Bývalý ministr zahraničí Spojených států amerických Henry Kissinger uvedl, že Ukrajina by se měla vzdát části svého území, například uznat stav před válečným konfliktem, kdy Rusko zabralo Krym. Jak jeho vyjádření vnímáte vy?

Henry Kissinger je mistr diplomacie, té staré diplomacie, kdy se respektovaly zájmy. Řekl bych, že to měl tenkrát v mnohém jednodušší: tehdy si hlavy států veřejně nepřály převraty těch druhých, netitulovaly se urážejícími přívlastky. Nemusel se cítit trapně, když si měl podat ruku s jinou hlavou státu, která veřejně neurážela představitele státu, jež zastupoval. Dnes je, jak vidno, vše dovoleno. Jeho prohlášení, i když minimalistické ve svém obsahu, nezapadá do protlačované válečnické rétoriky, je jen posouzením dané situace a opatrným návodem, jak se vyhnout další eskalaci konfliktu a vrátit se k jednání. Proto se nehodí. Jednoduché. Optikou nesouhlasíš s námi, jsi proti nám, se dostal za tento výrok na seznam nepřátel Ukrajiny. Mít v krizové situaci jen jeden pohled se nemusí tomu, kdo tahá za kratší provaz, vůbec vyplatit. Stává se, že ve snaze chtít všechno všechno naopak ztratí. Pak se naskýtá otázka, která vlastně dávno otázkou už není, spíše konstatování, co je to za vládu, která jde proti zájmům vlastní země? Vlastně nemusíme ani chodit daleko.

Podle Kissingera je hlavní vyjednávání, jinak se konflikt může dlouze protáhnout a narušit stabilitu světa. Každopádně Ukrajina a Rusko přestaly vyjednávat. Co by je k jednání přimělo?

Pan Zelenskyj není v pozici vyjednavače, který by si mohl diktovat podmínky. Prostor má jen takový, jaký mu určí protihráč, či jaké si sám vydobude. A on si nevydobyl nic, ani jeho spojenci, kteří ho ve válce, kde může ztratit vše, i vlastní zemi, podporují. K jednání ho pravděpodobně nepřinutí ani vojenská porážka, která je den ode dne zřetelnější. Ona to není jen vojenská porážka, která hrozí, ale celková hospodářská devastace země, její obrovské zadlužení, rozparcelování státu mezi věřitele a nakonec rozpad státu a změna formy. I ta poslední možnost je na přetřesu v polských politických kruzích a patrně i v zájmu Spojených států jako náhradní řešení za nevydařený projekt trojmoří. Vytvoření sanitárního kordonu závislého na Spojených státech nejen vůči Rusku, ale i Německu jako politickomocenskou protiváhu. K jednání ho mohou přitlačit ti, kteří pana Zelenského vojensky a finančně podporují. Nikdo jiný, protože pan Zelenskyj podle jiných not nehraje.

• ONLINE: Válka na Ukrajině

Válka a blokování ukrajinských přístavů Ruskem postupně způsobují obavy, zda nenastane hladomor kvůli nedostatku pšenice, na které je mnoho států závislých. Vina je často přikládána ruskému prezidentu Putinovi. Má Putin hladovějící děti jako rukojmí?