliktu.
Německý kancléř Olaf Scholz telefonicky apeloval na ruského prezidenta Vladimíra Putina, aby válku ukončil cestou mírových rozhovorů. Považujete to za reálné?
Určitě by se žádný způsob a žádné rokování, schůzka či setkání neměly vynechat, existuje-li byť jen malá pravděpodobnost úspěchu v podobě dohody, zastavení války a podepsání mírové smlouvy. Ani Putin si nemůže dovolit Západ úplně ignorovat.
Ale pokud budu soudit z diskusí, které probíhají na ruských televizních kanálech – a není důvod ty debaty považovat jen za čirou propagandu – tak Rusové se míru v podstatě obávají, protože předpokládají, že kdyby na něj přistoupili, Západ by během pár měsíců pomohl kompletně vyzbrojit Ukrajinu a vyškolit tamní vojáky, takže by potom byli pro Rusko těžším soupeřem.
Stále přikládáte vinu za rozpoutání konfliktu Západu?
Samozřejmě, že Rusko je oficiálně agresorem a samozřejmě, že to se nemělo stát. Ale ta zodpovědnost Západu je velká a zračí se v ní neschopnost vcítit se do mentality lidí v těchto oblastech, jejich problémů, priorit, a hlavně historie a složitosti vzájemných vztahů. Protože historicky tvoří Ukrajina už 100 let klíčové předpolí Ruska, je to tedy pevná část ruského perimetru, území ruského vlivu.
A USA potom deklarují, že vynaložily 5 miliard dolarů na to, aby si ukrajinský lid mohl zvolit své politiky. Na co ta částka byla ale reálně použita, to nechci raději domýšlet.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Tomáš Procházka
