Teroristických útoků přibývá, nedávno prožila obrovský masakr francouzská Nice. Jak se jako lékař díváte na to, že při teroristických útocích umírají zbytečně mladí, zdraví lidé, často i děti?

Nechápu západoevropské politiky, oni snad žijí na Marsu. Je to bohužel přesně tak, jak jsem říkal. Přicházejí k nám lidé, kteří nejsou ochotni se přizpůsobit, naopak chtějí, abychom se my přizpůsobili jim. Je smutné, že západoevropští politici to stále nechápou. Nedávno se mne někdo ptal, jestli bude válka, a já jsem mu odpověděl, že válka nebude, protože už je. To, v čem teď žijeme, je přece normální partyzánská válka. A lidé začínají mít strach, dneska se bojí už i cestovat.

Vidíte ve svém okolí, že se lidé kvůli tomu, co se v současné době děje, bojí cestovat?

Ano. Moje žena odmítá už kamkoli jezdit, říká, že nebude za těchto okolností nikam cestovat. Takže to skutečně vidím i ve své rodině. Myslím, že to je jedna z věcí, které chtěli islámští radikálové dosáhnout. Nedávno se objevila zpráva, že někdo ve Francii pobodal rodinu, protože holčičky neměly dost dlouhé sukně. Za chvíli tu bude norma, že ženy budou chodit v burkách. Pokud někdo nevezme evropské politiky za ramena a nezatřese s nimi tak, aby se probudili a abychom začali něco dělat, tak to takhle skutečně skončí. Nebo je tu druhá možnost, že naše civilizace je tak neživotaschopná, že nás tihle barbaři převálcují.

Zdá se vám ta druhá varianta pravděpodobná, když vidíte reakce západoevropských politiků? Například ministryně za Zelené v Německu kritizovala policisty, že zastřelili útočníka – imigranta z Pákistánu, který sekerou zabil několik lidí ve vlaku v Německu a zaútočil i na ně.

Já bych té paní političce přál, aby ji někdo přepadl. Myslím, že to je to jediné správné řešení. Jakmile se někdo dopustí nejen takhle hrůzného činu, ale jakéhokoli přestupku, třeba že by ho načapali při krádeži v obchodě, bez milosti bych ho naložil na loď a odvezl s celou rodinou nazpátek. Když někam přijdu za lepším životem, tak se prostě musím přizpůsobit, musím akceptovat hodnoty společnosti, kam jdu, jinak tam nemám co dělat. A kdyby se proti tomu někdo provinil, bez milosti bych ho odvezl zpět, odkud přišel.

Neděsí vás, že sem přicházejí lidé, kteří na rozdíl od nás nemají úctu k lidskému životu?

Když někam jdu, tak proto, že se mi tam líbí, že tam něco chci, ale pak musím akceptovat hodnoty té společnosti. Nemohu chtít, aby mi dali své výhody a aby se oni přizpůsobili mně. A na tom prostě trvám.

Ale ukazuje se, že mezi islámskými teroristy je hodně těch, kteří se už v západoevropských zemích narodili a vyrostli. Přesto se dnes radikalizují, odjíždějí bojovat na straně Islámského státu a pak se vracejí a stávají se hrozbou pro evropské země. Je možné věřit, že se to nebude opakovat u těch, kteří dnes přicházejí do Evropy?

Jestliže se nedokázali asimilovat ti přistěhovalci ani během dvou generací, jak si někdo může myslet, že další generace se přizpůsobí? To je přece úplný nesmysl. Je to naprosto odlišná situace od černochů v Americe, protože ti byli do Ameriky zavlečeni proti své vůli. A bez jejich práce by Spojené státy americké nebyly tam, kde jsou. Takže američtí černoši si plná práva zasluhují, i když se to občas přestřeluje na druhou stranu, ale to je jiná věc. To je podle mého názoru jediná menšina, která má svá práva. Ale imigranti, kteří přicházejí sami dobrovolně, se musí přizpůsobit. 

Dnes se objevuje další nebezpečí pro Evropu; po nepodařeném vojenském převratu v Turecku odborníci upozorňují na islamizaci této země, která je členem Severoatlantické aliance. Vnímáte to také jako nebezpečí?

Ano, je to strašné nebezpečí. Už jednou naši předci Turky horko těžko zastavili na předměstí Vídně. Mám pocit, že jejich kultura je s tou naší neslučitelná. I když jsou kultury, které jsou nám také vzdálené jako dálněvýchodní, ale například Vietnamci se u nás asimilovali. Přijali naši kulturu, naše zvyky, i když je jejich kultura a filozofie zcela jiná než kultura a filozofie evropská. S některými kulturami se sžít jde, a s jinými to nejde.

Vidíte v Turecku – vzhledem k tomu, co se tam děje – hrozbu? Mám na mysli čistky, které dělá turecký prezident Erdogan nejen v armádě a policii, ale i ve státní správě, justici, ve školství, v médiích, aby odstavil opozici a ještě víc upevnil svoji moc, což podle expertů povede k autoritářskému režimu v Turecku.

Já nejsem odborník na Turecko, ale myslím, že z toho, co se děje, máme jedno velké poučení. Spojené státy americké začaly exportovat západní filozofii do zemí, kterým to není vlastní. Arabským zemím, kde vládli diktátoři jako Kaddáfí, jsme začali říkat, že mají žít v demokracii. A z toho tohle všechno vzniklo. Společnosti na to nejsou připraveny. Tamto byl jejich životní styl, my jsme s ním nesouhlasili a vnutili jsme jim ten náš. Jim je cizí, takže se k moci dostali tito radikálové a my se teď divíme, že oni nám teď zase chtějí vnutit jejich životní styl. Západní civilizace rozbila tamní systém, který se nám nelíbil, a chtěla tam importovat něco jiného a v tom je prapůvod současného stavu. Teď sklízíme ovoce, že radikálové jdou sem a chtějí zavést svoje pravidla u nás, a to ještě velmi brutálními způsoby.

V Turecku je dnes kolem tří milionů imigrantů, podle dohody s Evropskou unií by je Turecko nemělo pouštět dál do Evropy. Může Evropská unie spoléhat na dodržování těchto dohod, když vidíme, jak je ta země nestabilní?

Já si myslím, že buď budeme spoléhat sami na sebe, nebo to můžeme zabalit. Ale abych nekončil tak pesimisticky, je léto, doba dovolených, máme krásné počasí, rostou houby, proto přeji všem čtenářům Parlamentních listů, aby si dovolenou a prázdniny co nejlépe užili.