Vláda, ale i sněmovna schválily návrh zákona na změnu fakultních nemocnic na univerzitní. Slibuje si od toho údajně lepší hospodaření tohoto typu nemocnic a zvýšení jejich profesionální úrovně. Jenže zástupcům lékařských odborů i České lékařské komory se tato koncepce nelíbí. Vidí v ní plíživou privatizaci špičkových lékařských zařízení. Jaký názor na tuto záležitost zastáváte vy sám? Má to prý být i jeden z hlavních důvodů, proč chcete z ČSSD odejít, je tomu skutečně tak?

Tento záměr byl v programu ČSSD. Ale i pro mne jako řadového poslance se objevil na jednání překvapivě náhle a v dost pozdním termínu. Bohužel bez odpovídající předchozí diskuse. Nyní prošel toliko prvním čtením. Nadšený z něj i okolností kolem určitě nejsem. Uvidíme, co se z toho ještě vyklube. Paradoxně „mou“ nemocnici s pracovišti tří lékařských fakult vynechává. Důvěru to nevzbuzuje. Ale tohle vskutku důvod mého rozhodnutí není. I když způsob uvedení, bych volil opravdu jiný. Profesionálnější.

Nicméně daleko více mne zaskočil styl zveřejnění a prezentace zamýšlené oranžové daňové reformy. Kdy jako pouhý řadový „podposlanec“ jsem byl postaven v úžasu před hotovou věc. To vskutku není forma, kterou bych dovedl ocenit. Právě naopak. A to nemluvím o reakcích „potenciálních dotčených“ na mém civilním pracovišti. Obávám se, že ani marketingový kreslený mladý šofér za volantem je k volební urně s oranžovou kandidátkou v ruce nenaláká. Snad dále bez komentáře...

Ve svém prohlášení, ve kterém zdůvodňujete, proč chcete z ČSSD odejít, hovoříte také o tom, že nesouhlasíte se současným trendem vedení strany, které odstavuje schopné lidi a ubírá se ve své politice špatnou cestou. Potvrzujete tím výhrady, které měly významné osobnosti sociálních demokratů, jako byly například Jeroným Tejc, Marie Benešová nebo Vítězslav Jandák, kteří se také rozhodli odejít. Mají tedy pravdu někteří politologové, že významná část sociální demokracie, která zrovna nepatří k příznivcům Bohuslava Sobotky, už na nějaké změny rezignovala, vše nechává na něm a jeho příznivcích a nyní jen čeká, jak dopadnou parlamentní volby a podle jejich výsledků bude pak dál konat? Ztotožňujete se s tímto názorem?  

Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. Zapomněl jste mimo jiné na Standu Humla, který se v předchozích volbách dostal z 12. místa kandidátky na první. A nyní, ač navržen, nikde nefiguruje. To taktně pomíjím, jaké plané sliby nám byly vedením dány před hlasováním o rozpuštění předchozí sněmovny.

Ale, ve vší úctě, tohle snad není o rezignaci. Tak to prostě chodí a počtem delegátů mocný sjezd to vlastně posvětil. Jistě nejen díky obvyklému řízku a bramborovému salátu. Delegáti na to mají pochopitelně právo. Ale nesou i svou zodpovědnost. Snad jim to dochází. Nu a volby ukážou, kde je pravda. Rád bych se mýlil. Nicméně zatím jdeme od výprasku k výprasku. Hlavně pak na velitelském můstku bez náznaku sebemenší sebereflexe. A to se pak v každé armádě udržují morálka a disciplína velmi těžko. Natož dlouhodobě.

Dokonce ani neumíme prezentovat některé ty opravdové a dobré výsledky po tři roky fungující, nouzově slepené koaliční vlády. Přestože jsem zrovna já vynucenou koaliční smlouvu jako nějaký vázací akt nepodepsal. A v současné době to navenek vypadá, jako by z ní opravdu jen jeden jediný „makal“. Takto zcela otevřít soupeři vlastní obrannou třetinu je trestuhodné, a to nejen v hokeji. A já přiznávám, že raději vítězím.

Které největší konkrétní chyby byste vedení sociální demokracie dnes vytkl? A uvažujete jako velmi zkušený politik o tom, že byste například „změnil dres“, tedy přestoupil do jiné strany?

Své některé výtky jsem v prohlášení naznačil. A mnohdy, byť bez většího povšimnutí řady médií, podle toho i hlasoval. Jinak na rozdíl od mnohých politiků „od narození“ jsem díky své civilní nemocniční profesi zvyklý na týmovou práci a loajalitu. Pomlouvat nehodlám. Ostatně pozorný, nezaujatý divák to snad odhalí sám. Ono stačí naslouchat lidem, ovšem po celou dobu, ne toliko pár týdnů před volbami. Být a žít s nimi. Ale to opravdu nesmíte vegetovat „ve skleníku“, jak moudře řekl na sjezdu ve svém skvělém, vysloveně předsednickém projevu kolega Jeroným Tejc. V něm jsem vnímal vizi. Ne obvyklé klišé.

Nu a přestup? Nejsem profesionální sportovec. Navíc ono to je mnohde dosti podobné. Také by někdo musel o to stát. Jenže já nejsem typ podržtašky a kývala. Mám svůj rozum, hlavu, svědomí a vědomí. Ústava, neústava, tedy jsem problematický.

Před každými parlamentními volbami dochází v různých hnutích a stranách k boji o pozice na kandidátkách. Nyní je ale uvnitř ČSSD oproti jiným stranám boj daleko tvrdší, což dokazuje i odstoupení ministra Miloslava Ludvíka z kandidátky. Je to tím, že ČSSD už nemá takovou podporu u veřejnosti jako dříve a volitelní budou jen lidé na několika prvních místech, jak si myslí někteří političtí analytici?

Jistě, i podobný realistický pohled má své opodstatnění. Nicméně pomineme-li neovlivnitelné, tak trochu každý je svého štěstí strůjcem. Nemyslíte? 

Jak hodnotíte nynější aféru okolo už bývalého jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly. Co za ní stojí? Může to být skutečně problém s budováním jeho rekreačního sídla, jež mu měl údajně zajišťovat šéf krajských nemocnic Martin Bláha, který v minulosti prý dostával i velmi vysoké odměny od jihočeského hejtmanství? Nebo to jsou spíše rozbroje s tamním vedením hnutí ANO a také fakt, že Zimola patřil rovněž ke kritikům premiéra Sobotky, a tak se za něj vedení ČSSD nepostavilo?

Omlouvám se, ale já jsem skutečně jenom prostý parlamentní pěšák. Který do těchto pater politiky neviděl, nevidí a ani se tam necpal. Necítím se tam totiž dobře. A nevyznávám tamní zvyklosti. Pravdu tedy neznám. Obvykle bývá někde uprostřed.

Za hlavní tahák svého volebního programu označilo současné vedení ČSSD progresivní daň, zvláště u bohatší populace. Pak ale tu hranici, kdo je vlastně bohatší a kdo ne, několikrát změnilo. Takže dnes není o tom veřejnost podrobně informována. S čím tedy především chtějí sociální demokraté oslovit většinu lidí? A nezaspala zase ČSSD svůj start k parlamentním volbám? Některé strany už více měsíců objíždějí regiony. Před krajskými volbami za to například kritizoval vedení sociální demokracie Vítězslav Jandák. Myslíte si, že opět usnou lídři v Lidovém domě na pomyslných vavřínech z minulých dob, anebo dojde ke změně v jejím dosavadním marketingu? Odhodlá se i premiér k tomu, aby se více ukazoval mezi lidmi?

Jan Birke je tahoun a bojovník. Třeba se mu podaří některé probudit. Snad na to pak budou i někteří mít. Pochybuji však, že zrovna spí na vavřínech. Nevyhráli jsme už dlouho, takže musejí být už hodně přeschlé. Ale moc mu tu jeho funkci volebního manažera nezávidím. Přestože, což je zvláštní, například panu Pochemu výsledky těch krajských voleb nikdo nevyčítal. Ale máte pravdu, start se podle mého příliš nepovedl. Daně jsme ostatně již zmínili. Mimochodem, ani já pořádně nevím, kdo a proč to zrovinka takhle vymyslel a podal. Ani jak to má nakonec doopravdy vypadat. Nicméně považovat lidi s příjmem pod dva tisíce euro za střední třídu, to „sorry jako“.  Já osobně bych raději dumal nad tím, kolik má třeba tramvaják v Amsterdamu, Berlíně a pak v Praze nebo Bukurešti. Jejich práce je snad plně srovnatelná, že ano? A hlavně také, proč u nás bere tak málo. Možná by něčemu podobnému lidé rozuměli víc. Přitom ani nejsem, jak je u nás zvykem, vysloužilý odborář. Ta zveřejněná daňová kalkulačka musela poctivě pracující občany spíše vyděsit. Mne tedy určitě ano.

Bohuslav Sobotka je často některými svými kritiky obviňován, že je příliš velkým liberálem, který spíš tíhne k politickému středu než k razantní levici, což by česká společnost vzhledem k současné nízké životní úrovni spíše potřebovala. Myslíte si to také? A ve svém zdůvodnění, proč ČSSD opouštíte, také říkáte, že nesouhlasíte i s jejími názory na působení v Evropské unii a vůbec s jejím dalším zahraničněpolitickým směřováním. Mohl byste to upřesnit?

Nemyslím si, že je to až takový liberál. Hlavně to není hráč a přesvědčivý lídr. Spíše úředník. Poněkud opatrný pragmatik se sklonem k jistému individualismu. Tak jen málokdo opravdu ví, co se mu honí v hlavě. Ale to neznamená, že o svůj vliv bojovat neumí. Škoda že to není naopak.

No a co se týká zahraniční politiky, nejsem zastáncem ještě větší centralizace Evropské unie. Zvláště za současné situace. Odmítám kvóty, nesmyslné směrnice, hloupou zahraniční politiku – nepolitiku, Majdan, sankce vůči Rusku. Například jsem byl kritizován za hlasování na příkaz Bruselu proti bezvízovému styku s Turky. Paradoxně za pár měsíců se pravda ukázala. Podobně to bylo se členstvím Gruzie v NATO či ohledně zřizování amerických základen na ruských hranicích. To určitě nepovažuji za projev diplomatické geniality a tak bych ještě mohl pokračovat. Ale tohle už je trochu jiná kapitola, nemyslíte?

Pojďme alespoň krátce k problematice českého zdravotnictví. Podle nedávné analýzy Českého odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, kdy se jeho zaměstnanci otázali více než 3 500 respondentů z českých nemocnic, chce je prý až 56 procent pracovníků v nejbližší době opustit kvůli nevyhovujícím pracovním podmínkám. U zdravotních sester jde o nízké mzdy, velkou přetíženost a také někdy o neproplácení přesčasů. Lékaři také požadují vyšší platové ohodnocení, ale ještě více jim prý vadí neúměrná přetíženost, kdy slouží ročně daleko více hodin, než to umožňuje zákoník práce. Jak si myslíte, že by se dalo tomuto negativnímu trendu zabránit, aby se vysokou fluktuací nezhoršovala péče v našich nemocnicích?

Zdravotnictví bývala naše, tedy socanská, vlajková loď. Jenže ono to není jenom o poplatcích, že? A faktem zůstává, že zdravotnictví v krizi opravdu je. Trvale jsem na to v rámci loajality bez zbytečného sebezviditelňování upozorňoval. Zoufale žádal omezení neskutečně obludné, zbytečné a tupé administrativy. Která paradoxně elektronizací naopak narůstá a narůstá. Žádal a prosazoval jsem mimo jiné urychlenou změnu vzdělávání jak lékařů, tak hlavně u sester. Jak to dopadlo, je známo. Sestřičky prošly třetím čtením až tento týden! A jen bůh ví, co vymyslí senátoři. Jsou to z mého pohledu tři ztracené roky, a těch je mi líto. Ve špitálech to bude znát. Náprava se pak povleče roky. Ano, zde vnímám velké zklamání z vlastních lidí. A deziluzi. Přitom kolegové z ANO nás oranžové za tento resort sice hojně kritizovali, ale ve vší kolegialitě, skutek utek’. Spíše než makali, rovněž kecali, omlouvám se. Ono, přiznejme si, i politiku se musí člověk nejdříve naučit. Nejlépe v opozici.
Tohle zdravotnické téma by pro mne vydalo na mnoho stran. Jsem totiž celý život jen obyčejný doktor. Snad tahle odpověď postačí. Přiznávám však, že za tímhle vším je značná část mého „stranického“ rozhodnutí.

Existuje v současné době vůbec řešení, jak snížit počet přesčasových hodin u lékařů a zdravotnického personálu, aby se neporušoval zákon? A jak by se dalo zabránit odlivu českých lékařů a sester do zahraničí nebo do jiných lukrativnějších oborů?

Nejsem vševědoucí, já to řešení neznám. Budu se opakovat. Zatím je třeba našim lidem zajistit důstojné, odpovídající pracovní podmínky, a nikoliv nesmyslně zdaněný plat a chce to omezit neúnosnou administrativu. Také, ve vší úctě, zamezit velkému nadužívání až zneužívání pohotovostní služby. I množícím se žalobám „zdarma“. Na mysli mám ty nesmyslné, pochopitelně. Slušným a moudrým voličům, a tím i pacientům, tohle vysvětlit lze. No a o hlasy těch zbývajících ať se poperou populisté. Máme jich u nás nadbytek. 

Nebylo by receptem nalít do českého zdravotnictví více peněz, například formou znovuzavedení 30korunového poplatku za návštěvu lékaře a platbu 100 Kč za jeden den v nemocnici s tím, že by od toho byli osvobozeni děti, studenti a senioři? Tedy aby to nebyl pro sociálně slabší vrstvy citelný zásah do jejich peněženek...?

Poplatky ČSSD slíbila zrušit, a tak se také stalo. Aspoň některé sliby, na rozdíl kupříkladu od referenda či církevních restitucí, se tedy splnily. Tím pádem můj názor je nadbytečný. Přestože odlišný. I když ani ty původní poplatky, připomínající mnohdy spíše platbu za použití WC, vůbec nebyly ideálně nastaveny. Naopak. Ale to by bylo dlouhé vyprávění. Víte, ono obecně platí, že málokdy se povede něco, co dělají lidé na hony odtržení od všedního života, od běžné praxe. Nu a politici přitom tak zhusta činí se sveřepostí sobě vlastní. Přiznávám, že právě po tomhle se mi vůbec stýskat nebude. Kdo není pouhým „parlamentním gážistou“, tak pro toho je to tam mnohdy „na palici“. Kdo nevěří, nechť kandiduje.