Žijete v Ostravě, která byla proslulá svým špatným životním prostředím, respektive celé Ostravsko. Předpokládám tedy, že na současnou vlnu boje za záchranu klimatu se díváte vstřícně?

Ono nejde jen o klima, ale o životní prostředí jako celek, a to nejen v Ostravě. Velký problém je sucho, stav půdy i lesů. Důsledky našeho chování začínáme vidět kolem sebe a cítit to na vlastní kůži. Lidé, politici i obchodníci si začínají naplno uvědomovat, že rostoucí spotřeba má své závažné dopady, a my za ně máme zodpovědnost. Jsem moc rád, že tato témata přestala být okrajovou záležitostí a hýbou společností. 

Jak je na tom Ostravsko s ovzduším dnes?

Rozhodně lépe než před třiceti lety, kdy ocelové srdce republiky bilo jako o závod, ale na to, co jde z komínů, nikdo moc nehleděl. Za tu dobu jsme ušli kus cesty, ale pořád to nestačí.

Zároveň ale, když žijete v této oblasti, víte, že když je v nějakém odvětví zaměstnáno velké množství lidí, že ho nelze šmahem urychleně zrušit, že je důležitá i ekonomika. Ostravsko něčím podobným v devadesátých letech prošlo, jak se s tím vyrovnalo?

Šmahem urychleně zrušit ho skutečně nejde. Už v době privatizace se ale otevřeně mluvilo o útlumu těžkého průmyslu a o masivním propouštění. To je třicet let zpátky, takže na přemýšlení a plánování strategie restrukturalizace bylo času relativně dost. Každý konec znamená nový začátek; konec těžby uhlí pod Ostravou přinesl nové výzvy a pomohl nabrat nový kurz. Ostravsko ale hodně poznamenaly privatizační kauzy. Místo prosperity nám tu po průmyslu zůstaly hlavně ekologické zátěže a pachuť toho, že se na tvrdé práci lidí napakovala hrstka podnikavců.

Co říkáte na námitku, že některá připravovaná evropská opatření jsou příliš radikální, a že mohou ohrozit konkurenceschopnost evropského průmyslu, zvláště když se k nim nepřipojí ostatní, například USA, Čína, ale i další?

Evropa podle mě není v ochraně životního prostředí radikální, jen zodpovědná. USA a EU jsou nejsilnější ekonomiky světa. Kdo jiný než právě vyspělé prosperující země by měl jít příkladem? Myslím, že Spojené státy na svou bezohlednost mohou jednou doplatit.

Já osobně jsem rád, že si Evropa klade ambiciózní cíle. Dává tím najevo, že to myslí se změnou vážně a nespokojí se jen s neurčitými frázemi. Bohužel tak trochu na rozdíl od Česka, které je ve svých cílech ambiciózní výrazně méně, a i tyto poměrně nízko nastavené cíle nejen v oblasti životního prostředí se vládě nedaří plnit. Mám na mysli třeba právě limity znečištění ovzduší na Ostravsku, které jsou stále překračovány. Průmyslové podniky by měly používat nejlepší dostupné technologie a investovat do ekologizace a inovací. Neměly by se udělovat výjimky z výjimek, jak jsme tomu svědky například u chvaletické elektrárny.

Zároveň tato opatření ale musí jít ruku v ruce s ochranou evropského trhu. Není možné, abychom našim podnikům nastavovali vysokou laťku, zdražovali emisní povolenky, ale zároveň zvedali kvóty na dovoz oceli ze zemí jako jsou Turecko nebo Čína, kde je ocel dotovaná a provozy neekologizované. Taková opatření nedávají smysl a skutečně mohou vést k ohrožení naší konkurenceschopnosti.