Jak vnímáte dnes českou politiku?

Vidím ji jako velmi nepřehlednou a jsem z toho rozladěný. Představoval jsem si, že po všech peripetiích se konečně začne formovat nová vláda, ale i když se už politické strany ČSSD, ANO a KDU-ČSL dohodly, pořád je to v nedohlednu. Je řada problémů, které se neřeší, a vláda, která nemá důvěru Parlamentu, dělá různá rozhodnutí a opatření, ke kterým podle mého názoru nemá oprávnění, jako například personální změny, různé vyplácení odměn. Každý den se dozvídáme něco, co nemá přechodná vláda bez důvěry Parlamentu v kompetenci. Je to vlastně jen jakási udržovací vláda. Mne takováto nejistota spíš rozlaďuje a samozřejmě se to odráží celkově ve společnosti.

V právě končícím roce se stalo mnoho významných událostí – první přímá volba prezidenta, pád Nečasovy vlády po velké policejní razii, jmenování prezidentské vlády, předčasné volby, pokus o puč v sociální demokracii…Co považujete s odstupem za nejvýznamnější?

Myslím, že došlo v těsném sledu k mnoho neobvyklým a ne příliš pozitivním událostem, které nejsou dobrou vizitkou České republiky ani směrem do zahraničí. Už při přímé volbě prezidenta jsem měl dojem, že někteří kandidáti nemají dostatek soudnosti, když se o takovou funkci vůbec zajímají, i vlastní průběh prezidentské kampaně byl pro mne zklamáním. Vítěz volby, současný prezident Miloš Zeman, deklaroval, že bude nadstranickým prezidentem, ale tento slib ne vždy dokázal dodržet. A pak následovala řada překvapení, pád vlády, politická krize, která nakonec vyústila ve jmenování úřednické vlády podle výběru pana prezidenta. I když sám Miloš Zeman doporučoval, aby vláda nečinila nějaká zásadní rozhodnutí, nezdá se mi, že by si jeho slova nějak brala k srdci.

Vzhledem k tomu, že premiér Jiří Rusnok už má své místo v České národní bance jisté, asi není prezident s počínáním této vlády zas tak nespokojen. Chválil ji dokonce i ve svém vánočním projevu…

Asi ne. Ale pokud jde o zdravotnictví, které je mi nejbližší, musím říci, že ministr zdravotnictví v demisi je v té vládě hvězda. Převzal resort, který není vůbec záviděníhodný, a z jeho vystoupení jsem měl dojem, že se v resortu velmi rychle zorientoval a že pro zdravotnictví v té krátké době něco udělal. Nedělal žádná neuvážená rozhodnutí, což se nedá říci o ministru dopravy nebo jiných členech vlády, kteří se pouštěli do věcí, pro které neměli patřičnou erudici ani kompetenci.

Už jste se zmiňoval o přímé volbě prezidenta, v níž zvítězil Miloš Zeman. Jak hodnotíte jeho první rok v nejvyšší ústavní funkci? Čím vás nejvíc překvapil?

Mne překvapilo, že se neřídil tím, co deklaroval ve volební kampani. Některé jeho výroky se k vystupování nejvyššího reprezentanta českého státu nehodí. Ale samozřejmě neočekával jsem, že - ať už bude zvolen kdokoli z kandidátů, že bude ideálním prezidentem. Nikdo není ideální, každý má své klady i zápory. Ale je třeba, aby hlava státu měla spíš stmelující než rozdělující vliv na politickou scénu. A nepřipadá mi, že by z prezidenta vyzařovala nějaká neutralita, že by byl stmelujícím prvkem, který by obrušoval rozpory na politické scéně. Ty nutně nastávají, protože politická scéna není nikdy jednotná, názory stran se tříbí, proto je potřeba, aby se někdo snažil koordinovat, otupovat rozdíly a problémy. A to se podle mne děje ze strany pana prezidenta nedostatečně.

Kritici vytýkali prezidentovi nedostatek nadstranickosti především v tom, že Miloš Zeman podporoval – i sestavením vlády – Stranu práv občanů – zemanovce. Měl jste stejný dojem?

To mi přišlo také velmi neobvyklé. Nejsem sám, kdo je celou politickou scénou poněkud zklamán.

Co jako člověk pravicově zaměřený říkáte na debakl pravicových stran, zejména ODS, ve sněmovních volbách?

Takové výsledky, zejména neúspěch ODS, se daly předvídat. Myslím, že ODS se příliš nepoučila z problémů, které se ve straně nakumulovaly. Nicméně tak hluboký propad jsem neočekával, ani když mi bylo jasné, že doba slávy ODS je pryč. Volební výsledek byl pro pravici podle mne zdrcující. Na druhou stranu se do sněmovny dostali lidovci, což považuji za dobrou věc, protože je to tradiční politická strana, která by mohla být dobrým členem trojkoalice, ta by při troše dobré vůle mohla konstruktivně pracovat a něco dobrého přinést.