Koncem července proběhl jeden z nejdelších summitů EU. Evropští lídři nakonec po pěti dnech schválili podobu obnovy ekonomiky a výsledek jednání si pochvalovali. Objevily se ale i kritické hlasy upozorňující na přílišné zadlužování? Co si myslíte vy?

Dohodu představitelů zemí EU vítám. Je to nepochybně pozitivní zpráva pro celou ekonomiku, zvláště pro všechny podnikatele a investory. EU tím ukázala, že je schopná se jako celek dohodnout a je připravena výrazně pomoci řešit dopady současné ekonomické krize.

Některé problematické body samozřejmě přetrvávají a premiér mohl při vyjednáváních udělat mnohem více. Pro Česko zůstává stále nevýhodné například kritérium nezaměstnanosti za posledních pět let, podle kterého se bude rozdělovat až 70 % dotačních prostředků z nástroje na podporu oživení a odolnosti. Dále stojí za zmínku tzv. rabaty, tedy finanční vratky čistým plátcům, u nichž se plánuje jejich navýšení.

Nic to ale nemění na tom, že vynaložené peníze mohou pomoci ke znovuoživení evropské ekonomiky. Je ale potřeba, aby naše vláda začala okamžitě pracovat a připravila projekty, kde bude možné tyto peníze smysluplně využít.

Výsledek tohoto jednání si pochvaloval například i semilský poslanec a předseda poslaneckého klubu STAN Jan Farský, který na sociální síti uvedl: „EU je po dnešku silnější, soudržnější, solidárnější a ještě více spolupracující. A takovou ji v současném globalizovaném světě plném politiků, kterým překáží demokracie, potřebujeme. Jsem zastánce evropské federace. A tohle je důležitý krok k ní.“ Co na jeho slova říkáte? Jste také stoupencem federalizace Evropy?

Myšlenku federace, založenou na sounáležitosti a vzájemné spolupráci evropských států, vnímám jako správnou věc. Nyní je ale spíše než federalizace Evropy důležité přiblížit evropskou politiku více občanům. Lidé nejen v Česku musí vědět, že Evropská unie není někde daleko, ale i oni jsou její součástí.

Podle Ursuly von der Leyenové bude čerpání z fondu spojeno s plněním národních reformních programů, ke kterým se bude muset zavázat každý členský stát. Investice budou spojeny s přechodem k digitálnímu a „klimaticky odpovědnému“ hospodářství. Budeme tedy půjčené peníze využívat k věcem, které mnozí z nás ani nechtějí?

Bude samozřejmě obrovsky záležet na tom, jak budou peníze využity. Investice do modernějších a hlavně šetrnějších technologií jsou ale bezesporu krokem správným směrem.

Je po schválení fondu reálnější otázka přijetí eura? Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar vznesl dotaz, co nám nyní brání v přijetí společné evropské měny...

Jako ekonom musím konstatovat, že koruna nás v krizi nepodržela a její nestabilita by měla být minimálně impulzem k tomu, aby se o přijetí eura v Česku začalo více diskutovat. Z ekonomického hlediska by přijetí eura naší ekonomice prospělo například z důvodu lepší předvídatelnosti. Zvláště zahraniční investoři nemají rádi kurzovní riziko a naopak si cení právě předvídatelnosti, kterou by přijetí společné evropské měny bezesporu přineslo. Pokud odhlédneme od ekonomického hlediska, politicky je přijetí eura v nedohlednu.

Jak se postavit k faktu, že peníze do fondu si chce Evropská komise vypůjčit na kapitálových trzích a ručiteli by bylo všech 27 členských zemí?

Současná situace je skutečná mimořádná. Žádá si proto mimořádná řešení. Pokud se tyto peníze z fondu využijí opravdu efektivně, pomohou znovu rychle nastartovat evropskou ekonomiku. Investice do infrastruktury či digitalizace jsou zamýšlené tak, že soukromý sektor bude více investovat v rámci EU a neodejde třeba do Asie. Díky tomu se státy EU budou moci velmi rychle zregenerovat z ekonomické krize a dluh se podaří brzy splatit.

Zadlužujeme se však i v České republice. Exprezident Václav Klaus nedávno na Primě řekl, že považuje deficit rozpočtu na letošní rok 500 miliard za rozhazování peněz, které stejně nevyřeší dopady ekonomické pandemie. „To, co se děje teď, je pro mě konec světa. Pouze rozvrátíme své finance. Dluhy budou splácet nejen naše děti a vnuci, ale i vnuci našich vnuků.“ Jak pohlížíte na deficit rozpočtu vy?

Již při jeho schvalování nevyloučila ministryně financí, že se nemusí letos jednat o konečné číslo. Je to opravdu astronomická částka, díky které se náš dluh přehoupne přes 2 biliony, navíc nás čeká schvalování rozpočtu na rok 2020, kde se předpokládá podobný schodek. Vládě vyčítám v první řadě to, že v době největšího ekonomického růstu v naší historii nemyslela na zadní kolečka a nevytvořila si rezervy na krizi, kterou již několik let všichni očekávali. Pokud tyto rezervy nejsou, nezbývá než se zadlužit. Důležité je, aby tyto prostředky byly využity efektivně, zejména na podporu investic.

Jste už 18 let starostou Radomyšle. Pokud byste měl říci, jaké největší problémy nyní řešíte, co by to v době koronavirové bylo?

V Radomyšli jsme na rozdíl od vlády na zadní kolečka mysleli. Přestože se zde v uplynulých letech realizovaly obrovské investice v rozsahu kolem 600 milionů Kč, máme na účtech rezervy kolem 40 milionů korun a žádný dluh, a to díky tomu, že jsme hospodařili efektivně a maximálně využívali národní i evropské dotace.

V západních zemích probíhá určitá forma kulturní revoluce, která se projevuje mimo jiné tím, že nastává konec „srandy“, aspoň některé. Stahují se filmy a seriály, které najednou neodpovídají duchu doby, a jsou shledány závadnými. Například se to stalo seriálu Little Britaine (Malá Velká Británie), který stáhla BBC i Netflix. Co říkáte tomuto trendu?

Zejména u satiry je vždy složité najít hranici, navíc každý člověk ji vnímá jinak. Spory o to, co už je za touto hranicí a co ne, tady byly vždy a vždycky budou a míra únosnosti je navíc s vývojem společnosti různá. Pro mě je třeba neúnosné, že se v Evropě včetně Česka volně prodávají suvenýry s Hitlerem nebo Stalinem.

Zvláště vyhrocené je to ve Spojených státech. Co tam sledujeme? Je to něco, co může ohrozit základy americké demokracie?

Jedná se o momentální reakce související s protirasistickými protesty po smrti George Floyda. Americká demokracie určitě v ohrožení není.

Kandidujete jako nezávislý s nominací od KDU-ČSL do Senátu v senátním obvodě 12 – Strakonice. Čím se chcete v případě zvolení v Senátu zabývat? A co nejvíce trápí dle vás lidi na Strakonicku?

Kromě té rutinní senátní práce bych určitě chtěl strávit hodně času v našem regionu a pomáhal řešit jeho konkrétní problémy. Dlouhodobě apeluji na zvyšování finanční soběstačnosti obcí, a to formou posilování sdílených daní. Je potřeba zastavit vylidňování venkova zejména tím, že zajistíme dostupnost a zachování základních služeb, jako jsou matriky, pošty, školy, školky, lékaři, obchody, hospody, finanční úřady, stavební úřady, ale i dostupné bydlení pro mladé a seniory. Je třeba motivovat podnikatele, aby právě v našem regionu provozovali svoji živnost. Velmi důležitá je také podpora komunitního života, regionální kultury a sportu.

Nesmíme zapomínat na ochranu zemědělské půdy, která mizí pod developerskými projekty, podporovat lokální zemědělce, farmáře a vlastníky lesů v boji s kůrovcem, na kterého se nyní ve stínu koronaviru trochu zapomnělo. Občané našeho regionu by velmi uvítali urychlení dostavby dálnice D4.