Mimořádný summit Evropské unie o rozpočtu pro období 2021-2027 proti sobě postavil politiky západoevropských zemí, kteří vzhledem k odchodu Británie z unie a výpadku více než deseti miliard eur ročně chtějí rozpočet zmenšit, a lídry z východního a jižního křídla EU, kteří ho snižovat nechtějí a rádi by pokračovali v kurzu přerozdělování evropských peněz těm zaostalejším. Lze souhlasit s bývalým viceguvernérem ČNB a současným europoslancem Luďkem Niedermayerem, že návrh je pro nás velmi dobrý a nepřistoupit na kompromis a neustále prosazovat své zájmy by se mohlo České republice vymstít?

Já myslím, že tady se míchají jablka a hrušky.

Jedna věc je, že EU má přebujelý rozpočet, přebujelé dotace. Za mne by bylo nejlepší rozpočet zmenšit a dotace úplně zrušit.

Druhá věc je, že středoevropské země celkem očekávatelně chtějí víc peněz, protože patří mezi to relativně chudší křídlo Evropské unie. Jak jsem ale řekla, já bych dotace úplně zrušila, tedy nikterak mi nevadí, že bychom z evropských fondů měli dostat peněz míň.

Třetí věc je, že rezignovat na prosazování našich zájmů nikdy nesmíme. Jsme pořád suverénní země. Nejsme vazalové. Dokonce by se to dalo i obrátit a říct, že je povinností našich politiků prosazovat zájmy naší země, nikoliv zájmy Bruselu…

Akorát tak zůstává otázkou, zda dotace a větší rozpočet EU jsou skutečně naším zájmem – a já si myslím, že to v našem zájmu ve skutečnosti není.

Andrej Babiš má v úmyslu sejít se s guvernérem centrální banky Jiřím Rusnokem a probrat s ním podmínky poskytování hypoték. „ČNB je nezávislá, ale je skutečně potřeba, aby banky měly svoji strategii a byly vstřícné vůči lidem,“ prohlásil premiér. Co říkáte jeho záměru, který má být reakcí na vysoké ceny bytů a drahé nájmy? Neohrozila by se tím nezávislost ČNB, pokud by v čemkoli vyšla předsedovi vlád vstříc?

Tady je namístě velké varování. Tato schůzka, kterou zmiňujete, souvisí očividně s projednáváním novely zákona o ČNB. Tato novela je navenek prezentována především jako inovace v oblasti hypoték. A proto také mnozí politici vyskakují jako čertíci z krabičky, protože se jim nelíbí, že by pro klienty bank mělo být obtížnější dostat se k hypotékám. Jenže ČNB už dneska má stejně dost nástrojů, jak hypotéční trh regulovat, posílení jejích pravomocí na úroveň téměř zákonodárnou je sice změnou, ale popravdě zase až tolik to reálnou změnu do poskytování hypoték nepřinese.

Ale tady jde o něco úplně jiného, co dost zapadlo. V celém tom rozruchu kolem hypoték se skrylo něco mnohem, mnohem nebezpečnějšího. Novela totiž v tichosti připravuje půdu pro to, aby u nás centrální banka mohla provádět stejnou měnovou politiku, jakou provádí ECB. A to je obrovská hrozba.

Pro pochopení to musíme zasadit do kontextu. Po roce 2008 centrální banky globálně začaly stupňovat své zásahy do ekonomiky. ECB patří mezi nimi dokonce k těm nejaktivnějším. V žádném případě se však nedá říci, že by toto stupňování zásahů do ekonomiky bylo odpovědí na mimořádnou ekonomickou situaci. Kauzalita je přesně opačná.

Kauzalita je tedy taková, že pomalý růst evropské ekonomiky je důsledkem neodborných zásahů ze strany centrálních bank, které své nástroje nadužívaly a tím vyčerpaly jejich funkčnost.

Důsledky jsou naprosto tristní: záporné úrokové sazby v eurozóně ničí například penzijní fondy v Nizozemsku, které byly až dosud považovány za světovou špičku. Umožnily ale také vznik tzv. zombie firem, které by v normální ekonomice nikdy nepřežily. Prostě není normální půjčit si a ještě za to dostat zaplaceno. Evropa díky podobným firmám technologicky zaostává. Čína v umělé inteligenci Evropě nenávratně utekla. Současně došlo k extrémní předluženosti evropských ekonomik. Záporné úrokové sazby jsou prostě v rozporu s kapitalismem a prosperitou.

A to, co naše novela zákona o ČNB chce, je otevřít stavidla té samé politice i u nás. Důvodová zpráva novely ČNB tyto extrémní monetární politiky velebí a připomíná, jak centrální banky začaly ve světě využívat tzv. nekonvenčních měnově-politických nástrojů. Neboli že centrální banky ve světě používají přesně to, před čím já varuji jako před cestou do pekla!

A to je právě ten největší průšvih zákona. Jenomže toho si dosud prakticky nikdo nevšiml a všichni řeší jen hypotéky, které jsou v této souvislosti naprostou malicherností.