Evropská unie za začátku května velkolepě slavila dvacet let od našeho vstupu i s devíti dalšími zeměmi. S jakými pocity jste si toto výročí připomínal vy?

Mějme na paměti, že náš vstup do EU byl založen na obrovské manipulaci. Vláda v roce 2003 vynaložila z kapes daňových poplatníků 200 milionů na kampaň před referendem. Logem kampaně bylo slovo ANO obklopené evropskými hvězdičkami. Kdybychom nešli do EU, mohli jsme vstoupit třeba do Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) a přidat se tak ke Švýcarsku, Norsku a dalším.

Ursula von der Leyenová při té příležitosti hovořila o unikátním zlepšení života, který nově přistoupivším zemím členství přineslo. Vnímáte to také tak, že předcházejících dvacet let představovalo pro naši zemi významný civilizační skok?

Kdybychom tehdy vstoupili do EFTA místo do EU, mohli jsme mít volný obchod bez migračních kvót, bez zákazů spalovacích motorů, bez obřích odvodů peněz do EU a bez dotací. Mohli jsme být dnes konkurenceschopnou a prosperující ekonomikou. EU nabízí jen diktát a eurosocialismus, ekonomickou stagnaci a bídu. Ty jejich dotace nám nepomáhají, je to ekonomický nesmysl, který nám škodí.

Vidíte to tak, že byrokracie a socialismus přicházející z Bruselu pohřbily naše ideály svobody a volného trhu z devadesátých let?

Vyhnali jsme tehdy socialismus dveřmi, a on se vrátil oknem. Místo svobody projevu máme dnes boj proti údajným dezinformacím. Místo volného trhu máme dotace a regulace a Green Deal. Místo míru máme válku za humny. Vstoupili jsme do strašné organizace, která se stává stále strašnější. Je opravdu nejvyšší čas zatáhnout za záchrannou brzdu.

SPD je některým obviňována, že chce naše vystoupení z EU a izolaci od světa. Jak to tedy je ve skutečnosti?

Demokratická revolta vůči EU postupuje v celé Evropě. Naše euroskeptická frakce může být nejsilnější skupinou v Evropském parlamentu. Je šance zcela otočit kormidlo. Znovu nechat hlasovat o migračním paktu a Green Dealu a poslat je na smetiště dějin. Chceme místo utužování integrace naopak vrácení práva veta členským státům. Když to nepůjde, musíme mít zadní vrátka – opustit Titanik včas. Mám na mysli referendum o vystoupení z EU. Já bych byl v případě vystoupení z EU pro vstup do EFTA. Tam nemají žádné kvóty, žádné přerozdělování peněz, žádné přehlasovávání, žádný společný parlament. Mají jen volný obchod. Píšu o tom ve své knize Jak vystoupit z EU, která je volně ke stažení na mém webu (https://www.petrmach.cz/publikace/).

Podstatným rysem EU je německo-francouzské snění o velikosti a světové roli. Má podle vás Evropa na to, být konkurencí USA, Číny a Ruska?

Pro zbytek světa začala být bohužel Evropa směšná. EU si pod sebou svými nesmyslnými regulacemi podřezává větev. Uregulujeme se k ekonomické smrti. A když zaostáváme za zbytkem světa ekonomicky, klesá samozřejmě i geopolitický význam Evropy.

9. května si pak EU připomínala výročí podpisu dohod, které Unii založily. Byly podle vás její problémy, o kterých jsme hovořili, zakotveny už v zakládacích dokumentech, nebo přišly až s pozdějším vývojem?

Připomínání 9. května roku 1950 je jen zástěrka. Tehdy nevznikla EU, ale docela sympatická Evropská společenství. Ten špatný trend se nastartoval hlavně v roce 1992, kdy EU vznikla takzvanou Maastrichtskou smlouvou. Kdyby se dnešní EU vrátila, pokud jde o její podobu a pravomoci, před rok 1992, bylo by to O.K. Každá další smlouva od roku 1992 včetně té nechvalně známé Lisabonské dávala další a další pravomoci Bruselu na úkor členských států.