Se svým manželem a dvěma synky jste teď v izraelském Tel Avivu. Co tam tak v tuto dobu o půlnoci děláváte?

O půlnoci? Stejné věci jako u nás - vysedává se v baru, pomáhá se hostitelům sklidit ze stolu a dát nádobí do myčky, usíná se u televize…

Píšete něco, co po návratu vydáte nebo co uvidíme na obrazovce?

Já jsem pořád v kontaktu se scenáristickým týmem seriálu Ulice, občas s něčím vypomůžu. Nárazově dělám nějakou menší práci pro Českou televizi. Během tohoto podzimu bych se chtěla pustit do něčeho většího. Buď přesvědčím ty správné lidi, že můžu pracovat intenzivně i na tak velkou dálku, nebo se pustím do něčeho vlastního. 

Prezident Zeman již dříve uváděl, že s Izraelem máme jako stát dobré vztahy. To zní trochu, jako by nás chlácholil… Proč je tak důležité hýčkat si vztahy s Izraelem – není stejně či více důležité mít takové vztahy i s Ruskem?

Proč by nás měl chlácholit? Máme velmi dobré vztahy s Izraelem, stejně jako třeba s Rakouskem, protože Izraelci stejně jako Rakušani a my věří, že muži a ženy jsou si rovni, cení si každého lidského života a lidské důstojnosti, respektují zákony, vychovávají v tomto smyslu své děti. Jistěže je důležité mít takové vztahy i s Ruskem, to bychom si určitě přáli. Ale těžko nevidět, že Rusové se těmhle hodnotám, kterých si ceníme, zpronevěří, když se jim to hodí a cítí příležitost. Proto se teď na ně snáší kritika i z českých kruhů – protože se prostě nechovají tak, jak my věříme, že to je správné.

Jaká je nyní - vašimi slovy - situace v Izraeli?

Co se týče situace v Izraeli – zdá se, že současné příměří mezi Izraelci a hnutím Hamás v Pásmu Gazy by mohlo nějaký čas vydržet. Začíná školní rok a děti snad nastoupí do škol v míru.

Jak o tom podle vás obecně média informují? Pravdivě, nebo zkresleně?

Můj manžel je zahraničním zpravodajem České televize, je jediným českým novinářem, který v Izraeli žije, aby o zdejší situaci informoval. Čili když se ptáte na média, ptáte se mě především na něj. Moje glosa jeho práce nemá žádnou objektivní hodnotu. Přesto, když už ta otázka padla, si ji neodpustím: Neznám vzdělanějšího, pečlivějšího a objektivnějšího reportéra. Kéž by to šlo zařídit a vaši čtenáři měli možnost vidět, jak tvrdě zahraniční zpravodajové pracují, v jakých podmínkách, s jakým rizikem. Nejen můj muž, ale i korespondenti v Rusku, Polsku, Číně, USA, dalších evropských zemích.