Úvodem Alexej German junior kritizoval mileniály, tedy mladou generaci vyrůstající v době, kdy se lámalo tisíciletí, jejíž život je poznamenán nástupem internetu a éry sociálních sítí.

• Celý rozhovor na webu Novinky.cz k dispozici ZDE

„Žijeme v době, kdy je člověk čím dál infantilnější. Generace sedmdesátých let měla ještě v živé paměti válku, zažila stalinismus i relativní svobodu za Chruščova,“ říká režisér v rozhovoru. „Intelektuálové tehdy věděli, o čem je život. Pochybuju, že masivní informační šum, kterému jsme dnes vystaveni, přispívá ke schopnosti samostatně myslet,“ dodává režisér filmů Pod elektrickými mračny (2015) a Dovlatov (2018). Podle ruského režiséra je tomu prý spíše naopak. „Ten neustálý tlak vede k nutnosti zjednodušovat a okamžitě se přidat na tu či onu stranu,“ říká.

„Globalizace zjednodušuje, ničí kultury“

Reportéra Práva rovněž zajímal Germanův názor na „krizi globalizace“, kterou dle jeho názoru režisér ve snímku Pod elektrickými mračny předpověděl. Jak byste takovou krizi popsal, vyzvídal novinář. „Vidíme ji přece všude kolem sebe! Sorosovská koncepce sblížení národů se s příchodem Trumpa a jeho protekcionismu nevyhnutelně rozpadá,“ odpověděl German mladší.

Podle režisérova názoru je to ovšem dobře. Globalizace podle něj „ničí národní kultury“. „Dochází ke zjednodušování, umělci ztrácejí impulsy k tvůrčímu hledání. Snaha mluvit jakýmsi univerzálně srozumitelným esperantem jde proti svébytnosti a složitosti jazyka umění. V tomhle jsem antiglobalista,“ říká v rozhovoru.

Alexej German ml. na Letní filmové škole v Uherském hradišti (Video: Facebook)

A došlo i na politiku a ruskou současnost. Rusko je podle Alexeje Germana mladšího „hluboce rozpolcená země“ mezi minulostí a budoucností, mezi Asií a Evropou. „Ale i v otázkách, jako je cena lidského života. Rusko je plné fobií a strachu, na jednu stranu se touží zalíbit, ale zároveň chce, aby se ho všichni báli,“ řekl Právu German. Rusko podle režiséra „není schopné přijmout samo sebe, vyrovnat se samo se sebou“.

V rozhovoru se režisér nevyhnul ani otázce na nyní ruskými bezpečnostními složkami tvrdě potlačované protesty opozice. German uznal, že je podle jeho názoru „chyba“, že volební komise v Rusku znemožnila účastnit se blížících se voleb řadě opozičních kandidátů. „V zemi roste napětí, policejní represe zesilují, čím dál víc je slyšet mladá generace a její požadavky,“ uvedl režisér.

German: Liberalizace by vedla k rozpadu Ruska

Protesty ovšem podle režiséra na druhé straně „ukázaly slabost politické opozice“. „Lidí tam nebylo zas tak moc, když vezmete v úvahu, že Moskva je patnáctimilionové město,“ sdělil German. „V Moskvě se teď odehrává instagramový protest, jenže Rusko není instagramová země. Opozice nedokázala zmobilizovat více vrstev obyvatelstva. V blízké době proto nemůžeme očekávat žádné větší změny v ruské politice, žádnou revoluci, protože pro ni není společenská vůle,“ řekl režisér.

Možná liberalizace v Rusku by podle Germana vedla k rozpadu země a k propuknutí války minimálně v neklidné oblasti na Kavkaze. Rusko by podle něj k úspěšné liberalizaci potřebovalo politika minimálně formátu Winstona Churchilla.