Netajíte se tím, že jste se proti nemoci covid-19 nenechal očkovat. Mnohé autority nás z televize i odjinud naopak přesvědčují, abychom to udělali. Jaké důvody vedly vás, vědce, abyste se rozhodl opačně?

Úplně na začátek bych řekl, že kdyby se jednalo o očkování peptidovou vakcínou nebo vakcínou tvořenou oslabeným virem, nejspíš bych už očkován byl.

Vakcíny dostupné u nás jsou ale konstruované novým způsobem, přimějí náš organismus, aby sám produkoval peptid svým transkripčním i translačním aparátem. Ten peptid je pak zdrojem imunitní odezvy. To je postup, který na člověku nebyl nikdy vyzkoušen. My se vždycky učili, že od thalidomidové aféry z 50. let 20. století, kdy se rodily postižené děti, jsou nové chemické látky testovány vždy mnoho let. Je to samozřejmě logické, právě zrovna to těhotenství trvá devět měsíců a nikdo ho nezkrátí.

Na začátku očkování jsme si s jedním kolegou telefonovali, že než na nás dojde, jinde a jiní to otestují. Otestovali a jaký je výsledek? Ve svém úplně nejbližším okolí, v nejužší rodině a mezi bezprostředními kolegy, mám úmrtí po zhoršení stavu bezprostředně po očkování, což byla velmi stará paní, trvalé zhoršení stavu jednoho imunokompromitovaného, minimálně tříměsíční vážné potíže u jednoho mladšího kolegy a nakonec kontraindikaci proti očkování mám v rodině hned vedle mě u jinak plně očkované osoby. Po pravdě, je to horší, než jsem čekal.

Navíc se covidem-19 nakazila polovina očkovaných, které znám. Já pořád nic, přestože jsem prošel prostředími, kde se prokazatelně nakazili skoro všichni. Proč bych riskoval? Tím neprospěji ani sám sobě ani nikomu ohroženému. Ještě mě jako zdravého mohou potřebovat, a to jak ti nemocní, tak ti s potížemi po očkování. Studie z Gymnázia Havlíčkův Brod ukazuje, že v populaci je takových jako já okolo 30 procent.