Průměrný plat roste, zdaleka ne každý na něj ale dosáhne. Jak vidíte životní úroveň v České republice? A co říci na až propastné ekonomické rozdíly mezi lidmi a na to, že řada z nich stále žije doslova od výplaty k výplatě? V tomto směru, byla naše cesta od revoluce úspěšná?

Životní úroveň v ČR se výrazně zlepšuje, a to především po roce 2013. Velký podíl na růstu životní úrovně mají především účinná opatření bývalé vlády, jako byl razantní růst minimální mzdy a opatření k rozvoji pracovního trhu, která vedla k rekordně nízké nezaměstnanosti a s tím spojeným razantním nárůstem mezd. Nůžky mezi příjmovými skupinami se tedy přestaly rozevírat, a naopak se postupně zavírají. Přesto u nás stále žije příliš mnoho lidí s velmi nízkými příjmy z práce a v činnosti započaté předchozí vládou je nutné dále pokračovat. Práce se musí vyplatit. Jsem přesvědčen, že minimální mzda na hranici 16 000 Kč je minimem, které zajistí alespoň částečně důstojné životní podmínky pro pracující občany. Stejně tak jsem přesvědčen, že tato výše minimální mzdy je pro českou ekonomiku únosná.

Dokáže se náš stát podle vás starat o sociálně slabé, důchodce, postižené a samoživitelky? Mají mladé rodiny šanci na slušný život a co říkáte na záměr Andreje Babiše razantně zvýšit důchody?

I tady platí, že se situace potřebných občanů výrazně zlepšuje. I zde však platí, že stále nejsme na ideálním konci cesty. Je tedy nutné dále zvyšovat důchody, postarat se o děti z nesezdaných rodin (návrh na zálohované výživné už jsme předložili), zvyšovat příspěvky na péči (také se již zpracovává). Zároveň ale musíme činit opatření proti zneužívání sociálních dávek, protože tyto prostředky pak chybějí pro opravdu potřebné. Sociální dávky nesmějí sloužit jako náhrada pro ty, kteří reálně nechtějí pracovat, nebo jako zdroj byznysu s chudobou.