Slovensko má obměněnou vládu. Z kabinetu odešli čtyři ministři za stranu Svoboda a Solidarita (SaS) a vláda premiéra Eduarda Hegera (OLaNO) je nově menšinová. Novým ministrem zahraničí Slovenské republiky se stal dosavadní slovenský velvyslanec v Praze Rastislav Káčer. Jak vnímáte tyto změny?

Je evidentní, že SaS a OlaNO v čele s Igorem Matovičem zkrátka nemohou vládnout společně, v jedné koalici. Tato transformace kabinetu je tedy jedinou cestou, jak dát Slovensku a slovenským voličům stabilní vládu.

SaS exministra hospodářství Richarda Sulíka v červenci odstoupila od koaliční smlouvy a své setrvání ve vládě podmínila tím, že z kabinetu odejde ministr financí Igor Matovič, který je rovněž šéfem nejsilnějšího vládního hnutí OLaNO. Matovič i jeho hnutí ultimátum ale odmítlo. Jak v kontextu posledních 2,5 roku pohlížíte na osobu Igora Matoviče? Je dlouhodobě on tou brzdou, která brání Slovensku v rozletu?

To je otázka samotného fungování demokracie, protože Matovičova strana získala ve volbách velmi přesvědčivou většinu, zvítězila v nich, takže bylo logické, že se Igor Matovič stane premiérem.

Bohužel se ukázalo, že nebyl schopen vést vládu kvalifikovaně a bez různých excesů. Na druhé straně vezměte si, že Matovič musel rezignovat kvůli dovozu vakcíny Sputnik na Slovensko, což jenom potvrzuje protiruskou náladu, která se šíří patrně po celé Evropě. Je to samozřejmě zčásti logické, ale často až zbytečně exaltované.

Situace na Slovensku byla v poslední době velmi napjatá, hovořilo se o předčasných volbách. Bylo by to podle vás lepší řešení, než transformace vlády?

Domnívám se, že ano, protože je třeba nejprve využít všechny dostupné alternativy, které se nabízejí – a teprve pokud by ani toto řešení nebylo životaschopné a tato vláda by opět selhala, tak bych byl pro vyhlášení předčasných voleb.

Pane Čarnogurský, obáváte se, že Evropa opět bude muset řešit problém migrace? Co například konflikt na Ukrajině?

Tak tady musím říct, že migrace zůstává i nadále velkým tématem, nicméně pokud jde konkrétně o Ukrajince, tak v tuto chvíli to vychází tak, že ten počet těch, kteří na Slovensko přicházejí se zhruba rovná počtu lidí, kteří se vracejí zpět na Ukrajinu. Takže tam problém nevidím. Ani situace v Polsku není tak katastrofální, jak se někdy v médiích tvrdí.

Odkud podle vás migrace hrozí? Z Běloruska, Ruska, Ukrajiny nebo z Afriky, která se vlivem globálního oteplování a nedostatku vody stává postupně neobyvatelnou?

Víte, já bych do toho příliš nemíchal globální oteplování. Přece jasně vidíme, že migraci z Afriky a z Blízkého východu, zejména z Libye, Iráku či Sýrie zavinily Spojené státy a Západní Evropa, která se tak střelila do vlastní nohy, protože pod vlivem USA a s podporou Británie i Francie byl sesazen libyjský vůdce Muammar Kaddáfí, který – ať už byl jakýkoliv autoritativní vládce – minimálně migraci držel pod kontrolou. A tímto zásahem zvenčí se tato brzda či chcete-li pojistka úplně zhroutila a uprchlíků zásadním způsobem přibylo.

Dále si vezměte Irák, kam Američané vtrhli po událostech z 11.září 2001, aby odhalili neexistující zbraně hromadného ničení. Byla to zkrátka jen záminka. Ale ten americký pobyt v Iráku opět přinesl vlnu migrace.

A když se podíváte na mapu, tak vidíte, že právě země jako Rusko či Bělorusko působily jako určitá ochranná zóna pro Evropu, ale to už teď neplatí, protože Rusko nemá důvod, aby Evropě v jakémkoliv směru momentálně pomáhalo. Takže uprchlíků může opět přibývat.