Jak vidíte budoucnost plynovodu TurkStream? Sbližování Turecka a Ruska pokračuje. Co to podle vás bude znamenat pro Ukrajinu a Evropskou unii?

Syrský prezident Asad v exkluzivním rozhovoru pro Komsomolskou pravdu z 13. října uvedl, že východisko ze syrské krize vidí ve spolupráci s Tureckem. Zřejmě totéž si myslí Vladimir Putin a proto byl ochoten zapomenout na předchozí nedorozumění a nabízí Turecku velkorysou spolupráci, jak ekonomickou, tak zejména politickou. Turecko bylo a je pro Ruskou federaci velmi citlivým místem. Jen si vzpomeňme, jak při řešení kubánské krize v roce 1962 tehdejší sovětský vůdce požadoval – jako jednu z podmínek za stažení sovětských raket z Kuby – aby USA stáhly své rakety z Turecka a Itálie, což se také stalo. Turecko je prostě takovým ruským podbřiškem bez ohledu na to, kdo vládne v Moskvě. Na druhé straně to je jistě jedním z důvodů, proč se o Turecko současně přetahuje Evropská unie, třebaže formálním důvodem je to problém běženců. Prostě Turci jsou jedním z klíčů pro dominanci v celé této oblasti a zdá se, že se snaží to plně využívat.

Situace v Sýrii se přiostřuje. Již v minulém rozhovoru jste se zmínil o tom, že přichází studená válka. Jsme k ní nyní zas o krůček blíže?

Situace se přiostřuje nejen v Sýrii. Vyjádřil se k tomu Vladimír Putin na nedávném obchodním fóru Rossia Calling. Ve svém úvodním projevu se sice věnoval čistě ekonomickým otázkám a zejména tomu, jak se Rusku daří snižovat inflaci – loni na počátku října činila 15,7 procenta, nyní je 6,4 procenta a do konce roku by měla klesnout pod šest procent. V dotazech se však brzy na ekonomiku zapomnělo a přešlo se na politická témata, především vztahy s USA. Putin si postěžoval, že se v současné době prakticky nevede žádný dialog. Američané kladou jen požadavky a trvají na tom, aby byly splněny – bez ohledu na to, že tak dialog nelze vést, zejména když se nerespektují navzájem zájmy obou zemí. Místo toho se zvyšuje protiruská rétorika. Jak řekl prezident, sice mu prý našeptávají – tu do pravého, tu do levého ucha –, ať tomu nevěnuje pozornost, pomine prezidentská kampaň a zase budeme přátelé, ale tak se politika dělat nedá. Za jiný příklad zhoršení vztahů označil incident s francouzskou diplomacií, kvůli níž zrušil svou plánovanou návštěvu Paříže, kde chtěl oficiálně otevřít ruské kulturní středisko. Problém spočíval v tom, že v Moskvě byl francouzský ministr zahraničí, aby koordinoval připravovanou rezoluci pro Radu bezpečnosti OSN, ale poté v New Yorku postupoval zcela jinak a vše svedl na Moskvu. Putin popisoval současnou situaci tak, že Rusko je obviňováno ze všech smrtelných hříchů, včetně například útoku na humanitární konvoj v Sýrii, ač skutečnosti jsou zcela jiné. A to není dobrým základem pro nějaký dialog.

Vždy se vás také ptáme, jak je to s Ukrajinou, že na ni Evropa víc a víc zapomíná? Pokračuje toto „zapomínání“ i nadále? Občas proniknou zprávy o bojích na východě republiky, ale Minské dohody nejsou pohřbené...

O Ukrajině se nyní všeobecně mlčí, protože z hlediska médií se tam nic mimořádného neděje. Naopak z oblasti ekonomiky přicházejí spíše dobré zprávy o růstu exportu, zejména zemědělské produkce, všední život pokračuje, konflikt na východě země se ani nezostřuje, ani nezlepšuje: neřeší se. Za to se více pozornosti věnuje ekonomickým problémům, například boji se smrtelnou nemocí prasat, kterou se zatím nedaří zastavit, zájmům ukrajinské železnice o nákup nových rychlostních souprav apod. Před několika dny příloha deníku Dělo TOP 100 otiskla čerstvý seznam nejúspěšnějších ukrajinských podniků z hlediska obratu, zisku, exportu apod. Pořadí se výrazně nemění, jen výsledky jsou v porovnání s rokem 2014 v tom minulém přece jen horší. Ale to vše nejsou mediální témata.

Vraťme se k Rusku a k upevňování pozic prezidenta Putina. Prý chce nyní nově reorganizovat tajné služby a vytvořit další. Nestačí FSB na své úkoly nebo podle vás „uzrála" doba na další organizace tohoto typu? Třeba právě v souvislosti s mezinárodním terorismem...

Dost dobře nechápu, jak by souvisela současná určitá reorganizace tajných služeb s upevňováním moci Vladimíra Putina. Jednak nevím, v čem ji dál upevňovat a jednak je to totéž, jako bychom o současné reorganizaci v naší policii uvažovali z toho hlediska, zda má sloužit k upevnění moci Miloše Zemana či Bohuslava Sobotky.

Prezidentské volby v Rusku budou v roce 2018 a přesto již nyní Vladimir Vladimirovič upevňuje moc. Je si tak jistý svým vítězstvím nebo není jiné alternativy? 

Do ruských prezidentských voleb je příliš daleko, než by bylo možné reálně hovořit o možných alternativách. Více než pravděpodobně asi o žádnou alternativu nepůjde. Alespoň na obzoru není žádný vážný protikandidát, třebaže nevylučuji, že se může objevit. Ale pro zcela nové jméno by to bylo již relativně pozdě a navíc: jménem koho by vystupoval? Jménem roztříštěné a nevýrazné opozice?

Hovořili jsme o studené válce. V Rusku se miliony lidí zapojily do cvičení civilní obrany. „Provětrávají“ se staré plány, bunkry a místa úkrytu obyvatelstva. Hovoří se o vymezovaných místech pro hromadné pohřbívání. Občané především z měst se nabádají, aby měli nějaké zásoby. Ostatně, toto zaznělo i v Německu a také u nás se rozběhlo informování minimálně o zásobách potravin, baterií atd. Blížíme se mílovými kroky k jaderné apokalypse, zvláště v nynější době, kdy Rusko pozastavilo dohodu o omezování jaderných zbraní?

Nemyslím, že se k ní můžeme vrátit v tom plném slova smyslu, ale je očividné, že se celkově situace zhoršuje a nijak neprospívá ani fakt, že sílí tlak dostat Rusko do úplné izolace. To jednak ještě více snižuje možnost obnovit dialog, bez něhož neexistuje reálné politické řešení. A za druhé, jak uvedl Putin na již zmíněném obchodním fóru v odpovědi na jeden z dotazů, že nikdo nemá takové auto a tolik benzinu, aby objel celé ruské hranice. Samozřejmě je to myšleno obrazně, ale tím Putin naznačil, že jsou části ruských hranic, které nejsou izolované. Jenže máte pravdu v tom, že se současně umocňují akce, které jakoby nabádaly obyvatele, aby se připravili na nejhorší. Ale jsem stále optimistou a věřím, že to „nejhorší“ nespočívá v jaderné apokalypse. Kdo podrobněji zná všechny údaje o současné jaderné síle, a ta čísla nejsou žádným státním tajemstvím, ten si současně uvědomuje, že ta síla je tu proto – a mobilizuje se na všech stranách –, aby nebyla použita. Spíše se hledají náhradní varianty. V ruských novinách jsem se dočetl, že Rusko vyvinulo nové radioelektronické dělo, které je schopno vyřadit nepřátelské objekty, aniž by je zničilo, snad jen oslepilo, ale u posádky její zásah může vyvolat až nepředstavitelný pocit strachu. Dovedl bych si představit užitečnější objevy.

Odlehčeme dosavadní těžká témata. V ČR se objevily billboardy Objevte Tatarstán. Ten je ale součástí Ruské federace. Mají jednotlivé republiky samostatnost k vlastní propagaci a lákání turistů, nebo je toto spíše výjimka?

A proč by se nemohl Tatarstán propagovat samostatně, tak jako se propaguje Zakarpatí – v rámci Ukrajiny – nebo Krkonoše v rámci České republiky? Propagovat pro turisty celou Ruskou federaci ani prakticky nejde, kdo by při jednom výletu objel šestinu světa?