Pane režisére, sledujete jistě rusko-ukrajinskou situaci. Co si o ní jako znalec a milovník ruské kultury myslíte?
Nejsem odborník na politiku, dění ve světě, tedy i na Ukrajině, sleduji stejně jako každý jiný občan. Jsem proti jakémukoliv násilí, jakékoliv formě bezpráví. Myslím si ale, že informace, které se nám dostávají, nejsou zcela objektivní a že média mnohdy záměrně (na čí příkaz?) skutečnost zkreslují. Jak si pak udělat vlastní názor? Kdo je skutečně ten dobrý a kdo ten zlý? A proč se toto všechno děje? Ze zkušeností už víme, že nic není černobílé, že za mnoha zdánlivě jasnými věcmi se skrývá zcela jiná pravda, která je až těžko uvěřitelná. Podaná pomocná ruka – pravá podává chleba, levá drží nůž. Vždycky je všecko za něco, nic není za úsměv, nikde, ani v Americe, ani v Bibli. Všude hrají hlavní roli peníze, nadnárodní, mocenské zájmy, vysoká politika dělící se ještě na tu vyšší a nejvyšší, kam normální člověk ani v nejsmělejších představách nedohlédne a kde život člověka neznamená vůbec nic, bohužel. Prostě všechno je jinak. Pro mě je to skutečně bratrovražedný konflikt, nechci použít slova válka, stejně nepochopitelný, jako kdybychom měli bojovat se Slováky.
V českých médiích je podle mnoha odborníků situace s Ruskem a Ukrajinou zmanipulována, kde je tedy pravda?
Kde je pravda, to já nevím, ale nestranný pozorovatel si jistě všimne, že jisté ochotné nabídky, týkající se hlavně „pomocného“ vyzbrojování nejrůznějších skupin, ať těch dobrých nebo špatných, je vždycky jen záminka či zástěrka k něčemu daleko hroznějšímu, dávno dopředu už naplánovanému. Vzpomeňte jen na naše „přátele“ ze západní Evropy, jak nás „podrželi“ proti Hitlerovi, na hodné bratry z Východu, jak nás ochraňovali před zlým kapitalismem, na ještě hodnější bratry z Ameriky, jak nás teď chrání, třeba ústy Bruselu, před celým vším tím zlým a ošklivým, co by nám mohlo ublížit. I před výkonnými vysavači, svítícími žárovkami. Všichni víme, že jestliže něco vyrobíme, třeba zbraně, musíme je někomu prodat, někde použít. Je třeba vyprázdnit sklady, aby se naplnily novějšími a výkonnějšími výrobky. A že zrovna není nikde žádné pořádné odbytiště? Nic snazšího, než ho vytvořit. Kdekoliv, kdykoliv. Indočína, Vietnam, Střední Východ, severní Afrika, proč ne třeba teď i Ukrajina? Stačí vyvolat „nějaký malý“ konflikt, nějak prostě začít a je to. Záminka se vždycky najde. Ale ta pravda za ní může být právě třeba ropa, zemní plyn, nerostné bohatství, jak tomu bylo všude jinde – Libye, Irák, Sýrie atd.
Je Putin opravdu takový „despota“ a „diktátor“, za kterého jej někteří označují?
Každý si brání a chrání to své, někdo okatěji, tedy přímo a možná až neurvale, někdo demokraticky, tedy pod pláštíkem hezkých slov a lidumilných provolání. Proti sobě stojí pověstný zlý ruský medvěd a všeobjímající americký demokratický kapitalista strýček Jim, nebo John, to je jedno. Chuť moci a touha ovládat a panovat je stará jako lidstvo samo. A to je nepoučitelné. Putin se nám zdá neskutečným barbarem, protože silou porušil suverenitu sousedního státu, jak to prezentují média. Ale co když se jen brání něčemu, co je nám ještě skryté, nejasné? Co když někdo jiný porušuje tutéž suverenitu zcela jiným způsobem? A možná, že daleko horším, podlejším a zhoubnějším?
Vy máte k Rusku blízký vztah, mnohokrát jste tam byl, jak tuto zemi vnímáte?
Všude na světě, u nás, v Americe i v Rusku jsou lidé milí i nevlídní, dobří i špatní, všude jsou věci hezké i ošklivé. Rusko je krásná země s nádhernou přírodou, s obrovským kulturním bohatstvím. Její nesmírné nerostné zásoby od zlata, drahých kamenů po ropu a zemní plyn možná nedají mnohým spát a jen přemýšlí, jak se k nim dostat, což podle mého může být také jedna ze záminek vyvolání nestability a napětí. Rusko má nezměrný potenciál stát v čele světového dění, stejně jako Amerika. A tato rivalita je tu letitá, co si budeme namlouvat.
Jací jsou tam lidé, když přilétáte na festivaly a různé filmové přehlídky?
Se svými filmy pro děti jsem se mnohokrát zúčastnil filmových festivalů a přehlídek ve všech možných místech Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Kazachstánu atp. Všude jsem se setkal s milými a příjemnými, vzdělanými lidmi, skvělým přijetím, stejně jako ohodnocením své práce. A mám pocit, že si ještě umí vážit práce druhého, mají radost z jeho úspěchu a umí to dát najevo. Jsou velice přátelští a hlavně, nestydí se dát najevo svou národní hrdost, ostatně stejně jako Američani. Na tom ale není vůbec nic špatného, škoda jen, že nám se tohoto nedostává. Jsou to lidi jako my, také nemohli za svou vládu a její politiku, také nesouhlasili s bolševickou politikou a byli za to perzekuovaní, také žili ve strachu a potichu jen proto, že chtěli přežít v klidu. Mnohé v chování lidí velkých zemí se nám zdá nesrozumitelné a třeba i nepřijatelné, stejně jako jim se může zdát nepochopitelné naše chování. Prostě jiný kraj, jiný mrav.
Může se tam například běžně kritizovat politika, či prezident?
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radek Kraus