Od listopadu 1989 uplyne třicet let. V roce kulatého třicátého výročí této významné události tato země čelí vlně demonstrací a vládní nestability. Co se to děje?

Jedna generace, 30 let. Velká podpora totalitních proudů, tedy hnutí ANO, Pirátů, Zelených, svědčí o tom, že se vzpomínky na opravdovou totalitu pomalu vytrácejí. Nevyhnutelný pád komunismu na konci 80. let byl dán absolutním selháním centrálně řízené ekonomiky, tedy nedostatkem čehokoli, a za obrovské devastace životního prostředí. Vše bylo patrné na první pohled a sjednotilo občany. Dnes žijeme v největším blahobytu. Řeší se zcela jiná témata. Gender, migrace, nárok každého na všechno (úctu, dávky, volbu pohlaví i nárok na výběr, kde chtějí lidé žít, a na blahobyt pro miliony lidí, kteří se o něj nezasloužili). Přece jen existuje ještě silná skupina občanů, kteří si riziko ohrožení demokracie uvědomují. Zároveň se ale ukazuje, že se na dalších tématech podporovatelé a účastníci demonstrací Milionu chvilek rozdělí. Roztříštěností názorů, nebo lépe témat vnímaných jako důležité, jsme se zařadili mezi západní, blahobytné demokracie. 

Jak se naše společnost vyrovná s případným ekonomickým poklesem, či dokonce s ekonomickou krizí?

S poklesem či krizí se zcela jistě vyrovnáme. Energetická a potravinová bezpečnost je klíčová a je třeba o ni pečovat. Samotný pokles HDP o pár procentních bodů nemůže mít na občany zásadní vliv. Pár set korun může v peněžence chybět. Na druhou stranu se zastaví růst cen. A o práci se nikdo bát nemusí. Ten, kdo chce pracovat, vždy bude moci.

V celém západním světě včetně České republiky sledujeme vlnu protestů mládeže za řešení tzv. klimatické krize. Města vyhlašují stav klimatické nouze. Máme horká léta. Je to argumentem pro to, abychom čistili náš průmysl od uhlíkové stopy a omezovali sami sebe, třeba i ve spotřebě masa? Jde současný modní trend na záchranu planety správným směrem?

Péče o životní prostředí je zcela zásadní a nutná agenda. Globální katastrofy se neobávám. Jen slunce dodává Zemi 10 000krát víc energie, než vyrábí lidstvo. Oteplovalo se a ochlazovalo vždy. I v dobách, kdy člověk ještě vůbec nebyl. Známe přece doby ledové a meziledové. Ústup a návrat ledovců. Grónsko – Greenland je pojmenované takto, protože při jeho osídlování ve středověku byl ostrov zelený. Uhlík nebo CO2 nepovažuji za největší nebezpečí. K životu ho potřebuje a spotřebovává vše zelené – lesy, tráva, obilí, louky, květiny, prostě příroda ho potřebuje a sama reguluje. Mnohem akutnější problém je špatné hospodaření s půdou, která nezadržuje vodu, a chemické sloučeniny v odpadech a v emisích. Evropa produkuje cca deset procent odpadů a CO2. Pojďme být příkladem světu, ale tak, abychom nezničili svou vlastní ekonomiku unáhlenými regulacemi. Přírodu nejlépe ochrání vědecký pokrok. K němu potřebujete vzdělané odborníky a vzdělání se rodí ve školách.

Program Poslanecké sněmovny zahrnul i komunistický požadavek na „vyšetření zločinů privatizace“. Komunisté prosadili usnesení, že „privatizaci 90. let provázely excesy, chyby a zločiny“. Lze se s tím ztotožnit? A měli by to právě komunisté navrhovat? 

V dnešní marketingové a mediální době je možné bohužel skoro vše. Přesvědčí vás, že obloha je červená. Osobně to považuji za absolutní drzost. Hospodářství na konci komunismu mělo zápornou hodnotu. Muselo se do podniků mohutně investovat, aby začaly vyrábět zboží, o které je zájem. Zlodějů je a bude vždy určité množství. Chybovat je lidské. Ale dnes patříme v kvalitě života k nejlepším zemím na světě, a to nejen zásluhou privatizace, ale celé veleúspěšné ekonomické transformace. A to, že většina poslanců zvedla ruku pro návrh podaný viníkem morální a ekonomické devastace národa a naší země, je pro mě smutnou ukázkou svědomí hlasujících pro.

Po evropských volbách vrcholné orgány EU obsadili výhradně Západoevropané. Co si o tom myslíte?

Beru to jako fakt. Počty jsou jasné. A Západ, respektive jeho ještě blahobytnější voliči zatím nerozpoznali nebezpečí neomarxismu a progresivismu.

Vydobyla si naše země v rámci nové, sjednocené Evropy silné postavení? Má podle vás značka „Česká republika“ dnes lepší zvuk než před čtvrt stoletím? Kdo se o jméno naší země zasloužil především?

Nadšení je vždy vystřídáno ztrátou iluzí. Světové osobnosti Václava Havla bude těžké se vyrovnat a navíc v době svobody. V současnosti nemáme politika evropského věhlasu. Nicméně zvuk máme dobrý. Naše výrobky, sportovní i vědecké výkony a krása země nám body přidávají.