Puč v ČR? Nejblíže byla Vojenská policie. Historik promluvil. Stalo se v roce 2011

17.08.2024 5:00 | Rozhovor

„Za oběma státními převraty v letech 1948 a 1989 nestály úzké skupiny, ale naopak dosti početné části obyvatelstva, přičemž armáda jako celek stála stranou. Pravděpodobně nejvíce by se pokusu o puč blížila akce jednotky Vojenské policie z března 2011, pokud by tedy byla vedena proti státní instituci, nikoli proti České televizi,“ sdělil ParlamentnímListům.cz vojenský historik Jiří Fidler. Zamýšleli jsme se nad obavami z militarizace státních a politických struktur a obrazy v zrcadle historie.

Puč v ČR? Nejblíže byla Vojenská policie. Historik promluvil. Stalo se v roce 2011
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Historik Jiří Fidler

V posledních dnech a týdnech se zvláště na internetových diskusích objevují obavy z militarizace státních a politických struktur, doplněné občas historizující reminiscencí. Podívejme se tedy na historickou realitu všech politických převratů a pučů, které naši republiku v minulosti potkaly...

Pravděpodobně vás zklamu, ale od vzniku republiky na našem území neproběhl žádný puč. U armády a dalších bezpečnostních složek nikdy nenastala situace, že by se ocitly v opozici vůči státní moci a zároveň měly pozici k provedení převratu. Takže pojmy puč a československé či české dějiny se zcela míjejí.

Zkusím oponovat dvěma jmény – Ladislav Kobsinek a Bedřich Homola...

Tady jde o čistou propagandu, nikoli o realitu. V druhém případě navíc o propagandu velmi nechutnou. V prvním případě se bývalý důstojník Ladislav Kobsinek se skupinou stejně smýšlejících radikálů pokusil v lednu 1933 zaútočit na Svatoplukovy kasárny v Brně-Židenicích. Akci překazili vojáci zde umístěného Pěšího pluku 43 vedení velitelem III. praporu pluku majorem Jaroslavem Herklocem. O puč tedy rozhodně nemohlo jít, protože armáda úspěšně bránila státní zřízení a v čele útočníků stál pouhý nižší důstojník v záloze. To, že se potkáváme s pojmy „židenický puč“ jednak souvisí s neznalostí pojmů, jednak je ovlivněno podobně groteskní akcí, mnichovským takzvaným pivním pučem z listopadu 1923.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský

Mgr. Bc. Hubert Lang byl položen dotaz

Vyšetřovací komise

Zajímalo by mě, zda za členství v komisi berou poslanci nějaké příplatky? Protože jinak nechápu, k čemu je zřizujete. Ukažte mi nějako vyšetřovací komisi, která něco vyřešila.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Referedum v ústavě, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseNávštěvník99 , 17.08.2024 9:40:55
mělo za účel vytvořit pojistku proti totalitním zrůdám, které by náhodou chtěly zničit svobodné volby, ničily by naší zemi. ODSáci opojení mocí, ale i další prováděcí zákon nepřijali. Kdyby byl, měli bychom demokratický prostředek, jak zabránit případnému totalitnímu režimu dostat se k moci, zničit svobodné transparentní volby, ožebračit národ, udělat ze země kolonii pro cizí zájmy.

|  10 |  0

Další články z rubriky

Život ve lži? Jana Bobošíková nejen o cenzuře, školství a české suverenitě

20:17 Život ve lži? Jana Bobošíková nejen o cenzuře, školství a české suverenitě

Je svoboda v České republice skutečná, nebo žijeme jen v iluzi? Jana Bobošíková ve svém ostrém rozho…