Ve středu jednalo představenstvo Agrární komory. Jak bouřlivá reakce byla na téma Strategického plánu Společné zemědělské politiky, který se nová vláda rozhodla změnit?
Byla rušná, ale taková zvláštní, protože nám ministerstvo zatím nedalo žádné informace. Tedy kromě tiskové zprávy, že mění parametry redistributivní platby a že nebude zastropování dotací pro největší firmy, na čemž se ta pětikoalice dohodla. Dostali jsme avíza, že se toho bude měnit víc, ale s Agrární komorou dosud nic projednáno nebylo. Máme jen domluvené jednání.
Co by platba na první hektary, tedy ta redistributivní platba, kterou nová vláda nově navrhuje ve výši 23 procent, pro zemědělce znamenala?
Byl by to obrovský zásah do dotačního stavu. Byli bychom zemí, která by měla největší redistributivní platbu. Dvacet procent má Litva, a to z jednoho jediného důvodu, že si po osamostatnění při transformaci zlikvidovali zemědělství k jednomu datu. De facto právně ukončili činnost všech subjektů, kolchozů, které tam byly za socialismu. Stejně to udělali Bulhaři. A tyto země dopadly nejhůř, doteď je jejich zemědělství v troskách.
U nás se to zaplaťpánbu udělalo o něco líp. V roce 1992 vyšel zákon o transformaci družstev, a ta družstva se musela zákonu přizpůsobit, musela vypočítat majetek původních vlastníků a buď jim ho vydat a oni vystoupili z toho podniku, nebo se domluvili, že budou pokračovat dál.
Ale v Litvě dodnes nemají na vesnicích mladé lidi, ti jim utekli do ciziny. Takže mají snahu tou dvacetiprocentní výší je nalákat, aby začali farmařit, aby přišli do zemědělství. V Bulharsku to udělali snad ještě hůř, a proto i bulharské zemědělství vypadá v dnešní době katastrofálně. Po zmíněné Litvě má nejvyšší redistributivní platbu Německo – 12 procent, všechny ostatní země mají méně.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník