17. listopad a děje po něm bývají popisovány jako spontánní výstřik vůle nespokojených občanů, kteří již nechtěli žít v zahnívajícím režimu. Alternativní, nicméně střízlivou teorií je, že ekonomicky vyčerpaný režim se sám zhroutil poté, co ho opustila Moskva. A existují i konspirační teorie popisující účast tajných služeb. Jak to bylo dle profesora Matouše?

Kromě Václavského náměstí a cinkání klíčů to moc spontánní nebylo. Když jsem přijel do Vodňan, svého rodiště, ptali se mě známí: Co to tam v Praze vyvádíte? Lidé nebyli spokojeni. Neměli se zle, ale další pokrok se zadrhl. Byli zklamáni ve svých očekáváních. Revoluce se zastavit nedá, vyžaduje stálý progres. Gorbačov nás hodil přes palubu stejně jako Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, NDR. V té chvíli už mohl socialismus zachránit jen zázrak. Že pomohly západní tajné služby, je samozřejmé. K tomu byly určeny.

Obsáhlý seriál ParlamentníListů.cz: 25 let od listopadu 1989 bilancují Petr Pithart, Bohumil Doležal, František Bublan, Marek Benda, Milan Uhde, Václav Žák, Štěpán Kotrba, Miloslav Ransdorf, Miroslav Polreich, Jan Graubner, Alexandr Vondra, Ivan Langer, Vojtěch Filip, Přemysl Sobotka, Miroslava Němcová, Jaroslav Bašta, Miroslav Kalousek, Ivan David, Roman Joch, Klára Samková, Tomáš Sokol, Jan Schneider, Vladimír Hučín, Ivan Bartoš, Marta Kubišová, Jiří Paroubek, Milan Zelený, Tomáš Haas, Martin Bursík, Jaroslav Doubrava, Petr Hampl, Václav Malý, Jan Hnízdil, Jan Urban a řada dalších respondentů. Rozhovory s nimi čtěte ZDE

Jako činitel, který měl za úkol výzkum komparace socialistického zřízení a zřízení k němu antagonistickému, čili západního, jste se jistě intenzivně zabýval změnou kurzu Spojených států po nástupu Ronalda Reagana. Nesmiřitelná rétorika vůči východnímu bloku a razantní zvýšení výdajů na zbrojení dle převládajícího výkladu přispělo k oslabení SSSR a k nástupu gorbačovské perestrojky. Jak jste vnímal tuto západní politiku v době její realizace? Tušil jste, že socialistický tábor má problém? Souhlasíte, že ekonomická renesance reaganovské Ameriky a její zvýšené výdaje na zbrojení stvořily Gorbačova?

Reagan byl hoolywoodský představitel hrdinů Divokého západu. Měl “kolty proklatě nízko“ i v Bílém domě. Ale zas tak velikou „zásluhu“ na porážce SSSR neměl. Jeho chlebodárci spojili prospěšné s užitečným. Zvýšili zbrojení a tím zisky a natáhli Sovětskému svazu žíly do krajnosti. Místo vymožeností lidem musel věnovat síly a prostředky na rakety, ponorky a podobné marnosti.

Mezi tím v Japonsku a Americe vznikala kvalitativně nová technika a technologie. To, čemu jsme za války říkali pohrdavě „náhražky“, se proměnilo v umělé hmoty, jež otevřely nové horizonty mikroelektroniky a ta ovlivnila celý systém života. Sovětský svaz, stejně jako my, vypadl z tempa a Západ, zejména USA se proměnily v idol.

Že se stal jeho obdivovatelem i Gorbačov byla tragedie. Sympatie byly vzájemné. “Železná lady“ Thatcherová, když ji navštívil, byla jím unesená. Reagan s ním procházel americkými ulicemi za gaudia publika. Kdy v historii byl socialistický revolucionář nadšeně vítán v kapitalistické zemi?