Premiér Andrej Babiš se pustil do exministra financí Miroslava Kalouska, že během krize 2008-9 nepomohla Nečasova vláda nikomu a po jeho vládě chce, aby pomáhala masívně, a to snad každému. Je to od opozičního politika pokrytectví, nebo při tehdejší krizi neexistovaly důvody pro pomoc živnostníkům a podnikatelům, kdežto teď ano?
Mezi krizí tehdy a teď existuje jeden naprosto zásadní rozdíl.
Tehdy šlo o vnější problémy, které se k nám přenesly a za které nikdo u nás nemohl.
Dneska jde o zákaz činnosti, zákaz provozu prodejen, paralýza zahraničního obchodu, znemožnění nakupování z rozhodnutí naší vlády.
Tehdy nešlo najít viníka. Šlo o objektivní okolnosti, které nikdo nemohl ovlivnit, takže také nikdo nemohl kompenzovat důsledky svého rozhodnutí. Dnes vláda rozhodnutím zastavila chod ekonomiky, způsobila konkrétním lidem konkrétní ztráty – jistě, že se bála o životy, jistě, že měla důvod ke svému jednání, ale ať tak či onak, lidé prostě byli poškozeni administrativním rozhodnutím. Všichni nesli ztráty ve jménu záchrany jistého počtu životů. My nevíme, zda se ty životy podařilo, či nepodařilo zachránit, zda ta opatření měla smysl, zda byla správná, či špatná – to se můžeme jen dohadovat, ale to není podstatné pro meritum věci. To spočívá v tom, že konkrétní subjekt, tedy vláda, nařídil ostatním, že v zájmu těchto životů musejí mít ztráty. A proto také je správné, aby jim tyto ztráty nyní kompenzoval.
Víte, že já jsem dlouhodobě proti dotacím, zásahům vlády do ekonomiky, přerozdělování. Jenomže tohle je spíš náprava předešlých zásahů než co jiného. Anulování a kompenzace předešlé regulace.
Nejmenší poslanecký subjekt STAN přišel s tvrzením, že schodek rozpočtu v době krize není zásadní. Návrh 300 miliard korun je prý málo na to, aby nastartoval českou ekonomiku, táhl ji k růstu a aby ekonomika držela krok se sousedním Německem a Rakouskem. Měla by vláda utratit klidně 5 procent HDP, ale tak, aby ekonomika zůstala co nejméně porušená a připravená k restartu, jak požaduje ekonomický expert STAN Věslav Michalik?
To je několik věcí smíchaných dohromady.
Za prvé souhlasím, že pokud by schodek byl jen jednorázový v jednom roce a spojený s kompenzacemi toho, co vláda svou regulací spískala, není problém a klidně může být i větší.
Za druhé nesouhlasím s názorem, který z toho mezi řádky vyplývá, byť není takto natvrdo vyřčen, že na schodku obecně nezáleží a může se utrhnout ze řetězu i pro další roky. To je strašně nebezpečný omyl! Pokud by se náš dluh utrhl ze řetězu, skončili bychom jako Řecko. Vzpomeňte si, jak před pár lety nezaměstnanost v Řecku dosahovala 25 procent, pro mladé byla práce absolutně nedosažitelná, prudce vzrostl počet sebevražd, depresí… A všechno to začalo tím, že se Řecko předlužilo a pak začalo z předlužení bankrotovat. Kdo si zahrává s dluhem českého státu, zahrává si s tímtéž.
Mimochodem, jen taková řečnická otázka: Zajímalo by mě, zda ti, kdo volali po ještě tvrdších opatřeních a ještě větším umrtvení ekonomiky v průběhu karantény, si uvědomovali, že na druhé misce vah je tenhle chronický rozvrat po řeckém vzoru…? Skoro si myslím, že ne.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník