Uvažované diferencované zdanění hazardu vyvolává poprask. Jde o rozdíl pěti procent. Co je skutečně za tím?

Podle Andreje Babiše Sazka a Fortuna, když říká, že velcí kluci si to nějak vylobbovali. Tím začali nebezpečně rozdělovat trh na měkký a tvrdý hazard. Za měkký hazard se pokládají oni, tedy kursové sázky a loterie, co mají mít 23procentní daň. Provozovatelé technických zařízení však 28 procent. Je bohužel smutné, že této nebezpečné diferenciaci, která je pro nás daňovou prohibicí, začali naslouchat politici a rozhodli takto ji předložit v podobě koaličního návrhu. Mají tak zřejmě posloužit snaze vyčistit trh od jednoho segmentu her a předat jej šedé zóně. Vůči legálnímu podnikání se vymezují, jako bychom dělali něco zavrženíhodného, něco na okraji společenské akceptovatelnosti. Někdy si proto říkám, že když jsme takto veřejně pranýřováni, zda by nám lépe neslušela legendární Fantomasova daň z práva na život.

Přitom právě dálkové hraní je z hlediska závislosti mnohem nebezpečnější. Dneska je ale v  podstatě nezdaněné.

Ano. Našich asi osm tuzemských sázkových kanceláří má právo provozovat dálkové hraní, ale po předchozí registraci hráčů na kamenných pobočkách. To ovšem nemusí plnit zahraniční provozovatelé kursových sázek, kteří je provozují v českých mutacích bez povolení ministerstva financí, a tedy bez zdanění, s odvoláním na licence v zemích Evropské unie. Proto mají obrovskou konkurenční výhodu díky menším nákladům.

Co byste v této situaci doporučil vládě?

Aby se vrátila ke svému programovému prohlášení, prioritně řešila zdanění nelegálních on-line provozovatelů a zrušila jim tím konečně daňové prázdniny a přestala s překotnými novelami pronásledovat zavedené tuzemské firmy provozující herní průmysl.