Na Slovensku bylo vyhlášeno referendum, ale účast byla tak malá, že bylo neplatné. Proč?
Parlament už před tím vyslovil nedůvěru vládě a lidé otázku referenda špatně pochopili, jako hlasování o vládní demisi, jak zněla druhá navrhovaná otázka. Takto v referendu zbyla jen ta: "Souhlasíte s tím, že předčasné skončení volebního období Národní rady Slovenské republiky je možné uskutečnit referendem nebo usnesením Národní rady Slovenské republiky, a to změnou Ústavy Slovenské republiky?" A ta je dost kostrbatá a vlastně je spíše zaměřená na budoucnost slovenského uspořádání a počítá se změnou ústavy.
Největším problémem na Slovensku jsou ceny energie, ale bohužel v referendu žádná otázka ohledně energií nebyla. Na to jsme nejvíc n*****í. Na to, že platíme za energii nepřiměřené ceny. Takže je pravdou, že jediné platné referendum na Slovensku zůstává po třiceti letech to o vstupu země do Evropské unie.
Proč mají Slováci k referendům takovou nedůvěru?
Kardinální chybou tohoto referenda opravdu bylo, že si to lidé přebrali jako demisi vládě, která padla už na konci minulého roku. Pro mnohé tedy šlo o zbytečné hlasování. Ostatně na dosti nekonkrétně formulovaných otázkách zkrachovala i ostatní referenda. Politická moc na Slovensku vlastně spadla do klína prezidentce Zuzaně Čaputové.
Takže se vládnutí na Slovensku vlastně změnilo v prezidentský systém?
Trochu to tak může vypadat. V roce 2011 poslanci schválili novelu ústavy, aby mohl prezident Ivan Gašparovič pověřit vládu Ivety Radičové, která také ztratila důvěru, vykonáváním svých kompetencí až do nástupu nové vlády. Nicméně některé důležité kompetence přešly na prezidenta a to se stalo i nyní. Prezidentka může však kdykoliv vládu odvolat a jmenovat vládu úředníků, na kterou parlament moc nedosáhne.
Jak jste si vysvětloval to přesně načasované blahopřání prezidentky Čaputové vítězi druhého kola prezidentských voleb v ČR Petru Pavlovi?
Na Slovensku kolem toho bylo velké haló. Většinou to lidé hodnotili jako nedůstojné a nevhodné. Nepamatuju si z evropské historie, že by se něco podobného stalo. Prostě, že by nově zvolený prezident jedné země měl takového obrovského fanouška v prezidentovi z jiné země, který za ním o volební noci utíká s gratulací.
Máme nadstandardní vztahy, ale tohle už bylo velmi okaté vyjádření ideologického spojenectví Pavla a Čaputové. Ona tím vlastně potvrdila, že budou takovými sourozenci v jednom triku, takové klony. Silně probruselští, silně proukrajinští se vším, co k tomu patří. V tomto smyslu se to dá pochopit, kdyby šlo o aktivisty, kteří zrovna vyhráli cenu v nějaké aktivistické soutěži, ale ne v rámci prezidentských voleb. Mám rád Čechy, ale moc se mi nelíbí, když se naše prezidentka takhle podbízí.
V čem jsou si ještě podobní?
Naše prezidentka "Zuza" je, co se týče vnitřní i mezinárodní politiky, úplně mimo. O energetice toho moc neví. Nejraději by seděla u kávičky a vykládala progresivistické bludy a stokrát opakované fráze o lidských právech. Také umí burcovat do očkování a mnohému přikyvovat. Jako prezidentka je slabá a není prezidentkou všech Slováků. Máte to podobné.
Mohli by začít s bouráním Visegrádské čtyřky (V4)?
Úplně zničit Visegrádskou čtyřku asi chtít nebudou. Nedokážu si ty dva představit po boku Orbána. Visegrádská čtyřka je dnes v absolutní defenzivě. Poláci se nesnáší s Maďary kvůli konfliktu na Ukrajině a "zadáním" pro Pavla i Čaputovou bude V4 oslabovat. Podle mých informací, když byla Čaputová po svém zvolení u Emmanuela Macrona, tak se tam domlouvali na postupném rozkládání V4.
A když je Pavel její klon, tak půjde stejnou cestou. Je to voják, který umí poslouchat. Jeho míra svéprávnosti je ale mnohem nižší, než míra svéprávnosti u profesionálního politika.
Proč opozice podobných politiků, jako jsou Pavel a Čaputová, z řad občanské společnosti, tedy například pořadatelé demonstrací jako Česká republika na 1. místě a Slovensko na 1. místě, což jste mimo jiných i vy, stále táhnou za kratší konec provazu?
Nemyslím si, že by to byl výrazně kratší konec provazu. Nicméně naši protivníci mají média a peníze, což jsou dnes dvě nejdůležitější vlivové položky. Ono takových politiků zas tak moc není, ale jsou velmi hluční a podařilo se jim obsadit klíčové pozice v obou zemích. Vždyť u vás mají Hrad, celý Parlament i Ústavní soud.
Ostatně váš premiér je esencí aktivistické progresivity. Pro mě je velkým zklamáním. Připadá mi, že jsem ještě neviděl horšího šéfa vlády.
Podle některých varovných hlasů už mělo dávno hřmít pod Řípem i pod Tatrami, ale zatím jde jen o takové menší přeháňky. Proč?
Vždyť u vás na jedné z prvních demonstrací Česká republika na 1. místě bylo 100 000 lidí. Sice se to číslo v médiích pak různě snižovalo, ale já tam byl a vím, co jsem viděl. V Nizozemí šli před rokem do ulic farmáři a tam do nich policisté začali střílet a bylo vymalováno. Stále si myslíme, že protesty by mohly něco vyřešit, ale už to není pravda. Mohly by něco vyřešit v demokracii, ale ta už není.
Mnoho politiků vědělo, že očkovací látka očkovací látkou není, ale stejně ji propagovali. Takže vlastně šli proti občanům. Ne všichni evropští politici jsou padlí na hlavu, ale přesto se to dělo.
I když si vezmeme francouzské a německé protesty, tak nic. Jejich vlády jedou dále jako parní válce. Jako kdyby se nic nedělo. Lidé nejsou lhostejní, ale politikům je to jedno. Navíc jednotlivé vlády podnikají kroky, které jsou na hranici legitimity a ústavnosti, takže už opravdu nejde o demokracii.
U nás máme článek 32 Ústavy, v němž se praví, že "občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický pořádek základních lidských práv a svobod uvedených v této Ústavě, pakliže je činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků znemožněno". Je velmi všeobecný a vlastně skoro neaplikovatelný. A něco podobného máte také. Nikdo povolaný neřekne, že jsou tyto ústavní články porušovány. Až to někdo udělá, může jít do tuhého.
Ostatně pokojná alternativa protestů už není. Lze třeba ponouknout lidi, aby neplatili za energii. Na to padla vláda Margaret Thatcherové. Ale to už je na hranici zákonnosti. A to už se pohybujeme ve vratké sféře možného obvinění z vyvolávání nepokojů. Jinak je to takový boj s větrnými mlýny. Protivníci nás dostali do marasmu nelegitimními prostředky a my stále hledáme, jak se z něj legitimně dostat. A to je rozdíl a naše obrovská nevýhoda.
Potichu dáváte dohromady československou expertní skupinu. Chcete protestující, tedy opoziční část občanské společnosti, federalizovat?
Určitě by mohl vzniknout jakýsi synergický efekt vzájemného tlaku. Máme k tomu i vytvořené občanské sdružení, takže by to bylo dobré. Jde o to společně řešit energetiku a další hodně kritické obory. Třeba strašení covidem a nucení k vakcinaci stále ještě neskončilo. Nedávno jsem byl v Praze a snažili jsme se kontaktovat molekulární genetičku Soňu Pekovou a jiné vědce.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Rychetský