Senátorka Syková jako vědkyně dala naději těžce nemocným, publikovala v nejlepším odborném časopise. Jenže pak se střetla s nenávistí Jiřího Drahoše...

15.06.2018 12:08 | Zprávy

ROZHOVOR Mezi našimi současníky nežije mnoho osobností, které by měly ve vědeckém světě takový zvuk. Profesorka Eva Syková, senátorka, která se o svůj druhý mandát bude ucházet v přímém souboji s neúspěšným finalistou prezidentské volby Jiřím Drahošem už na podzim, takovou vědeckou hvězdou je. A je ostudou a nesmírnou škodou, že už několik let je jí znemožněno pokračovat ve slibném výzkumu, který dával alespoň naději těžce nemocným. I proto stejně trpící jsou u nás dnes ponecháni osudu, pokud nedisponují značnými prostředky, aby hledali naději za hranicemi, kde na výzkum profesorky Sykové navázali.

Senátorka Syková jako vědkyně dala naději těžce nemocným, publikovala v nejlepším odborném časopise. Jenže pak se střetla s nenávistí Jiřího Drahoše...
Foto: senat.cz
Popisek: Senátorka Eva Syková

Vědecká práce, a obzvlášť ve vašem oboru, je pro naprostou většinu populace málo známá. Můžete proto na úvod přiblížit, co konkrétně bylo a je předmětem vašeho vědeckého bádání?

Měla jsem štěstí, že už během studia jsem dostala nejlepší školu v neurovědním výzkumu od doktora Jana Bureše, našeho otce moderních neurověd. Moc jsem se tehdy pro tento směr nadchla. Tak se stalo, že jsem krátce po studiu vytvořila malý kolektiv stejně nadšených spolupracovníků. Štěstí se na nás usmálo i ze Spojených států získaným tekutým iontoměničem. Díky tomu jsem s kolegy, fyzikálním chemikem Norbertem Křížem, elektroinženýrem Evženem Ujcem a doktorem Ladislavem Vyklickým dokázali přijít se zcela unikátní technikou, kdy jsme pomocí skleněných mikroelektrod, naplněných tímto iontoměničem, mohli měřit změny koncentrace iontů uvnitř a vně nervových buněk v tzv. extracelulárním prostoru.

Svoji unikátní práci jsme tehdy publikovali v nejlepším odborném anglickém časopise. Brzy jsem přišla na to, že je možné měřit i pohyb iontů v mozku, které se v něm normálně nevyskytují. Podařilo se mi zjistit, že pokud se aplikují a měří jejich difúze, je možné řešením běžné rovnice o třech neznámých vypočítat, jak je prostor mezi buňkami veliký, nebo že je v případě mozkové mrtvice malý, dále jaké jsou mezi buňkami překážky například u Alzheimerovy choroby a jak rychle jsou ionty a jiné látky z okolí buněk odstraňovány.

Pro co konkrétně měl tento objev tak velký význam?

Především pro vysvětlení mechanismu, tehdy nově navrženého nesynaptického neboli „bezdrátového“ přenosu signálů v mozku a poruch tohoto přenosu. Tento typ přenosu právě charakterizují difúzní parametry, které jsme byli schopni, v té době jako jedno z pouhopouhých tří pracovišť na světě, měřit! Uvědomuji si, že pro laika to všechno zní velmi složitě a možná i nezáživně. Technika je to skutečně velmi komplikovaná, ale stále jsme unikátní v jejím využití. Následně se naše nálezy dostaly do učebnic neurofyziologie. Bádali jsme však dál a ukázali jsme, že během mnoha onemocnění je poškozena funkce mozku a míchy změnami v mikroprostředí nervových buněk. S tím úzce souvisel další výzkum, který jsem prováděla se svým tehdejším žákem, dnes docentem Alexandrem Chvátalem, funkce tzv. gliových buněk.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Kde berete tu jistotu, že Krym zůstane Ukrajině?

A co se týká Ruska, podle mě se jeho imperialistická politika nikdy nezměnila jen jsme se nechali uchlácholit mírem, který tu byl a teď nastává naopak zas panika. Na druhou stranu, myslíte, že by na nás Rusko přímo zaútočilo, když jsme v NATO? Nebo nevěříte v ochranu NATO?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Lukáš Lhoťan varuje Evropu: Lidé hledající tradiční hodnoty stále více konvertují k islámu

0:01 Lukáš Lhoťan varuje Evropu: Lidé hledající tradiční hodnoty stále více konvertují k islámu

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Původně mělo jít jen o komentář k akci albánského premiéra k otevření „Vatikánu pr…