Spojené státy se ocitly ve vlně demonstrací a rabování. Stalo se tak po smrti černošského recidivisty George Floyda. Byl to legitimní důvod pro spuštění takto rozsáhlé akce? Vnímáte to jako náhodu, nebo za tím vidíte širší kontext?

Spojené státy jsou hluboce narušenou a rozdělenou zemí, rasově i jinak. Ke společenskému neklidu stačí jakékoli škrtnutí sirkou. Policie v Minneapolisu určitě jednala hrubě a agresivně a nemá se jí to prominout, ale udělat z této nešťastné události symbol rasové nesnášenlivosti je omyl. Pouze to motivuje vždy natěšené demonstranty za dobro a pokrok, aby začali hrát svou obvyklou, dávno nacvičenou hru. Zabitý George Floyd se pro tyto lidi stal výbornou záminkou. Takové téma nepřejícníci řádu a pořádku v prezidentské kampani dlouho hledali.

Opakovaně hovoříte o západní civilizaci jako o „společnosti nároku“. Lze to uplatnit i vůči afroamerické komunitě v USA? Kde vidíte balanc mezi možná i oprávněnou stížností na jejich socioekonomickou situaci a zmíněnou „společností nároku“?

Nárokovost je zlo a společenský nesmysl. Jakákoli komunita, jakékoli lidské společenství je tím ničeno. Přesto není nárokovost v této věci tím hlavním problémem. Je jím rozpolcenost a nehomogennost dnešní Ameriky, je jím apoteóza multikulturalismu (znamenající opuštění projektu melting pot), je jím představa, že je spojování odlišných civilizací, kultur, hodnotových systémů a tradic v jedno „lidství“ pod střechou progresivistické ideologie liberální demokracie tou správnou budoucností lidstva (a Ameriky).

Platí to samozřejmě jen za předpokladu, že zvítězí ideologové progresivismu (Hillary Clintonová a Biden, Leyenová a Macron, Fiala a Zelení).